Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 2. 2007

Dobré dílo Josefa Floriana a jeho skrytá opora (2003)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 12:12

Jiří Reynek. Esej o málo známých aspektech staroříšského vydávání knih. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Otakar Brousek I.

Natočeno 2003. Premiéra 16. 4. 2003 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 17. 4. 2003 (Vltava, 4:45 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 8. 2. 2007 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 29. 6. 2010 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 8. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15min.) v cyklu Psáno kurzívou; 13. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej; 19. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: anonym: Jiří Reynek: Dobré dílo Josefa Floriana a jeho skrytá opora. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: „Společenství Dobrého díla se podobalo sektě nebo malé církevní komunitě. V rodině horlivě věřících Florianů se narodilo dvanáct dětí, z nichž skoro všechny byly hudebně nebo výtvarně nadané a pomáhaly knížky graficky zdobit. S rodinou žila i Florianova sestra Antonie, která sháněla pro nakladatelství peníze, a docházel sem kněz Ludvík Vrána, aby každé ráno sloužil mši v rodinné kapli, což bylo v té době neslýchané. Josef Florian se kvůli tomu také dostával do konfliktů s církví. „Celé ovzduší bylo tu naplněno takovým Božím pokojem, jaký jsem nikdy a nikde neprožil, takovou jistotou, že na vás nikdo nemůže, že jste jen a jen v rukou Božích,“ vyprávěl jeden ze svědků, který k Florianům do Staré Říše na Vysočině docházel. V takovém prostředí se tiskly knihy nejčastěji křesťanských autorů, dělaly se dřevoa linoryty, vázané vazby a ručně psaná bibliofilská vydání.“ Z článku Ondřeje Nezbedy, Josef Florian: Pokorně šílený mystik, Host 2008.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress