Petra Dvořáková. Fejeton české spisovatelky. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autorka.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 18. 12. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).
Lit.: Dvořáková, Petra: Podivný šum – poslechněte si fejeton spisovatelky Petry Dvořákové. In web ČRo Brno, 17. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si fejeton, který pro magazín Zelný rynk napsala a následně načetla spisovatelka Petra Dvořáková.
Píše se začátek devadesátých let. Opojení svobodou přesně na přelomu dětství a dospívání. Otvírá se mi vidina střední školy, do té doby jsem prý měla být vděčná za učební obor. Paní učitelka Fňukalová se loučí se starou érou. „Vždycky jsem byla velkou obdivovatelkou Stalina,“ stojí k nám čelem a tak trochu se kaje. Dodneška nevím, jestli jí to věřím. Ale co na tom, před námi lány možností, vyberu si z nich zdrávku. Chodí na ni sestřenice Gábinka, můj velký vzor. Pacienty nazývá pacoši, babči a dědulové, občas nesou označení žlučník nebo ledvina. Ještě než odejdu ze základky, učitelka ručních prací mi říká, že dělám dobře. Zdravotní sestry prý budou vždycky potřeba.
Vytoužené sesterské čepečky nás už minou, ale bílomodré uniformy ještě nosíme. Učíme se skládat skleněné stříkačky a jehly k opakovanému použití. Prý pro jistotu, kdyby se něco stalo a jednorázové stříkačky a jehly ve zdravotnictví došly.
Svět kolem skáče jak rozjařený kůň, za chvíli se zruší modrobílé uniformy, v nabídce jsou šik šaty, kalhoty s halenkami, sestra si vystačí i s bílým tričkem. Z pacientů se stávají klienti, na popáleninách se kultivují kožní buňky. Ne každá sestřička dostane práci, nejdřív se spokojím s ambulancí, pak mašíruji na sál. Vzdělání je děsivě málo, odpovědnosti příliš. Už jsem taky starší, bojím se víc svých chyb, každý se musí bát, protože jakmile tenhle strach pomine, pak se to stane. (…)