Připravil ing Vladimír Kolaja. Režie M. Polach.
Hovoří autor.
Natočeno 1981. Premiéra 11. 11. 1981 (Praha, 12:45 – 13:00 h.).
23. 4. 2021
Ženy v umění a kultuře (1981)
Věra Tůmová. Technická spolupráce Hana Šťávová. Režie Veronika Matějová.
Natočeno 1981. Premiéra 11. 11. 1981 (Praha, 11:05 – 11:20 h.).
Komu slouží posilování vojenské moci Pákistánu (1981)
Zdeněk Havránek. Zahraničně-politický komentář Hlavní redakce mezinárodního života.
Natočeno 1981. 1. repríza 23. 5. 1981 (Praha, 20:50 – 21:00 h.).
O nutnosti zkvalitňovat řízení a organizaci práce v naší ekonomice (1981)
Josef Kempný. Redakce ing Antonín Falta. Režie Veronika Matějová.
Čte Josef Kempný, člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ.
Natočeno 1981. Premiéra 23. 5. 1981 (Praha, 12:40 – 12:50 h.) v cyklu Sobotní zamyšlení.
Když nesolidární Česko chce od spojenců solidaritu (2021)
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Když nesolidární Česko chce od spojenců solidaritu. In web ČRo Plus, 22. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká republika se po zveřejnění informací, že za explozemi v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 stály ruské rozvědné služby, obrátila na Evropskou unii a Severoatlantickou alianci s žádostmi o solidaritu. Mezi českými politiky i ve veřejnosti panovala představa, že podpora od spojenců bude zhruba taková, jaké se dostalo Velké Británii po pokusu ruských tajných služeb otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala nervovým plynem na území Velké Británie.
Jak známo, řada zemí, včetně České republiky, tehdy na žádost Britů vyhostila ruské diplomaty, anebo se proti ruskému útoku na britském území silně vymezila. České republice se zatím takové podpory nedostalo a lze kvůli tomu zaznamenat určité zklamání jak mezi politiky, tak ve veřejnosti. (…)
22. 4. 2021
Myšlenky – Milujeme svůj národ (1981)
Julius Fučík. Výbor myšlenek připravil PhDr. Karel Kohout.
Natočeno 1981. Premiéra 20. 5. 1981 (Praha, 12:00 h.).
Břemeno pro ženu (1981)
Jana Špačková. Přednáška. Technická spolupráce Eva Kubíčková. Režie Veronika Matějová. Pořadem provází Jana Špačková.
Natočeno 1981. Premiéra 20. 5. 1981 (Praha, 11:05 – 11:20 h.) v cyklu Vysílání pro ženy.
Sobotní zamyšlení – 60 let bojů a vítězství (1981)
Dr. Josef Valenta, šéfredaktor časopisu Život strany.
Natočeno 1981. Premiéra 16. 5. 1981 (Praha – RPD, 12:40 – 12:50 h.).
Jeden z největších podvodníků historie a jeho věčná metoda (2021)
Marek Hudema. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hudema, Marek: Marek Hudema: Jeden z největších podvodníků historie a jeho věčná metoda. In web ČRo Plus, 21. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve vězení ve věku 82 let zemřel před pár dny Bernie Madoff, jeden z největších finančních podvodníků historie. Stal se proklínanou osobou, inspirací pro film Woodyho Allena i ukázkou toho, jak fungují a dál budou fungovat staromódní podvodníci. Bez ohledu na to, že si myslíme, že moderní svět je proti nim zabezpečen.
Mechanismus podvodu, kterým dokázal Američan Madoff vytahat z investorů neuvěřitelných více než 50 miliard dolarů, tedy v dnešních cenách přes bilion korun, byl jednoduchý.
Vybíral od lidí peníze, tvářil se, že je zhodnocuje, a místo toho z peněz těch, kteří přišli později, vyplácel ty, kteří přišli dříve. Říká se tomu Ponziho schéma nebo po česku letadlo. Nejde o žádné investice, jakkoliv riskantní, je to čistý podvod. Madoff ho provozoval celá desetiletí. I když vyvolávalo podezření, že nikdy nechtěl říct, jak peníze klientů zhodnocuje, a vykazoval každý rok zhruba stejný zisk okolo 12 procent. (..)
Ranní úvaha Markéty Pilátové – Holokaustem proti splínu (2021)
Markéta Pilátová. Úvaha.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 3 min.).
Lit.: Pilátová, Markéta: Markéta Pilátová: Holokaustem proti splínu. In web ČRo 3 Vltava, 21. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je zvláštní, jak v časech, kdy jeden lockdown končí a vlastně nekončí, má člověk pocit, že je tak nějak v úzkých, v nejistotě, v nějaké hře poťouchlého osudu. Mně ale teď hodně pomáhá číst si o holokaustu. Nejen, že to mám tak trochu v popisu práce, protože rešeršuju kvůli psaní životopisného, grafického románu pro děti od desíti do sta let o Arnoštu Lustigovi, ale taky proto, že na memento holokaustu neustále narážím.
Na serveru Aktuálně poslouchám rozhovor Miloše Doležala s Rudolfem Vrbou, který dokázal utéct z Osvětimi a ve španělském deníku El País si čtu nesmírně zajímavý článek o tom, jak se Centrum Simona Wiesenthala snaží vystopovat i méně důležité strůjce holokaustu, ty kteří nebyli ve vysokých nacistických funkcích, ale „jen dělali svou práci“. (…)