Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 6. 2022

Mnoho povyku (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:12

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Mnoho povyku. In web ČRo Plus, 7. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak nám přemalovali pražský orloj! A je z toho veliké pozdvižení. Snad každý, ke komu se doneslo, že postavy na orloji po svém „zrestaurování“ neodpovídají těm, které tam byly předtím, se nejdřív ze všeho naštval. I já.

Jak si to ten člověk mohl dovolit? Měl historické malby zrestaurovat, ne přemalovat, jak se mu zlíbí. Vždyť zneuctil dílo i památku českého velikána Josefa Mánesa a celého národního obrození! Jak je to možné? A jak je možné, že si toho celé čtyři roky nikdo nevšiml?

Stačí se ale ponořit o něco hlouběji do novodobější historie staroměstského orloje, a pochopíme, že malíř a restaurátor Stanislav Jirčík Mánesovy malby nezneuctil. Mánesův originál se nachází v Muzeu hlavního města Prahy, zatímco na orloji už od roku 1882 visí kopie. Původní kopie, kterou namaloval Emanuel Krescenc Liška (a dostal za ni prý mnohem víc peněz než Mánes za svůj originál) vzala za své za druhé světové války a roku 1946 ji znovu vytvořil Otakar Číla. Čílova kopie byla během let několikrát restaurována. A každý zásah přinesl drobné i méně drobné změny.

Z tohohle pohledu představuje dílo Josefa Jirčíka drzý, ale nepříliš významný zásah do podoby nejslavnější pražské památky. Je to vlastně docela dobrý vtip. Malíř zaměnil tváře apoštolů za portréty svých kamarádů, včetně spisovatelky Kateřiny Tučkové. (Musel to být zajímavý pocit: vědět, že visíte na orloji, turisté si vás fotí jak o život, a nikdo o tom nemá tušení.)  (..)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress