Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hermann Broch. Fragmenty z rozsáhlé studie rakouského prozaika, dramatika a esejisty, v níž autor poukazuje na příčiny masového šílenství, jež vedou ke vzniku fašistických i komunistických totalitních států. Psáno na jaře roku 1941, několik týdnů před Hitlerovým tažením do Sovětského svazu, které začalo 22. června 1941. Překlad Milan Váňa. Připravil Petr Turek. Účinkuje Miroslav Táborský. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Hermann Broch: Teorie masového šílenství. Varování před návratem totality. In web ČRo 3 Vltava, 25. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) Po otřesných zkušenostech s nacionálním socialismem Broch v americkém exilu téměř deset let, od roku 1939 do roku 1948, pracoval na Teorii masového šílenství. Studoval práce Gustava Le Bona, Sigmunda Freuda, Alfreda Adlera, Carla Gustava Junga, Wilhelma Reicha a dalších.

Od psychologie davu těchto vědců se Brochovo pojetí odlišuje tím, že zavádí pojem „lidského stavu polospánku“ jako individuálně psychologickou veličinu a předpoklad reakcí davového šílenství jednotlivce a že svou teorii hodnot a dějin spojuje s masovou psychologií. Do centra své knihy staví „obrácení“ mas k demokracii. (…)

Teorie masového šílenství je souborem Brochových prací z let 1939–1948, jež roku 1951 zamýšlel vydat v americkém exilu, kam se uchýlil díky Jamesi Joyceovi. Jejich publikování však překazilo autorovo úmrtí. Za využití tehdy nejnovějších poznatků z filozofie, psychologie, sociologie a politologie Broch poukazuje na filozoficko-psychologické příčiny masového šílenství, k němuž došlo v totalitních státech nejen fašistického, ale i komunistického typu.

Nezůstává však u pouhého konstatování příčin, ale nastiňuje cestu, jak proti masovému šílenství, jehož nebezpečí nutně nemizí ani se smrtí diktátora, účinně bojovat. Nanejvýš aktuálně mohou působit Brochova slova, že při setrvale nezbytné obraně demokracie před totalitarismem se masy „nikdy nenechají odbýt prázdnou sebechválou demokracie“ a že „jalovými tirádami je člověk hnán pouze tam, kde mu budou nabídnuty konkrétní, i když strašné cíle, tedy do armády fašismu“.

František Kožík. Zvukový feuilleton.

Připravilo Brno v roce 1933. Premiéra 25. 9. 1933 (Brno, 20:50 – 21:05 h.).

Marie Iljašenko. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Šárka Šildová.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 18. 10. 2025 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Zelný rynk o havranech a lanovce, o loutkách a o tom, co se děje u brněnské přehrady. In web ČRo Brno, 18. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) Fejeton básnířky Marie Iljašenko vyšel původně na portále iLiteratura, ale protože je o havranech, jejichž největší zimoviště na jižní Moravě se nachází v Brně, a taky o plánu města postavit velkokapacitní lanovku mezi Pisárkami a Bohunicemi – našel svoje (pravé) místo v magazínu Zelný rynk. Přečte vám ho Šárka Šildová.

Havrani do Brna obvykle přilétají v polovině října, a to v desetitisícových hejnech. Už jste letos nějaké viděli? (…)

František Xaver Šalda. Esej českého literárního kritika a historika pojednává o sílícím vlivu dvou totalitarismů první půli 20. století: fašismu a komunismu. Psáno dne 21. 9. 1936. Z IX. ročníku Šaldova Zápisníku připravil Petr Turek. Účinkuje Václav Rašilov. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): F. X. Šalda: Ve věku železa a ohně. Esej českého literárního kritika a historika. In web ČRo 3 Vltava, 18. 10. 2025 (anotace). – Cit.: Stať pojednává o sílícím vlivu dvou totalitarismů první půli 20. století: fašismu a komunismu. Psáno dne 21. září 1936. (…)

Bující fašismus se projevuje ve španělské občanské válce a jejích krutostech, moskevské procesy z léta roku 1936 ohlašují postupné přitvrzování brutálního stalinského režimu. Vybráno z IX. ročníku Šaldova Zápisníku.

Milena Jesenská. Esej. Pro rozhlas vybrala, upravila a čte Alena Zemančíková. Režie Miroslav Buriánek.

Nastudovala Plzeň v roce 1997. Premiéra 20. 1. 1997 (ČRo 3 Vltava, 11:45 h.) v cyklu Zrcadlení. Repríza 21. 1. 1997 (ČRo 3 Vltava, 1:00 h.) v cyklu Zrcadlení; 27. 4. 1999 (ČRo 3 Vltava, 11:45 h.) v cyklu Zrcadlení.

Pozn.: Pod stejným názvem vzniklo později literární pásmo stejné autorky.

Lit.: tsk: Ďábel u krbu. In Týdeník Rozhlas 4/1997 (13. 1. 1997), s. 4 (článek). – Cit.: Sto let uplynulo vloni od narození Mileny Jesenské, adresátky více než 130 dopisů Franze Kafky (zemřela 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück). Jesenská, dcera z tzv. dobré pražské rodiny, patří k pozoruhodným postavám české meziválečné publicistiky. Z revolty proti malým českým poměrům utekla prvním sňatkem do Vídně, posléze úzce spolupracovala s domácí českou levicí a skončila v Peroutkově Přítomnosti. V roce 1926 vydala soubor svých statí Cesta k jednoduchosti, které psala ještě z Vídně pro různé české časopisy. Úvaha Ďábel u krbu je jednou z nich. Jesenská se v ní věnuje osobitým způsobem problému manželského soužití. A že autorka patřila vždy k duším nekonformním a spíše provokativním, o tom svědčí i výchozí otázka její úvahy: „…proč by měla být (manželství) šťastná?“ Jakou odpověď Milena Jesenská nakonec nalezla, uslyšíte na stanici Vltava.

Jan Krejčí. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Lukáš Rieger.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 11. 10. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pozvánka do neučesané zahrady, sadu ukrajinských nadějí a vymyšlené policejní služebny v Brně-Komárově. In web ČRo Brno, 11. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) Ale zahrada, o které píše Jan Krejčí, je naprosto reálná, i když nám autor fejetonu neprozradil, kde přesně se nachází. Je ale moc sympatická – soudě podle toho, jak ji fejetonista vykreslil. Co květin a bylinek v ní roste! Je taky sídlem staré nahluchlé zaječice, myšek s očima jako špendlíky, kosů, sýkorek, drozdů, rehků – a dokonce i žíznivé a hladové veverky. Tahle zahrada roste a bují a někomu se zdá „neučesaná“. Máte rádi zahradu divočejší, nebo pěkně přehlednou a uspořádanou?

Vlastně jsou všechny tyto příspěvky o domově: o tom, co znamená mít jej, nebo jej ztratit či muset – snad jen dočasně – vyměnit za jiný.

Fejeton přečte Lukáš Rieger a druhou část románu Pavel Čeněk Vaculík. Bez herců bychom se totiž neobešli.

Kateřina Perknerová. Glosa.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 10. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Babišovy trny na cestě k většinovému vládnutí. In web ČRo Plus, 9. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš (ANO) se chová tak, jak jsme zvyklí z dob jeho první vlády. Možná ještě asertivněji. Tehdy vedl menšinový kabinet se sociálními demokraty a tichou podporou komunistů. Obě tyto strany měly pevné struktury, krajské a místní organizace, poměrně početnou členskou základnu. Mantinely pro Babišovu kreativitu a direktivní způsob rozhodování tak byly nepoměrně užší, než je tomu dnes.

Hnutí ANO je dominantní síla budoucí vlády. Je nepochybné, že o ministerstvech, která chce obsadit svými lidmi, s nikým nebude diskutovat.

Představa, že předseda SPD nebo Motoristů zablokuje kandidaturu Roberta Plagy či Adama Vojtěch (oba ANO), je z říše snů. Znamená to, že Babiše čekají čtyři roky prakticky většinového vládnutí, kdy prosadí všechno, co si zamane? Tak jednoduché to nebude. (…)

Radek Štepánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 4. 10. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 5 min.) k 105. výročí narození Zdeňka Rotrekla.

Lit.: Blažejovská, Alena: Proč psal Antonín Přidal básně? Zelný rynk připomene taky Zdeňka Rotrekla a představí Muže z Brna. In web ČRo Brno, 4. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) Kromě voleb se občané Čech, Moravy a Slezska zabývají i v těchto dnech různými každodenními činnostmi. O některých z nich mluví ve svém fejetonu básník Radek Štěpánek: jeho malá dcera ráda zpívá – ale falešně. Taky ráda tančí – i když baletka z ní zřejmě nebude. Vadí to? A co když někoho baví vyrábět keramické předměty – ale moc mu to nejde? Anebo jako ten Tuček ze Štěpánkova dětství, kterému nešel fotbal – ale měl ho rád, kazil to prý ostatním. Jenže není důležitější přátelství a radost ze hry? (…)

Růžena Schwarzová. Přednáška.

Natočeno 1946. Premiéra 18. 5. 1946 v rámci pořadu Půlhodinka pro ženy (Praha II, 11:15 – 11:45 h.).