Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dr. Příhoda. Přednáška.

Natočeno 1932. Premiéra 25. 2. 1932 (Praha).

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Toxická polarizace – příčiny a vykročení. In web ČRo Plus, 11. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociální pád, ztráta společenského postavení, zřeknutí se navyklé životní pozice a politická regrese, tedy návrat do starých poměrů. To jsou fenomény, které působí na řadu lidí v naší civilizaci současně. Dochází k polarizaci, a ta je toxická: rychle se rozšiřuje. Něco takového civilizace, ke které jsme se připojili po roce 1989, nezažila od roku 1945.

Zatímco ve většině staré Evropy tato situace zasahuje společnost, která byla zvyklá na velmi vysoký standard, střední Evropa je ve složitější situaci, protože tady se sociální nůžky v posledních letech neuvěřitelně rychle a citelně otevřely a společenský blahobyt je u většiny obyvatelstva mnohem nižší, a to za situace kdy krajní levice a pravice šíří nihilismus vůči všem institucím demokratického státu. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Zahraje Babišovi prezidentského kandidáta Stropnický? In web ČRo Plus, 9. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V prezidentské soutěži se zjevila další relevantní figura. Je to diplomat, herec a člověk, kterého využil Andrej Babiš jako marketingový tahák, když zakládal hnutí ANO – Martin Stropnický. Jak se Stropnický, v současné době velvyslanec v Izraeli, ocitl v debatách, kdo by mohl kandidovat na Hrad a jaké by byly jeho šance?   (..)

Matěj Schneider. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schneider, Matěj: Matěj Schneider: Biden dekriminalizuje konopí. Reforma je to nedokonalá, symbolická i předvolební. In web ČRo Plus, 10. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokterý obrázek byl za poslední tři dekády tak často používán k popisu americké politické scény, jako dva záběry z dílu seriálu Simpsonovi z roku 1994. Zaznamenávají sjezdy republikánské a demokratické strany. Na republikánském jsou vystavené transparenty s nápisy „Chceme pro všechny to nejhorší“ a „Jsme prostě zlí“. Na demokratickém sjezdu najdete nápisy „Nenávidíme život i sami sebe“ a „Neumíme vládnout“.

Právě kvůli neschopnosti demokratů dohodnout se takřka na ničem i v momentě, kdy ovládají obě komory Kongresu i Bílý dům, v uplynulém roce bonmot o neschopnosti vládnout ožil. O to překvapivější je teď před volbami do Kongresu sledovat, že se strana přece jen odhodlává k pár veskrze populárním krokům. (…)

Michael Sodomka. Esej.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 10. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Sodomka, Michael: Michael Sodomka: Být na sebe trochu hodní. In web ČRo Brno, 10. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk za svůj život řekne spoustu hloupostí. A to v každém věku. Někteří jedinci dokážou projít takovým procesem seberozvoje, že kadence hloupostí začne s přibývajícími zkušenostmi klesat. U jiných naopak stoupat. Někdo si samozřejmě může udržet celoživotní přibližně neměnný standart. I to je varianta.

Netroufám si tvrdit, do jaké kategorie se zařadím. Jen vím, že už jsem hloupostí za svůj život vyprodukoval opravdu hodně. Naštěstí je mozek natolik laskavý, že je vypudí ze vzpomínek. Jiné pak vedou k diskuzi, protože co už hloupost je, a co není, že ano? Pak tu ale máme kardinální nesmysly, které dovedou strašit v hlavě i po letech. Já alespoň u některých svých doslova žasnu, jak mi mohly přijít na mysl. Nebo jak jsem je dokonce mohl vyslovit?

Jmenuji jeden za všechny. Seděl jsem v hospodě s několika známými a povídalo se. Čas utíkal, hladina alkoholu v krvi se zvyšovala a já se přestával hlídat v tom, co zrovna vykládám. Až jsem se nakonec dostal k myšlence, která mi v tu dobu přišla přinejmenším trefná, přinejlepším přelomová. Vyjádřil jsem závist vůči literátům z minulosti, kteří třeba ani nemuseli být příliš geniální, aby slavili úspěch. Stačilo jim mít špetku talentu, něco řemesla, a zbytek za ně v podstatě „odpracoval“ život ve dvacátém století, se všemi hrůzami, které přineslo. Konflikt a velká témata rodila sama historie. K žití žádná sláva, ale zase bylo o čem psát. Naše generace oproti tomu dostala do nového milénia nadělenu v podstatě bezpečnou a bezčasou dvacetiletku. (more…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Rýsuje se zajímavé prezidentské finále. In web ČRo Plus, 6. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po volbách do třetiny Senátu se nebe nad Pražským hradem zčásti projasnilo a zčásti zatáhlo. Za první jev mohou představitelé koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, když v úterý očekávaně oznámili, že nepostaví vlastního prezidentského kandidáta. Vyhovuje jim trojlístek již známých adeptů: Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel.

Jak tomu rozumět? Třeba tak, že jde o personální stranickou vyprahlost a vystrašenost nejsilnějšího vládního uskupení, jež nehodlá utrpět porážku. Nechce si zavařit tím, že ukáže na někoho, kdo nakonec ostudně prohraje.

Profesor politologie Fiala dobře ví, že partajní koně jsou v tuzemsku handicapováni, neboť hlava státu tu má být přece pro všechny, ne pro pár tisíc straníků. Pochopitelně to trojbloku Spolu nebránilo vybrat si nějakou respektovanou osobnost bez vazby na stranické sekretariáty, ale nehledal ani tu. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Sedmdesátiny Vladimira Putina. In web ČRo Plus, 7. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 7. října 1952 se narodil Vladimir Putin. Čerstvý sedmdesátník ovšem dnes má podstatně krušnější starosti, než je oslava kulatých narozenin. Muž, který se do úřadu hlavy ruského státu dostal díky tehdy již dosti zmatenému Borisi Jelcinovi více méně náhodou, počátkem letošního roku vehnal sebe i svou zemi do zatím největšího dobrodružství své politické kariéry.

Bývalý podplukovník KGB, který se jako mávnutím kouzelného proutku na přelomu století doslova přes noc proměnil v jednoho z nejmocnějších mužů planety, si zpočátku vlastně vůbec nevedl špatně: díky šťastné souhře náhod na světovém trhu energetických surovin i vlastní tvrdé policajtské ruce zemi vyvedl z nejhorší bídy – a značná většina Rusů na něj byla ochotna přísahat. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Spolu, nebo každý po svém prkně? In web ČRo Plus, 7. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pátek 7. října 2022 má šanci vejít do dějin. Jako den, kdy se v Praze rozhodovalo o osudu Evropské unie. O tom, zda se Unie dokáže ještě víc semknout a solidarizovat, anebo zda to s ní půjde definitivně z kopce a skončí v troskách, na kterých se bude dařit už jen národním egoismům všeho druhu.

Jak by to v takovém případě, tváří v tvář Putinově energetické válce proti Unii, v Evropě vypadalo, na to není poté, co německý kancléř oznámil, že Německo hodlá nad svou ekonomikou roztáhnout „obranný deštník“ za 200 miliard eur, zapotřebí ani moc fantazie.

Trumfnout takovou sumu může v Evropě málokdo, a navíc lze předpokládat, že ji Němci dokáží doma i efektivně zužitkovat. O konkurenceschopnosti vlastních ekonomik by si okolní státy, včetně České republiky, mohly pak už jen nechat zdát. (..)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Klaus a Zeman ničí své politické dědictví. In web ČRo Plus, 6. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Václav Klaus a Miloš Zeman byli v 90. letech i navzdory nejrůznějším chybám, kterých se dopustili, velké politické osobnosti. Nelze jim upřít zásadní podíl na transformaci české společnosti směrem k demokracii a tržnímu hospodářství. O to smutnější je pohled na aktivity obou politiků v poslední době. Jejich politický sešup ale začal už před dvěma desetiletími.

Klaus se po rozpadu své druhé vlády v roce 1997 proměnil z reformátora, který podával přihlášku do Evropské unie, v otevřeného euroskeptika a obhájce ruské zahraniční politiky. (..)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Nezavírejme oči před riziky masové vlny ruských dezertérů. In web ČRo Plus, 3. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máme přijímat Rusy, prchající před povolávacími rozkazy diktátora Putina? V téhle diskusi se v zásadě střetávají dvě hlediska. A obě jsou hodná zodpovědného promýšlení.

Tím prvním je hledisko humanitární. A sice, že dezertéři, jimž hrozí v totalitním Rusku tvrdé represe včetně desetiletého kriminálu, mají podle mezinárodního práva nárok na azyl z důvodů politického pronásledování. Tím druhým je hledisko bezpečnostní, podle něhož jakákoliv nekontrolovatelná vlna ruských běženců přináší i neúnosné riziko přílivu špionů ruských tajných služeb, vyškolených pro formování a řízení putinovských pátých kolon a další podvratné akce v západních zemích. (…)