Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Rozpad veřejného mínění. In web ČRo Plus, 20. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos to je 275 let od okamžiku, kdy byla v roce 1747 v Paříži podepsána smlouva s pány Diderotem a D’Alembertem jako s řediteli díla, které neslo název Encyklopedie. Podle Pierra Lepapa, francouzského spisovatele a esejisty, si tehdy většina příslušníků tehdejších elit, počínaje policejním ředitelem a konče filosofy, představovala Boha jako hodináře-geometra.
A svět – a možná člověka samotného – jako stroj, z něhož se získá maximální výkon, když se popíší, pochopí a zracionalizují všechna jeho soustrojí. Když se vytvoří společný jazyk, v němž by bylo možné všechny věci pojmenovat pro každého stejně a srozumitelně. Za touto prací byla touha po pevném řádu, zřetelné formě, jasných principech s předvídatelnou dynamikou.
Toto přesvědčení vládlo prakticky až do minulého století, kdy filosofové v řeči, kterou Václav Havel nazval později ptydepe, viděli past a vzali si za úkol vysvobodit jazyk ze zajetí ideologie. Česko-italský filosof Václav Bělohradský to tehdy definoval takto: „Musíme nalézt způsob, jak se osvobodit od povinnosti řídit se veřejnými mapami, které nám předepisují, jak máme myslet i jak máme vonět.“
Veřejným mapám vyčítal, že v nich není zachyceno hledisko, z něhož ta mapa byla nakreslena. V masové produkci měřitelného viděl nebezpečí, protože informace, názory, události a postoje se hodnotily a hierarchizovaly, obměňovaly, strukturovaly, replikovaly a valily prostorem jako záplavy. Sdělení bylo stále více, ale skutečnosti stále méně. (…)