. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: : Kamila Pešeková: Hokejové dresy, Kotleba a renesance národovectví na Slovensku. In web ČRo Plus, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při letmém pohledu na Slovensko by se mohlo zdát, že celá země žije jedinou událostí, a tou je Mistrovství světa v ledním hokeji.
Strhující výkony slovenských hokejistů budí pozornost všech seriózních médií. Není divu, šampionát je pro Bratislavu a Košice dobrou vizitkou a překvapivě dobré výkony slovenského týmu vedeného kanadským trenérem ještě lepší.
Skutečnost, že sport i politika fungují v symbióze, dokládá zpolitizovaná debata o vyobrazení slovenského státního znaku na hokejových dresech před začátkem mistrovství.
Originální úprava trojvrší na znaku v podobě tří hokejek připadala úzkostlivým ochráncům státních symbolů mezi poslanci jako nepřípustná. A tak kvůli tomu přijali zvláštní zákon, ve kterém pro jistotu zakázali i hraní cizích státních hymen na území Slovenska. Těsně před startem šampionátu, kde se bude na počest vítěze hrát jeho hymna, zákon ještě potvrdili.
Mohlo by to vypadat jako ojedinělý výstřelek poslanců, kteří chtějí několik dní před evropskými volbami na sebe upozornit a veřejnosti ukázat, jak dobře chrání stát a jeho symboly.
U středoškoláků by vyhrál Kotleba
Jenomže nedávno se sešlo několik stovek národovců v jihoslovenském Štúrově, aby tam odhalili sochu národního buditele Ĺudovíta Štúra. Učinili tak ve městě s výraznou převahou maďarsky hovořícího obyvatelstva, pro které Štúr zas tolik neznamená.
Události okolo hokejových dresů a Štúrovy sochy ukazují, že národovectví slaví na Slovensku určitou renesanci. I v politice, a to z úst extremistických politiků, poslední dobou rezonují stále silněji postoje, že Slovensku bude nejlépe, když si bude vládnout samo, nebude muset plnit příkazy z Bruselu nebo Washingtonu a bude moct přijímat takové zákony, které ochrání vlastní slovenské obyvatelstvo. S cílem účelově vyvolat u lidí averzi vůči Evropské unii.
Díky tomu je Kotlebova strana, která například šíří nenávist vůči Romům a oslavuje válečný Slovenský štát podle posledních průzkumů druhou nejsilnější. Před blížícími se eurovolbami by chtěli mezi těmito voliči zabodovat i jiní, jako například Boris Kollár, šéf strany Sme rodina, který si v pondělí přizval na pomoc do Bratislavy i Marine Le Penovou.
A zapomenout nelze ani na šéfa slovenského parlamentu a předsedu Slovenské národní strany Andreje Danka, který se právě nedávno před zraky diváků v televizní diskusi naprosto vážně trumfoval s Kotlebou o to, kdo z nich je větším vlastencem.
Riziko spočívá v tom, že ve snaze přitáhnout co největší pozornost voličů, případně je přetáhnout od konkurence, mohou tito politici přicházet nejenom s absurdními tvrzeními, ale i zcela otevřeně lhát a klamat veřejnost. Tak tomu bylo v případě, když Kotleba před prezidentskými volbami v březnu tvrdil, že americká pomoc na modernizaci slovenských vojenských letišť povede k přítomnosti amerických vojáků na území státu, což on jako vrchní velitel ozbrojených sil prý nikdy nedovolí.
Volební kampaně skončí a to, co v nich bylo řečeno nebo slíbeno, se rozplyne. Co by ale mělo být důvodem pro znepokojení, jsou výsledky nedávných voleb nanečisto na slovenských středních školách. Při nich totiž vyhráli Kotlebovi extremisté.
Právě probíhající mistrovství světa v hokeji má potenciál aspoň částečně vrátit lidem na Slovensku důvěru v pozitivní a sebevědomé vlastenectví. To se totiž neodvíjí od toho, jak velký státní znak budou mít hráči na dresech a dokáže se obejít i bez provokací vůči Maďarům a jiným menšinám. Stejně tak i bez Kotleby a jeho nebezpečných názorů.