Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Zenový opat a kotě. In web ČRo 3 Vltava, 1. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opat zenového kláštera chodí po zahradě a ukazuje nám, kde vyrostou další stromy, keře a květiny, který kus stodoly nemá smysl zachovat a jak se dům určený k meditaci přibližuje svou podobou obdobným místům v Koreji nebo v Japonsku. Opat je dobře stavěný, usměvavý muž, na jednom prstu mu chybí článek, vyučil se totiž truhlářem, dřevěná veranda ve stylu buddhistických klášterů v Asii je dílo jeho rukou.

Jako přístavba k zemědělské usedlosti působí rudě natřená veranda přirozeně, takže tady, půl hodiny autem od Svitav, nevypadá nijak zvlášť exoticky, spíš nenápadně odkazuje kamsi za sebe. Podobně je na tom samotný opat, který se před lety nechal přemluvit, aby se stal ve vsi místním zastupitelem. (..)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Švédsko pod dohledem zprava. In web ČRo Plus, 17. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Neuvěřitelné se stalo skutkem a strana Švédští demokraté se dostala do vlády. Nebo přinejmenším k jejím dveřím. Jsou totiž čerstvými signatáři koaliční dohody s novým premiérem. Dohodu o sestavení vlády uzavřely tři tradiční středopravé strany, Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové, a také Švédští demokraté, obvykle označovaní za krajně pravicovou stranu, jež byla ostatními proudy zatím považována za nedotknutelnou.

Je charakteristické, že budoucí premiér za Umírněné Ulf Kristersson měl při tiskové konferenci předsedu Švédských demokratů Jimmie Ã…kessona po své pravici a ostatní dva koaliční partnery po levici, jako kdyby je od sebe odděloval.

Jenže Švédští demokraté dostali v minulých volbách 20 a půl procenta a teoreticky to měl být jejich předseda Ã…kesson, kdo by sestavoval vládu. Rozhodl se této možnosti vzdát, a dokonce ani neusiloval o přímou účast ve vládě, takže své odpůrce dráždí ještě méně. (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Vlna nevole. In web ČRo Plus, 17. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zachytil jsem v posledním týdnu dvě zprávy, obě mi udělaly radost. Bude zrušený velký techničák a Ivan Bartoš od Pirátů ohlásil, že příští rok se zavede občanka v mobilu. Velký techničák je dnes rozkládací lejstro s úředními údaji o vozidle. Všechny už mají úřady v počítači. Lejstro máte v šupleti, aby se neztratilo, načež se ztratí při stěhování. Žádné neštěstí, úřad vám nové vystaví, zaplatíte správní poplatek a vytrpíte čekání.

Tohle odpadne, státu vznikne škoda. Když se pak totiž dostanete k okýnku, všechno se vyřídí za pět minut, a když pak násobíte minuty a poplatky, vyjde vám, že brusič diamantů nemá takovou výnosnost jako jeden úředník za okýnkem.

Malý techničák bych měl taky rád v mobilu, ale musím počkat. Legitimace se taky léty smrskla, moji rodiče měli ještě knížku s fotkou a otiskem palce, ten zavedli Němci za protektorátu a komunisti usoudili, že je to výborný nápad a v legitce ho nechali.

No vidíte a dnes je legitimace kartička zatavená v plastu. Tu poslední mi vystavili 10. prosince 2018. Paní za okýnkem byla moc milá. Ptala se mě, jestli si budu přát elektronickou legitimaci. Já hned nadšeně, že jo. Dala mi vyplnit PIN a někam ho zanesla. No a kdy prej že to bude. Jo, pravila ta milá paní, to si musíte ještě nějakou tu chvilku počkat. Čekám zatím čtyři roky, počkám ještě rok, spíš dva, nedivil bych se, že tři. Pak nastane radostné čekání na řidičák v mobilu. (…)

Jan Němec. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Objev roku. In web ČRo 3 Vltava, 17. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na této kulturní stanici si nemusíme nic nalhávat. Nejslavnější literární ocenění na světě, Nobelova cena za literaturu, často funguje spíš jako cena pro Objev roku. Je to proto, že švédská akademie jen málokdy sahá po jménech, která se před udělováním skloňují nejčastěji. Nobelova cena nepracuje s žádnými vyhlašovanými nominacemi, long listy a short listy, ty nahrazují snad jen kurzy sázkových kanceláří.

Vtip je však v tom, že Nobelovku často vyhrávají úplní outsideři. Stačí připomenout – no ano – Jaroslava Seiferta, z nedávné doby švédského básníka Tomase Tranströmera nebo loňského laureáta, původem tanzánského spisovatele Abdulrazaka Gurnaha. A koneckonců, jména jako Mo Jen, Světlana Alexejevičová neb Louise Glücková se do širšího mediálního oběhu dostala také právě až díky Nobelově ceně, předtím je znal málokdo. (…)

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 10. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Prohrát se dá s každým aneb Babišův výhled do prezidentských voleb. In web ČRo Plus, 15. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co mají společného Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Josef Středula a Marek Hilšer? Odpověď na tuto otázku není příliš složitá. Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o dění v Česku, hned zareaguje slovy, že se chtějí ucházet o post prezidenta republiky. Není to ale spojení jediné.

Další odpověď nabízí pohled do nejnovějších výsledků průzkumů veřejného mínění, které publikovala agentura Median. Podle nich by všichni jmenovaní porazili v druhém kole prezidentských voleb Andreje Babiše. Ti, kdo by na Hradě příští rok neradi viděli šéfa hnutí ANO, by tedy měli celkem na výběr. Nemuseli by taktizovat a v prvním kole podporovat někoho jenom proto, že mu průzkumy přisuzují největší šanci zdolat bývalého premiéra. Mohli by tak více volit srdcem než rozumem. K dopředu avizovanému duelu mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem by nakonec nemuselo dojít. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Havel o Rusku. In web ČRo Plus, 14. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Kdo má opravdový zájem o přátelství s Ruskem, musí s ním jednat jako rovný s rovným a říkat mu pravdu do očí, i kdyby byla nepříjemná,“ řekl Václav Havel na bratislavské konferenci o nových evropských demokraciích, která se konala v květnu 2001. A dodal, že si Rusko nezaslouží, aby se s ním jednalo jako s malomocným nebo mrzákem či dítětem, které potřebuje zvláštní zacházení a jehož nálady je třeba chápat a tolerovat.

Podle Václava Havla to Rusko naopak jen utvrdí v jeho bludech. A nepomůže to ani západním státníkům, kteří se kvůli údajnému zachování míru vydávají na beznadějnou cestu kompromisů.

Václav Havel o tom mluvil na rok přesně poté, co se prezidentem Ruské federace stal Vladimir Putin. Ten už měl tehdy za sebou raketovou kariéru v čele ruské tajné služby a na přelomu století skoro roční šéfování ruskému kabinetu. Byl tedy formálně druhým, ale vzhledem k Jelcinově soustavné alkoholové nemohoucnosti de facto prvním nejmocnějším mužem v Ruské federaci, která tehdy stála na prahu druhé krvavé války se vzbouřeneckým Čečenskem.

Za kobercové bombardování civilních čtvrtí hlavního čečenského města Groznyj v roce 1999 nese podle řady odborníků přímou politickou odpovědnost Vladimir Putin. Zemřelo při něm minimálně 25 tisíc lidí a odhaduje se, že celkově přišlo v této druhé čečenské válce, která se konala už zcela pod Putinovou taktovkou, o život 300 tisíc Čečenců, tedy z jednoho milionu obyvatel Čečenska téměř každý třetí. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Slovensko se po vraždě ptá, proč až teď? Jak se má společnost bránit? In web ČRo Plus, 17. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Zlé myšlenky plodí zlá slova a zlá slova vedou ke zlým činům, napsal v reakci na vraždu dvou mladých lidí před gay barem v Bratislavě ministr zahraničí a donedávna slovenský velvyslanec v Praze Rastislav Káčer. Opravdu je Slovensko tolik zatíženo „zlými myšlenkami“, které v konečném důsledku vedly ruku vraha – devatenáctiletého extrémisty?

Majitel kavárny, před níž útočník střílel, na pátečním smutečním shromáždění v Bratislavě řekl: „Všude jsou otrávené studně plné konspirací a lží.“ Je fakt, že dezinformací a konspirací je ve slovenském veřejném prostoru víc než v Česku. A že společnost je méně tolerantní.

Podle Eurobarometru z roku 2019 jen 31 procent Slováků souhlasilo, aby gayové, lesby a bisexuálové měli stejná práva jako heterosexuálové, což bylo nejméně ze všech zemí EU. V Česku to bylo 57 procent, tehdy 18. místo v evropské sedmadvacítce, výš bylo z postkomunistických zemí jen Slovinsko.

Až mrazivý postřeh o slovenské společnosti a vraždě napsal editor deníku SME, který má na starosti diskuse na webu. Po letech sledování (a mazání), jak debatéři vyzývají k fyzické likvidaci lidí s jinými názory a někteří se už už chystají k akci, novinář napsal: divím se, že se vražda stala až teď. A to je SME ve slovenském mediálním prostředí opravdu na úrovni Sokrata, jak dodal. (…)

Zuzana Válková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Válková, Zuzana: Zuzana Válková: Miliardu nemá a nedá. Přesto má symbolickou cenu ji po lháři požadovat. In web ČRo Plus, 16. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvůli lhaní o vraždách na americké základní škole odešel od soudu s takřka miliardovou pokutou. Případ dezinformátora Alexe Jonese otevřel otázky hranic svobody slova v řadě zemí. Kde se ta – nevymahatelná – cifra vzala? Dá se uplatňování práva říkat, co člověk uzná za vhodné, vůbec vyčíslit? Mají konspirační teorie reálný dopad na lidské životy, anebo jsou to „jen takové řeči, pane Kohn“, nad kterými bychom se měli jako vyspělá společnost naučit mávnout rukou?

Jde o otázky, na které si každý odpoví podle svých zkušeností i naturelu. Rozhodnutí americké justice však lze číst jako symbolické – kariéra Alexe Jonese postavená na třiceti letech bezostyšného, účelového lhaní je i v americkém kontextu bezprecedentní.

Pro lepší představu, jaký typ byznys modelu Jones pěstoval, se hodí připomenout některé okolnosti nejstrašnější aféry, kterou pomohl rozpoutat: týkala se masakru šesti- a sedmiletých dětí na základní škole Sandy Hook v americkém státě Connecticut. Útočník tam v roce 2012 postřílel 20 školáků a šest dospělých. (..)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 10. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Nenávist a agresivita ve společnosti roste. Střelba v Bratislavě je toho důsledkem. In web ČRo Plus, 14. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit: Slovenskem otřásla dvojnásobná vražda z nenávisti v centru Bratislavy. Před barem Tepláreň, který často navštěvují lidé s jinou než většinovou sexuální orientací, a jen pár desítek metrů od místa, kde před ani ne dvěma týdny zabil opilý řidič pět studentů čekajících na zastávce, zastřelil devatenáctiletý mladík dva muže a postřelil barmanku. Policie o několik hodin později střelce vypátrala, ale nalezla ho již mrtvého – spáchal sebevraždu.

K dopředu plánovaným vraždám se střelec přihlásil na Twitteru. Zde také zveřejnil svůj manifest, ve kterém se vyznává z nenávisti vůči homosexuálům i Židům, na které chtěl rovněž se zbraní zaútočit a které označuje za nepřátele „bílé rasy“, vyjadřuje přesvědčení o jejich údajné světovládě a vyzývá k jejich likvidaci. (…)