Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Filip Nerad. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Nerad, Filip: Filip Nerad: Reakce spojenců na Vrbětice musí být rázná. Ukáže i pozici Česka. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Že Rusko používá v zemích NATO a Evropské unie k jejich oslabení prostředky hybridní války dnes už nikoho nepřekvapí. Když sáhne k nástrojům té skutečné, vyvolá to pokaždé šok. Případ Vrbětice přitom není první. Reakce Západu by měla být razantní jako po útoku v Salisbury.

Jedině na silnou společnou odpověď Moskva slyší a zároveň jí ukáže, že její hybridní aktivity neslaví úplný úspěch.

Po otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury v roce 2018, vyhostily NATO, EU a jejich členské státy bezprecedentních více než 120 Rusů a na podezřelé z útoku uvalila Unie sankce. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Pracovat šestnáct hodin v kuse? Poslanec a průmyslník Pavel Juříček na cestě k nevolnické dystopii. In web ČRo Plus, 17. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle zákoníku práce je dnes možné strávit v práci na jedné směně maximálně dvanáct hodin v kuse. Poslanec ANO a majitel výrobce automobilových dílů Brano Group Pavel Juříček přišel s návrhem prodloužit maximální pracovní dobu z dvanácti na šestnáct hodin. Využil příležitosti a svůj návrh připojil k novele zákona o zaměstnanosti.

Argumentuje tím, že by firmy měly mít možnost prodlužovat pracovní dobu v případě požáru továrny nebo povodní – jenže to není tak úplně pravda. Podle všeho jde i o možnost, jak lidi držet v práci i v jiných případech, třeba ve chvíli, kdy firmám hrozí zpoždění dodávek kvůli výpadku většího množství pracovníků.

Nápad jako vystřižený z nějakého dystopického románu není prvním důkazem o hodnotách, které poslanec ANO zastává. V minulosti třeba neváhal a stoprocentní nemocenskou – která je třeba v Německu běžná – nazval „genocidou“. Sám Juříček dodává, že tuto možnost konzultovat zhruba s třicítkou dalších podnikatelů a i jim se tento nápad zalíbil. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Proč je Rusko na válečné stezce. In web ČRo Plus, 20. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko je země, která je na válečné stezce. To není odsudek ani poklona, ale konstatování. Výbuch jednoho muničního skladu je jen drobnou šarvátkou dlouhé cesty, na kterou se Rusko vydalo už dávno.  O geopolitických, mentálních a kulturních východiscích ruské zahraniční politiky se debatuje už několik set let.

V zásadě se řada pozorovatelů shodovala, že Rusko je díky obrovské strategické hloubce a přírodnímu bohatství velmi dobře zajištěné proti cizímu útoku. A současně: že různé ruské elity vždy jednaly na základě neustálé obavy z vnějšího ohrožení.

Dále, že Rusko samo sebe vnímá jako velmoc, a pro velmoci přece platí jiná pravidla než pro ostatní. Totiž jen ta, která si samy vyberou.

A třetím poznatkem je, že ruská zahraniční politika je častěji než u jiných velmocí nástrojem politiky domácí. Platilo to pro carské Rusko, to sovětské, a nyní, zdá se, i to putinské. (..)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: V kauze Vrbětice je zatím více otázek než odpovědí. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muniční sklad ve Vrběticích po dvou explozích v roce 2014 vybuchl potřetí – tentokrát politicky. A i nyní budou po prvotní politické explozi v podobě oznámení premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka, že za výbuchy ve Vrběticích jsou ruské tajné služby, následovat další.

V celé kauze totiž zůstává řada nezodpovězených otázek, přičemž odpovědi na každou z nich mohou způsobit politické zemětřesení.

Ta první zní, jak dlouho české tajné služby o zapojení ruských agentů v sedm let starých vrbětických explozích věděly. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Vladimire, kdo to tedy byl? In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sobotní blesková tisková konference premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka odhalující ruskou stopu v případu téměř sedm let starých výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Něco takového jsme asi přece jen ani od agresivního Putinova Ruska neočekávali.

Co následovalo, se přirozeně dalo očekávat. Česká strana vyhostila 18 ruských tzv. diplomatů, ruská vzápětí dokonce 20 pracovníků našeho zastupitelského úřadu v Moskvě.

Beztak prabídné vztahy mezi oběma zeměmi, na kterých se v poslední době podepsalo odstranění sochy maršála Koněva, černé ruské nákupy speciálního české střeliva a tzv. ricinová aféra, se zkrátka během tohoto víkendu dostaly hluboko pod bod mrazu.

Už teď se dá předpokládat, že návrat k jistému normálu může trvat i několik let. Zajímavé jistě bylo, jakým způsobem se k nám tato informace od sobotního večera dostávala.

Protagonisty akce, připomínající příběh průměrné až podprůměrné bondovky, se stali nejvyšší představitelé české vlády. Ti tu totiž se všemi těmi připravovanými a nakonec odvolanými tahy s Hamáčkovou cestou do Moskvy figurovali jako přímí aktéři zpravodajské hry – a toho snad zapotřebí opravdu nebylo. Působí to spíš směšně. (…)

Ivan Fíla. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 15. 4. 2021 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Fíla, Ivan: Ivan Fíla: Habermannův mlýn. In web ČRo Plus, 15. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Bludově na Šumpersku stojí honosná Habermannova vila, naproti přes silnici průmyslový objekt, bývalý Habermannův mlýn, kde se odehrává děj stejnojmenného filmu z roku 2010. Mnichovský producent českého původu Karel Dirka mi dva roky před natáčením posílá scénář v němčině. Režii slíbil Juraji Herzovi, takže jde čistě jen o zakázku upravit ne moc vydařený text plný šablonovitých charakterů a konfliktů.

Co mi ale nejvíc vadí, je zásadní zkreslení historie. Část mé rodiny pochází ze sousedního Sudkova, někteří z předků Huberta Habermanna dobře znali a pracovali pro něj. Když se v roce 2003 odtajní soudní spis, vyjde po 63 letech najevo i pravda o Habermannově smrti. (…)

Lit.: Fíla, Ivan: Oznamuji… In Facebook, 19. 4. 2021 (status). – Cit.: Oznamuji, že dnes mi šéfredaktor Čro Plus Šabata poslal kvůli glose Habermannův mlýn výpověď, o víkendu byla nejčtenějším příspěvkem na webu Čro Plus. Údajně kvůli tomu, že jsem glosu odmítl zkrátit. Pravda je, že ačkoliv glosu s nadšením schválil zodpovědný redaktor, šéfredaktor Šabata ji odmítl odvysílat. Až po velkém tlaku veřejnosti, jak sám přiznal, nakonec ustoupil a minulý čtvrtek glosu odvysílal. Za odměnu mi dnes poslal výpověď. Takového člověka máme na vedoucím místě ve veřejnoprávním médiu. Síla moci jak za starých diktátorských časů. Lidé, kteří znají pravdu, především ti z Bludova, kde se historická křivda, na kterou jsem ve své glose upozornil, odehrála, šéfredaktorovi za to patřičně vyčinili.

Lit.: Fíla, Ivan: {Otevřený dopis}. In Facebook, 27. 4. 2021 (status). – Cit.: Vážený pane generální řediteli, vážená Rado Českého rozhlasu, vážení členové Syndikátu novinářů ČR, pro Čro Plus jsem napsal a namluvil glosu s názvem Habermannův mlýn.

Ve věci nešťastného osudu bludovského mlynáře Habermanna se již léta hraje ošklivá, nečistá hra. Krátkým zamyšlením jsem chtěl tuto historickou křivdu, neuralgický bod nejen pro mnohé občany Bludova, ale i celého jesenického regionu, připomenout.

Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl, že šéfredaktor Čro Plus Petr Šabata krátce před plánovaným vysíláním glosu, která byla s pochvalou schválena zodpovědným redaktorem Radkem Kubičkem, zamítl. Pan Šabata argumentoval tím, že glosa (4:32 min.) musí být zkrácena na 4 minuty, ačkoli v mé smlouvě je uvedena délka do 5 minut. Pan Šabata dobře věděl, že zkrátit text tak citlivého tématu o 32 vteřin znamená glosu prakticky zničit. Jako naprostý výsměch a důkaz nevěrohodnosti jeho argumentace považuji to, že hned příští den odvysílal jinou glosu, která byla bez 12 vteřin stejně dlouhá jako ta moje.

Následovala vlna dopisů, ta pana Šabatu „překvapila“, prý se mu to „ještě nikdy nestalo“, jak přiznal v telefonátu politologovi a děkanovi Masarykovy univerzity v Brně prof. Stanislavu Balíkovi, který předtím pana Šabatu písemně vyzval, aby glosu v plné délce odvysílal. Šéfredaktor veřejnému tlaku nakonec podlehl. Předminulý víkend se glosa stala nejčtenějším příspěvkem na webových stránkách Čro Plus. Místo omluvy za dehonestaci mé osoby, které se pan Šabata dopustil v emailech adresovaných rozhořčeným posluchačům, se mnou ukončil spolupráci. Nejenže mě v těchto emailech falešně obvinil ze „zorganizování nátlakové akce“, nařkl z „neseriózního postupu“ a neodpustil si nemístnou poznámku, že „obdiv k Ivanu Fílovi nechovám“, ale především uvedl na svou obranu větu, která odhalila jeho pravé pohnutky a umocnila podezření ze skryté cenzury: „Je rovněž autorský omyl Ivana Fíly napravovat historické křivdy v žánru glosa.“
Své glosy jsem psal rád, měl jsem stálé posluchače a čtenáře, především ty, kdo před necelými dvěma roky poslouchali na Čro Plus 21 dílů radioknihy podle mého románu Muž, který stál v cestě. I ta se stala nejposlouchanějším pořadem stanice. Těmto posluchačům pan Šabata svým rozhodnutím o ukončení spolupráce rozhodně radost neudělal a potvrdil tím, že autor, který nezapadá do jeho názorového spektra, bude jednoduše odstaven.

Funkce šéfredaktora veřejnoprávního média je mimo jiné definována službou veřejnosti. Postup, jaký v tomto případě zvolil pan Šabata, připomíná spíš lstivou horlivost cenzorů.

S pozdravem
Ivan Fíla

Lit.: Pokorný, Milan: Stížnost posluchače I. Fíly ohledně glosy na stanici ČRo Plus (říjen 2021). In web ČRo,  27. říjen 2021 (stížnost čtenáře + odpověď ombudsmana a zodpovědných osob). – Cit.: Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 27. 10. 2021.

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.)  v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Bude zase všechno všech? Piráti stále nemají jasno o soukromém vlastnictví. In web ČRo Plus, 17. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Piráti se nejmenují po mořských loupežnících náhodou. Jejich krédem je, že internet je jejich moře, a podobně občas přistupují i k soukromému vlastnictví. Od slovenské kapely Elán si proto bez jejího svolení vypůjčili logo pro své silvestrovské video, od Lega známé figurky a od Seznamu design webu.

Teď se šéf jejich buňky v Brandýse nad Labem a tamní zastupitel Patrick Zandl pro změnu rozepsal o zániku vlastnictví.

Spisovatel a novinář to udělal v článku s titulkem Krize a zánik vlastnictví, který publikoval na svém webu. V něm analyzuje populární fenomén sdílení, který nás stále více odklání od tradičního vlastnictví a jemuž pirátský politik říká „ne-vlastnictví“. Zandl sice upozorňuje, že jde o pouhé konstatování faktu, a ne osobní vyznání, přesto ale končí slovy, že „za situace plné ochrany a mobility dat bude možné z ne-vlastnictví udělat evoluční výhodu digitalizované společnosti“.

Vedení Pirátů by se mělo modlit, aby Zandla nečetli hlavně v ODS, která vede trojkoalici SPOLU – s tou Piráti plánují vládu. Právě někteří její přední politici totiž nyní začali veřejně říkat, že si s Piráty neumějí představit společnou vládní koalici. Třeba poslanec ODS Marek Benda o nich říká, že jsou „zelení, až rudí“ a neuznávají soukromí, zatímco podle poslankyně a pražské starostky ODS Jany Černochové jdou „bolševickým“ směrem.  (…)

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 18. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Zemanovi čučkaři zkomplikovali prosazování ruských zájmů v Česku. In web ČRo Plus, 18. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona,“ prohlásil na adresu této tajné služby na konci roku 2018 prezident Miloš Zeman. Zároveň její příslušníky označil za čučkaře.

Byl to jeden z mnoha výroků, kterými se hlava státu dlouhodobě snažila snížit důvěru v práci BIS. O nepřízeň prezidenta si patrně řekla opakovaným upozorňováním na aktivity ruských a čínských špionů na území České republiky. Nátlak Hradu na BIS zašel tak daleko, že službě byla adresována žádost o poskytnutí jmen ruských špionů působících na českém území.

Čučkaři zatím podobným atakům odolali a spolu s dalšími bezpečnostními složkami se postarali o vyšetření příčiny výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Výsledkem několikaletého pátrání je konstatování, že v něm měli prsty ruští agenti. Na Hradě si mohou přečíst jejich jména, a pokud nahlédnou do seznamu 18 vyhoštěných ruských diplomatů, mohou mezi nimi nalézt další špiony. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Rusové ve Vrběticích. Pozor, toto je další nebezpečná krize. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vrbětice, tedy přesněji podíl ruských tajných služeb na výbuchu v této obci v roce 2014, bude potřeba ještě dovysvětlit, tři závěry už ale udělat můžeme. Vážné podezření, že se do přípravy exploze muničního skladu zapojili příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU, ovlivní kampaň před volbami do sněmovny.

Potvrdila se varování tajných služeb, že Rusko vyvíjí proti Česku nepřátelskou činnost, a zastánci vstřícného postoje k Putinovu režimu tak přišli o půdu pod nohama. Výbuch ve Vrběticích není tajemná mocenská hra těch „tam nahoře“, tomuto bezprostřednímu nebezpečí porozumí každý.

Je ovšem obtížné předpovídat, jak přesně to voliče v říjnu ovlivní. Snad s jednou výjimkou: Jan Hamáček vsadil na nedávném sjezdu ČSSD na tu její část, která právě prohrála. Miloši Zemanovi to může být jedno, ale staronový předseda sociální demokracie právě poslal stranu na smetiště dějin.

Také komunisté s tradiční příchylností k Moskvě dostali k zamrzlému vedení problém navíc. A vysvětlovat by měl i kandidát ANO Karel Havlíček, který ještě před pár dny prosazoval účast Rosatomu na dostavbě Dukovan bez ohledu na bezpečnost země. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Co je šeptem, to je čertem. In web ČRo Plus, 16. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Takové rozezlení tuzemského fotbalového, ale i nefotbalového národa už tu dlouho nebylo. Snad od kolektivní nenávisti k italskému rozhodčímu Pierluigimu Collinovi, který roku 2000 poslal přísně nařízenou penaltou českou reprezentaci předčasně z EURA.

Tentokrát je objektem odporu evropská disciplinární komise, která exemplárně potrestala hráče Slavie Ondřeje Kúdelu zákazem deseti startů a vyřadila jej tak mimochodem z účasti na kontinentálním mistrovství. (more…)