Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Mladé dospělé drtí dopady koronaviru i obavy z budoucnosti. České politiky ale jejich problémy nezajímají. In web ČRo Plus, 8. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se výzkumníci a výzkumnice z projektu Život během pandemie zaměřili na nárůst středně těžkých depresí a úzkostí způsobených pandemií covid-19, ukázalo se, že zdaleka nejhůře jsou zasaženi mladí dospívající. Více než třetina z dotazovaných lidí ve věku 16 až 24 let přiznala, že se jejich duševní stav během koronaviru rapidně zhoršil.

Podle badatelů za to nemůže jen samotná koronavirová situace jako spíš souběh hned několika krizí, které si dospívající lidé začínají uvědomovat. (…)

Vladimír Just. Úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Just, Vladimír: Vladimír Just: O „tom druhém“. In web ČRo 3 Vltava, 8. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už jako dítě školou povinné jsem měl radši stříbrnou než zlatou, Aramise než d“Artagnana, Semafor než Národní, menševiky než bolševiky a Engelse než Marxe. Nečetl jsem v té době ani jednoho ani druhého a netušil jsem, že označení „menševik“ (hlas menšiny) a „bolševik“ (hlas většiny) byl jen Leninův fikaný mediální trik, kdy využil dočasné změny poměru sil ve své partaji, který zítra už neplatil.

Ale co naplat, bolševici zůstali pro dějiny na věky „většinou“, i když byli většinou v menšině. A naopak. „Už popis je předpis“, říká Václav Bělohradský. Nic z toho jsem nevěděl, ale puzení vždy k „tomu druhému“, méně slavenému, bylo trvalé. Snad jsem si do něj podvědomě projektoval stranění slabšímu. Podobně jako později třeba do malých scén nebo do ochrany lesa před nenasytnými harvestory, do ochrany všeho živého před betonářskými, těžařskými a jinými lobby. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Opravdu končí doba postkomunistická? In web ČRo Plus, 6. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak jak s drtivým nástupem koronavirové pandemie klesaly volební preference hnutí ANO, začala se liberální část společnosti radovat z možného konce vlády Andreje Babiše. Jeden renomovaný politolog dokonce uvažoval o tom, že v Česku může po podzimních volbách konečně skončit doba postkomunistická, kterou charakterizují vzorce chování přežívající z dob normalizace.

Společenskou debatu postkomunistické doby ovládá vypjatý ideologismus politických stran, pod kterým se ale skrývá vypočítavost a účelovost. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Střední Evropa vzhlíží k Východu víc, než byste očekávali. In web ČRo Plus, 6. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dlouhé roky jsme měli ve střední Evropě pocit, že dějiny pro nás někdy po roce 2000 skončily. A skončily tím, čemu se ve filmové branži říká happy end. Tedy naším vstupem do nejsilnějšího obranného seskupení jménem Severoatlantické aliance a do demokratického společenství vyspělých evropských zemí jménem Evropská unie.

A měli jsme iluzi, že bude od teď jen lépe. Že nejen ekonomicky, ale i v úrovni našich demokracií, právních států a kvalitou života vůbec doženeme konečně vyspělou západní Evropu. (…)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Seznamte se, skutečný majitel Agrofertu Andrej Babiš. In web ČRo Plus, 6. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku měsíce začal platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem. U koncernu Agrofert se tedy v rejstříku objevil jako nepřímý skutečný majitel premiér České republiky Andrej Babiš, koncový příjemce výhod, tedy zisků.

Od tohoto okamžiku by mělo být jasno. Velkopodniku vlastněnému ministerským předsedou a tohoto času zaparkovaného ve svěřenských fondech by už žádný ministerský úředník neměl přiklepnout ani korunu ze státních dotací, žádnou veřejnou zakázku. Zcela v duchu litery zákona o střetu zájmů, zakazujícího pobírání veřejných peněz firmám vlastněným členy vlády. (…)

Jan Januš. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 6. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Januš, Jan: Jan Januš: Soudci mají brát přes 100 tisíc, Miloš Zeman argumentuje falešně. In web ČRo Plus, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman nedávno jmenoval 51 nových soudců a otevřel při tom znovu i otázku jejich platů. Odkázal na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Průměrný plat soudce podle ní činí 140 tisíc korun měsíčně. Prezident jim to prý nezávidí, chtěl by ale řešit poměr cena-výkon.

O pár dní později, asi jen shodou okolností, přišel premiér Andrej Babiš (ANO) s návrhem, aby se pro příští rok soudcům platy zmrazily. Jinak totiž podle jasně daného vzorce postupně rostou.

Otázka soudcovských platů se v České republice řeší prakticky od sametové revoluce. Zvláště v posledních letech, kdy se dostaly na odpovídající, pro mnohé však vysokou částku, se opakovaně objevují dohady, zda by se neměly zase snížit. Odpověď je stále stejná, soudcovské platy by se snižovat neměly. Prezidentova slova ohledně poměru cena-výkon jsou však zcela na místě. Pravděpodobně ale ne tak, jak je hlava státu myslela.  (…)

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: V diplomatickém konfliktu s Ruskem Praha vyhrála. In web ČRo Plus, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pondělí z ruzyňského letiště odstartoval vládní speciál a odvezl do Moskvy skupinu diplomatů z ruského velvyslanectví v Praze. V mediálním šumu by nemělo zaniknout, že Praha vyřešila problém, který ji trápil poslední dvě desetiletí. Tedy mimořádně velké množství lidí s diplomatickým pasem na pražské ambasádě. BIS léta tvrdila, že třetina ruských diplomatů v Praze pracovala pro ruské tajné služby. Ruští zpravodajci podle BIS využívali Prahu jako základnu. (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 6. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Benešová nemá při výběru nejvyššího státního zástupce úplně volnou ruku. In web ČRo Plus, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) spustila proces, na jehož konci by měla vládě nabídnout ke schválení kandidáta na post nejvyššího státního zástupce. Sešla se s vrchními státními zástupci Lenkou Bradáčovou a Ivo Ištvánem, konzultuje i s dalšími lidmi z oboru.

Údajně už několik kandidátů má. Tvrdí přitom, že chce, aby po Pavlovi Zemanovi, který se rozhodl – zejména prý kvůli tlakům Benešové – rezignovat, nastoupil do funkce někdo, kdo v systému státního zastupitelství už pracoval, a má tak potřebné zkušenosti. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno  2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Dobří prezidenti měli tři životy. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový prezident nastoupí do úřadu 8. března 2023.  Proto je logické, že se v médiích už dnes spekuluje o různých kandidátech: z žen padají nejčastěji jména Věra Jourová, Danuše Nerudová a Lenka Bradáčová. Z mužů Vladimír Dlouhý, Michael Kocáb, Petr Pavel, Josef Středula i trestně stíhaný Andrej Babiš.

Protože kampaň se rozjede brzy po říjnových volbách, pokusím se připomenout, proč dodnes s úctou vzpomínáme na Tomáše Garrigue Masaryka a Václava Havla.

Harold Gordon Skilling, kanadský historik, bohemista, který bedlivě studoval životy obou prezidentů, došel k závěru, že oba pojí „tři životy“: kariérní, odvážně riskantní v boji za svobodnější budoucnost a prezidentský. Masaryk opustil svou univerzitní kariéru i svou zemi a pustil se do politického boje s nejistým koncem, dokázal přesvědčivě riskovat, a proto nakonec prožil třetí život jako prezident.

I Havlův život lze nahlížet podobně: diskriminovaný syn bohaté pražské rodiny se, přes odpor režimu, stal uznávaným dramatikem, který se po okupaci Československa v roce 1968 tvrdě postavil proti nesvobodě, nebál se riskovat, jako autor byl zakázán a své pevné přesvědčení stvrdil třemi pobyty ve vězení.

Proto se stal v roce 1989 jediným vážným kandidátem na prezidenta. Obdobně Masaryk neměl v roce 1918 žádného vážného protikandidáta. (…)