Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: A co když Babiš kandidovat nebude? In web ČRo Plus, 27. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příjezd obytného vozu na náměstí F. L. Věka v Dobrušce odstartoval v úterý dopoledne další část permanentní volební kampaně Andreje Babiše. Nevíme ještě, k jakému cíli má Babiše jeho vozidlo dopravit, což bude nejspíš i smysl celé téhle logisticky i fyzicky náročné operace: Dokud předseda ANO na počátku listopadu neoznámí, zda bude skutečně kandidovat na prezidenta, budeme žít v nekonečných dohadech. Bude tedy opravdu v lednu 2023 kandidovat na prezidenta?

Je to vlastně unikátní taktika. Jakoby se třetí přímá volba hlavy státu v české historii dokola motala kolem jediného muže, který do ní možná nakonec ani nepůjde. (…)

Klára Vlasáková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vlasáková, Klára: Klára Vlasáková: Odmítáním feminismu dávají poslanci a poslankyně najevo, že jim nezáleží na nerovnostech. In web ČRo Plus, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeští poslanci a poslankyně dostali od serveru Refresher.cz otázku, jestli se považují za feministy/ky. Z celkového počtu dvou set jich odpovědělo devětačtyřicet. A výsledky nejsou příliš povzbudivé.

S feminismem souzní několik oslovených jako třeba předseda Pirátů Ivan Bartoš, jeho stranická kolegyně Klára Kocmanová, ze STANu Tomáš Dubský, Barbora Urbanová a Lucie Potůčková, z ANO Radek Vondráček, Pavel Růžička a Berenika Peštová nebo Marie Jílková z KDU-ČSL.

Poslední jmenovaná dala taky asi nejobsáhlejší odpověď, proč se za feministku považuje. Zmiňuje, že právě díky feminismu má pasivní i aktivní volební právo nebo možnost vlastnit majetek. „Pokud bychom se tvářily, že se nás to netýká a feministky nejsme, pak je to čisté pokrytectví,“ říká Jílková. Naráží tak na zásadní věc, a sice historické dědictví feminismu. (…)

Miloš Šenkýř. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Miloš Šenkýř: Ombudsmanská dvojtrafika a její trafikanti. In web ČRo Plus, 23. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když u nás vznikala funkce ombudsmana, prezident Václav Klaus ji označil za trafiku. Ve vztahu k prvnímu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi nakonec uznal, že dal té instituci tvář a smysl. Dlouho patřila ta trafika k nejrespektovanějším institucím ve státě.

Slovo trafika mívá podtext čehosi nesprávného. Ale když to vezmeme do důsledků, i ty trafiky pro válečné veterány bývaly užitečné. Za mocnářství i v první republice jim daly obživu, zajistily chybějící služby pro veřejnost.

Ombudsmanská chyba před těmi 22 lety vznikla jinde. Iniciátoři myšlenky počítali s tím, že ombudsmanem bude zkušený člověk, respektovaný, komunikativní. A totéž bude platit pro jeho zástupce či zástupkyni. Bralo se, že už pouhý jejich názor bude impulsem k zamyšlení, že nepotřebují rázná zákonná zmocnění.

Možná i proto se tak nějak počítalo, že ty lidi nebude potřeba odvolávat. Snad jen v případě, jak říká zákon, že by „vykonávali činnost, která může ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce“. Ty formulace jsou obecné. To umožňuje schovat pod ně leccos, ale také mezi nimi kličkovat jako úhoř. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Vláda Petra Fialy má důvěru 28 procent obyvatel. Je to obdivuhodné číslo. In web ČRo Plus, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Připomeňme si tedy ještě jednou, že vládě Petra Fialy důvěřuje jen 28 procent obyvatel České republiky. Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění mezi 14. květnem a 11. červencem. Ve volbách před více než devíti měsíci dostaly vládní strany v koalicích celkem přes 43 procent hlasů těch lidí, kteří přišli k urnám. Což při tehdejší účasti znamená, že vládě důvěřují plus minus jen její voliči, a z těch 28 celých 24 procent „spíše důvěřuje“, tedy vlažně.

Podstatné na tomto zjištění je, že tak nízká důvěra omezuje možnosti vlády účinně řešit souběh krizí, jaký Česko nezažilo nikdy za 30 let samostatnosti a zřejmě ještě déle. Průsečík krize energetické, inflační, uprchlické s dalšími vlivy vyvolanými válkou na Ukrajině je mimořádný úkol pro kabinet Petra Fialy. A do toho všeho předsednictví Radě Evropské unie! (…)

Gilbert Keith Chesterton. Z knihy esejů klasika anglické literatury vybrala Helena Berková. Režie Dagmar Joklová.

Čte František Šec.

Nastudovala Ostrava v roce 1999 (?) pro cyklus Zrcadlení.

Jan Skácel. Další tvůrci nezjištěni.

Natočeno 1998 (?) pro cyklus Literární maličkosti.

Gilbert Keith Chesterton. Překlad Jan Čulík. Rozhlasová úprava Helena Berková. Režie Dagmar Joklová.

Čte František Šec.

Nastudovala Ostrava v roce 1998 (?) pro cyklus Zrcadlení.

Gilbert Keith Chesterton. Překlad Jan Čulík. Rozhlasová úprava Helena Berková. Režie Dagmar Joklová.

Čte František Šec.

Nastudovala Ostrava v roce 1998 (?) pro cyklus Zrcadlení.

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Schází klimatická gramotnost. In web ČRo Plus, 24. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedra, která v Evropě zažíváme, znovu připomněla, že klimatické změny postupují rychleji, než vědci ještě nedávno předpokládali. Rekordní teploty, které zažila Británie, tam měly podle klimatického modelu nastat až v roce 2050. Ve Španělsku, Portugalsku a jižní Francii přesahují denní teploty 40 stupňů a šíří se požáry, které si doposud vyžádaly skoro dva tisíce obětí. Požáry zachvátily i Řecko nebo Chorvatsko.

Generální tajemník OSN António Gutteres proto představitelům vlád 40 zemí světa připomněl, že „polovina lidstva se nachází v oblastech ohrožených povodněmi, suchem, extrémními bouřemi nebo požáry. Přesto i nadále posilujeme naši závislost na fosilních palivech“. A dodal, že máme dvě volby: kolektivní akci, nebo kolektivní sebevraždu. (..)