Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 5. 2013

Literatura je posedlostí (2013)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 19:02

Tereza Semotamová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 4. 5. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literatura je posedlostí. In web ČRo Brno, květen 2013 (anotace + ukázka textu). – Cit.: Absolventka Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU a germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Tereza Semotamová (1983) spolupracuje s Českým rozhlasem už od dob studií.

Debutovala v olomouckém cyklu Počteníčko, ve kterém v průběhu let 2006 – 2009 uvedla sérii svérázných půlhodinových rozhlasových her Slyšíš mě?, Svatba nesvatba, Vjezd dočasně zakázán, Brambůrky, A zírat do stropu, Moje blány plovací, Gothaj a plastová okna. Dramatická tvorba je v případě Terezy Semotamové různorodá, neboť souvisí s jejími četnými zájmy a činnostmi.

Jako překladatelka nebo i autorka úprav je podepsána pod současnými, jazykově a stylově minimalistickými, hrami (Divoši) Muž se smutnýma očima od Händla Klause a Už to bude. Odnaučte se milovat! od Sibylle Berg. Tematická blízkost ji přivedla k dramatizaci dětských kultovních příběhů René Goscinnyho a Jean-Jacques Sempého, která byla uvedena pod názvem Mikulášovy průšvihy.

Stěžejním zájmem autorky je původní tvorba, přestože na vltavských vlnách zazněla zatím její jediná celovečerní hra Vítej mezi námi, kterou v roce 2007 napsala pro cyklus Hry a dokumenty nové generace.

V roce 2012 se zapojila do projektu Minutových her, ve kterých anekdotickou formou zpracovává postřehy ze života.

Jako autorka rozhlasových pásem se zaměřuje převážně na spisovatele německé jazykové oblasti: Fenomén Günter Eich, Max Frisch, Lou Andreas-Salomé – múza velikánů, věnovala se básníkům Paulu Celanovi – Pošta v láhvi a Georgu Heymovi – Poezie rozkladu a zmaru, ale také poezii holoseče a literatuře trosek – Odbíjí hodina nula.

Připravuje scénáře povídek a esejí (např. G. E. Lessing, K. Tucholsky, J. Paul) a napsala audiodrama pro projekt Lidice-Rozeznění 2012. Kromě práce pro rozhlas se věnuje překladu populárně vědeckých knih a beletrie, v roce 2010 vyhrála soutěž NISI MASA se scénářem krátkého filmu Tak dobrou. V současné době žije v Německu, kde pracuje jako knihovnice. Na DIFA JAMU obhájila dizertační práci o německých rozhlasových hrách v padesátých letech 20. století.

Ve dnech 17. až 19. dubna v Praze probíhal 23. ročník Festivalu spisovatelů, který založil americký básník vyučující na New York University v Praze Michael March a který je spolu se svojí ženou Vlastou Brtníkovou vůdčí osobností festivalu. Letošní tématické zaměření znělo „Zrození národů“. Letos totiž uplyne 95 let od uzavření Pittsburské dohody, kdy následně vzniklo Československo, a také tento rok uběhlo 20 let od rozpadu Československa. Prvním literárním setkáním, které v rámci festivalu proběhlo, bylo setkání s Vladimírem Körnerem, významným českým scenáristou a spisovatelem. Vladimír Körner rozmlouval s literárním vědcem Lubomírem Machalou, který je odborníkem na jeho dílo. V diskusi s publikem se dostalo i na oblíbená kontroverzní témata jako odsun Němců. Na dotaz, zdali Vladimír Körner chystá další knihu – poslední knihu vydal před osmnácti lety – odpověděl, že by chtěl sepsat memoáry, ale má strach, že většina jeho životních zážitků je kontroverzních. Některé by však stály za zaznamenání, jako například to, jak popíjel s Che Guevarou, jak dostal výpověď z Filmového studia Barrandov pro nadbytečnost a jak vzpomíná na české spisovatele 20. století. Následovalo promítání filmu Zánik samoty Berhof, který ani po letech neztratil na své naléhavosti. Ve stejnou dobu probíhalo čtení egyptského spisovatele Sun’alláha Ibráhíma, kterého představil Michael March. Čeští čtenáři mohou znát jeho román Komise, který vyšel v roce 2005 v nakladatelství Dar Ibn Rushd. Alžírského spisovatele žijícího ve Francii, který bývá v kuloárech považován za horkého kandidáta na letošní udílení Nobelovy ceny za literaturu Yasminu Khadru uvedl Josef Brož. Mimochodem v případě jeho autorského jména se jedná o pseudonym, který v překladu znamená Zelený jasmín. Spisovateli, jehož občanské jméno je Mohamed Moulessenhoul, u nás vyšly zatím dvě knihy: Kábulské vlaštovky a Černá vdova, v nichž velmi kriticky popisuje politické, sexuální a zločinné násilí. Poté následoval galavečer, který uvedl předseda Senátu České republiky Milan Štěch. Následovala úvodní řeč zakladatele festivalu Michaela Marche, který letošní okleštění dotace od pražského magistrátu o 90% nazval politickou cenzurou. Toto hodnocení doprovodil slovy: „Maminka mi říkala: Jednou lžeš, navždy lžeš.“ Poté diváci měli možnost shlédnout záznam z předávání Ceny Spirose Vergose za svobodu projevu, která nese jméno řeckého básníka. Tento rok ji dostal německý spisovatel Günter Grass, protože však ze zdravotních důvodů nemohl přijet do Prahy, organizátoři jej navštívili v hamburské nemocnici.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress