Jan Cempírek. Rozhlasový sloupek.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2018. Premiéra 30. 5. 2018 (ČRo České Budějovice, 3 min.) v cyklu Rozhlasový sloupek.
Lit.: Cempírek, Jan: O papouškovi světákovi, se kterým je potíž. In web ČRo České Budějovice, 30. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Až půjdete do budějovického Globusu, navštivte Lumpíka. Nevíte, kdo to je? Malá nápověda: tvor vysoký třicet centimetrů, má křídla, ostrý zobák, chytré oči, sedí na bidýlku a nejraději na kolemjdoucí pokřikuje: Nazdarrr! Nazdarr!
Ano, je to papoušek amazoňan ze zdejší zoo prodejny. Už zde bydlí nějaký ten pátek a zdá se, že v kleci s cenovkou 19.000 Kč ještě chvíli vydrží. Důvodem je nejen ta vysoká cena, ale rovněž jistý papouškův charakterový kaz, dalo by se říci.
Lumpík zkrátka není pouhým milým a pohledným ptáčkem, je osobností. Nenechá sebou orat, však už toho dost prožil a leckde byl. Před Globusem poskakoval v kleci v prodejně budějovického Terna a předtím žil v jakémsi chovu ve středních Čechách.
Je tedy světa znalý, a jak známo, se světáky bývá potíž. Navíc s tak užvaněnými světáky, jako je právě Lumpík. Ten nečeká pokorně, až si ho někdo koupí, ale s čumily u své klece zhusta konverzuje a co je jednomu k smíchu, dokáže leckterého případného kupce odradit. (…)
Lit.: Cempírek, Jan: Ach ty rozhlasové sloupky. In web Jan Cempírek, 2. 6. 2018 (článek). – Cit.: Sem tam publikuji sloupky v ČRo České Budějovice. Rozhlasácká práce mě baví, éter je kouzelné médium. A někdy bývá i švanda. Třeba po odvysílání mého posledního sloupku – o papouškovi z budějovického Globusu. To byla taková legrácka inspirovaná nezbedným papouchem, o kterém jsem se dozvěděl, že umí bezvadně mluvit, a protože je ústnatý (nebo zobákovatý?), tak jen těžko nalézá kupce. Toť se ví, že takoové téma je darem z nebes, rychle jsem tedy prodejnu navštívil, jmenovaného amazoňana jsem opravdu našel (byl přesně takový jako jsem si představoval), a když mi prodavačky přidaly pár historek z paouškova života, byl rozhlasový sloupek v podstatě hotov. PSalo se to samo, zkrátka milá legrácka na pobavení posluchačů.
Ovšem v zoo prodejně byly jiného názoru. Vedoucí poslala do rozhlasu žádost o vyjádření ke „klamavé reklamě“.
Mail v trochu zkrácené verzi je tento:
„Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na klamavou reklamu, kterou vysíláte na vašem rádiu. Chodí k nám lidi s dotazem, kde je ten papoušek, který sprostě mluví…. Takový papoušek na obchodě není. A lidé jsou na nás pobouřeni, že sem jedou kvůli němu, když to slyší v rádiu a my ho schováváme. Moc se nám to nelíbí. Děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem a přáním pěkného dne
Bc.Z. vedoucí prodejny „
Inu, z mailu vyplývají dvě věci: paní vedoucí neví, jaký sortiment mají na krámě (jak říkám, sám jsem papouška viděl) a za druhé sloupek ani sama evidentně neslyšela a už si zatepla stěžuje. Inu, odepsal jsem paní, poslal jí na sloupek odkaz a rozbouřené hladiny se uklidnily. Pořad o užvaněném papouškovi si můžete přečíst (nebo poslechnout) i vy.