Dr. Jindřich Filipec, CSc. Cyklus přednášek a diskusí. Dramaturgie Věra Horká.
Hovoří autor a redaktorky Věra Horká a Eva Hlaváčková ve 3. besedě doktor Milan Průcha, CSc.
Natočeno 1966. Premiéra 7. dílu 2. 6. 1966 (Praha – RPD, 9:10 – 9:40 h.; 27 min.). Premiéra 3. besedy 16. 6. 1966 (Praha, 9:10 – 9:40 h.). Repríza 7. dílu 2. 6. 1966 (Praha, 21:1 h.).
Obsah: 7. Co zmůže jedinec v moderní společnosti
Připravil Petr Hirš. Režie Vladimír Bílý.
Hovoří Zdeněk Švinger.
Natočeno 1966. Premiéra 2. 6. 1966 (Praha – RPD, 6:55 – 7:00 h.; 4 min.).
František Sekanina. Přednáška.
Natočeno 1929. Premiéra 10. 10. 1929 (Praha, 19:45 – 20:00 h.).
Pozn.: Následovala hra Podzim (autor Karel Leger).
Pavel Molek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 7. 2. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Malíř Moravského Slovácka Joža Uprka a báječný starý svět – bylo to tak doopravdy? Uvažuje Pavel Molek. In web ČRo Brno, 7. 2. 2026 (článek). – Cit.: (…) Výborným podnětem k zamyšlení je i fejeton dramatika Pavla Molka. Jeho hra Slovácké jaro má ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti premiéru 7. února. Fejeton napsal o tom, že v rámci příprav navštívil i uherskohradišťskou Galerii Joži Uprky – neboť v Molkově hře je jednou z hlavních postav Uprkův syn Janko.
Po zhlédnutí skvěle zorganizované expozice si Pavel Molek začal klást otázky a uvažuje takto: „Stačí přesvědčivě zobrazit vybraný kus pravdy, aby divák nabyl dojmu, že vidí pravdou celou.“ Jeden obraz Joži Uprky je podle něj krásný. Ale stovka jeho obrazů je znepokojivá tím, co na nich chybí, co zamlčují… (…)
Připravila Slávka Dolanská. Režie Zdeněk Štěrba.
Natočeno 1966. Premiéra 31. 5. 1966 (Praha, 6:54 – 6:59 h.).
Hudební zrcátko. Malý hudební zpravodaj pro děti připravil Ladislav Miler. Hudební ukázka Bedřich Smetana (Furiant). Dramaturg Beránek.
Hovoří autor.
Natočeno 1966. Premiéra 30. 5. 1966 (Praha-RPD, 7:54 – 8:00 h.; 5 min.)
Připravila dr. Olga Lhotová. Režie Zdeněk Štěrba.
Čte Bohumil Švarc.
Natočeno 1966. Premiéra 29. 5. 1966 (Praha-RPD, 7:55 – 8:00 h.).
O humoristickém románu Karla Poláčka Hráči a o edici Klíč hovoří Vratislav Kubálek. Režie Veronika Matějová.
Natočeno 1966. Premiéra 12. 3. 1966 (Praha – RPD, 6:55 – 7:00 h.; 5 min.).
Karel Hvížďala. Ranní úvaha.
Natočeno 2022. Premiéra 12. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Pompejský pes Zdeňka Primuse. In web ČRo 3 Vltava, 12. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdeněk Primus nešokuje, neodsuzuje, nehuláká, spíš neokázale ostopovává orbit svého srdce. Své postavy a příběhy plete jak copánky ze svých snů, míjení, pozorování, lelkování, představ, obrazů, které vidí posunutým okem člověka, který se dokáže na nás dívat zvenku, protože léta žil a pracoval hlavně v Německu a i po návratu do Čech se rozhodl, že bude žít půl roku v Praze a půl roku v Itálii.
Pompejský pes je jeho šestá kniha, která obsahuje jedenáct příběhů, jedenáct anamnéz lidských duší. O jedné z postav v povídce Přehodnocení píše: „Fakticky se zabýval uměním, sloužil mu, jak vždy říkal. Dělal to, co ho bavilo, a měl s tím úspěch. Stavěl mosty, ale jako v reálném životě je za sebou uměl i pálit. Byl přesvědčen, že skoro vše, tedy i umění, má naprosto profánní základ, často v kuchyni nebo v posteli. Věděl ze zkušenosti, že každé umělecké dílo se dá pochopit, když mu člověk věnuje deset minut. Neodpouštěl ve své profesi, neodpouštěl v životě, často dokonce ani sobě.“ (…)
Karel Hvížďala. Ranní úvaha.
Natočeno 2022. Premiéra 11. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 6 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Mnichovský komplex dnes. In web ČRo 3 Vltava, 11. 5. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnichovský komplex je název knihy devětaosmdesátiletého českého historika Jana Tesaře, žijícího po několika vězněních od roku 1980 ve Francii, která se letos zjara opět objevila v třetím vydání na pultech. A není se čemu divit, jde o esejistické úvahy vycházející z našeho chování v době podepsání tzv. Mnichovské dohody o odstoupení Sudet Německé říši v roce 1938.
Jan Tesař se zabývá chováním našich lidí v Sudetech, postoji politiků, politických stran a morálkou, která vedla k úpadku celého národa, protože jsme se nepokusili svou zemi bránit, a tím jsme zpochybnili důvod naší existence. Knihou se nechal inspirovat i scénárista a režisér Petr Zelenka, který natočil v roce 2015 úspěšný film s názvem Ztraceni v Mnichově. (…)
Powered by WordPress