Český boj o právo na rychlostřelbu (2019)

12. 3. 2019

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:04

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 3. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Český boj o právo na rychlostřelbu. In web ČRo Plus, 5. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: „Kdyby tam byl chlap, který umí zacházet s pistolí, tak by to možná dopadlo trochu jinak.“

Výrok českého prezidenta pronesený před dvěma lety se vztahoval k teroristickému útoku v pařížském klubu Bataclan, kde přišlo o život osm desítek osob a Miloš Zeman při té příležitosti veřejnosti sdělil, že změnil názor a nepovažuje už držení zbraní za nebezpečné.

A později přitvrdil nepřímou výzvou občanů k vyzbrojování, aby prý se mohli bránit. Tehdy se to leckomu zdálo jako předvolební populismus při vědomí, že je u nás kolem 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, vlastnících přes 800 tisíc zbraní.

A že vůči právě tehdy se rodící evropské směrnici zakazující některé poloautomatické zbraně nebo zásobníky (k nimž by se snadno mohli dostat právě teroristé, dají se lehce skrýt pod oděvem atd.) se mezi tuzemskými ctiteli střelného prachu zvedl prudký odpor. Ministr vnitra Chovanec dokonce chtěl směrnici eliminovat vložením práva na držení zbraně do ústavy.

Jako paní Rambová

A na zachování poloautomatik slyšeli i jiní politikové a někteří se dokonce nechali s hi-tech kvéry vyfotografovat, jako třeba švarná poslankyně ODS Černochová, o Chovancovi nemluvě, ten to přímo zahrnul do volební kampaně. Hlava z toho šla kolem.

Stejně jako z argumentace obhajitelů dostupnosti vysokovýkonných zbraní, kupříkladu tím, jak jsou masově ozbrojeni Izraelci, a proto se tak dobře teroristům brání. Jenže tam nakonec vždycky zasahují vojáci nebo policisté. A v poměru k počtu obyvatel vůči nám je v Izraeli mezi civilisty zbraní méně než polovina.

Apologetové dostupných poloautomatů ovšem také z dobrých důvodů mlčeli o USA, kde se vyskytují vyšinutí střelci nejčastěji a vždycky je zlikvidují policejní profesionálové. A všichni dobře víme, že jediný teroristický čin u nás spáchal duševně nemocný Čech legálně drženou zbraní v Uherském Brodě.

Relativita přiměřenosti

Ale Česká republika boj proti už mezitím platné směrnici a za právo na vzrušení z rychlopalné hračky na rameni bojuje statečně dál: vloni v září vypršela lhůta k jejímu převzetí a tak nám hrozí nám sankce.

Ministerstvo vnitra ovšem podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU – juristickou řečí kvůli „porušení zásady přiměřenosti“, a tak se čeká na verdikt. Toto úterý se kauza rozběhla a Česká republika za podpory Maďarska a Polska se bude bránit „nepřípustným zásahům do vnitřní bezpečnosti zemí a omezování trhu se zbraněmi.“

No, když se pořád dokola mluví o potřebnosti referend, je škoda, že se na tohle téma nemohlo uspořádat. Coby test zdravého rozumu národa. A možná by také Soudnímu dvoru ubyla práce.

Lit.: Gawron, Tomáš: Zvrácený a lživý článek Českého rozhlasu se posmívá odzbrojeným obětem teroristů. In web Zbrojnice.com, 8. 3. 2019 (článek). – Cit.: Redakční politika Českého rozhlasu je dlouhodobě citelně zaměřená proti občanským právům v oblasti civilního držení zbraní. Kromě řady fakticky nesprávných článků (viz 1, 2, 3) také pravidelně uveřejňuje zaujaté články a komentáře.

Ty nabídne posluchačům na svých vlnách i v promovaných článcích na webu. Aby se Rozhlas vyhnul obvinění ze zaujatosti, umožní samozřejmě také uveřejnění protinázoru. To provede pouze online a připsáním na konec původního článku v době, kdy jej už nikdo nebude číst (např. zde).

V nedávném článku Českého rozhlasu se autor domněle vysmívá prezidentu Zemanovi, poslankyni Černochové a držitelům zbraní.

Při znalosti faktů ale článek nelze brát jinak, než jako zvrácený a lživý výsměch odzbrojeným obětem teroristů.

Hloupý prezident, Rambová-Černochová a blbečci se zbraněmi

Článek Českého rozhlasu lze shrnout následujícím způsobem:

Připomenutí výroku prezidenta Zemana k útoku v Bataclanu: “Kdyby tam byl chlap, který umí zacházet s pistolí, tak by to možná dopadlo trochu jinak.”
Teroristé se mohou snadno dostat k legálním zbraním.
Poslankyně Černochová si chce hrát na “paní Rambovou”.
Legálně držené zbraně jsou “rychlopalné hračky” pro hlupáky, kteří ignorují násilí v USA (k tématu v detailu: Statistiky civilního držení zbraní a vražednosti).
Ozbrojení civilisté jsou k ničemu – zbraně nepotřebují, policie je ochrání.

Zvrácený výsměch všem odzbrojeným obětem

Hlavní myšlenkou článku Českého rozhlasu je tvrzení, že ozbrojení civilisté se nemohou pachatelům nijak ubránit. Důkaz? Autorovi žádný takový případ není znám, takže je jasné, že zbraně v rukou zákonadbalých občanů jsou jen nebezpečné hračky držené vyšinutci.

Realita je ale úplně jiná. Teroristické útoky v Evropě i masové vraždy v USA nebo Austrálii mají společnou jednu věc – a střelné zbraně to nejsou, jak ukazují žhářské útoky v Austrálii nebo útoky automobily v Evropě.

Naprostá většina útoků se děje v bezzbraňových zónách. Pachatelé jednají s cílem maximalizovat ztráty na životech a cíleně si vybírají místa, o nichž vědí, že se jim tam zamýšlené oběti nemohou bránit. V USA to tak je v 97,8% případů (zdroj).

V Evropě mají práci zjednodušenou. Kromě několika výjimek (Česká republika, Estonsko, Slovensko, v menší míře Rakousko, Švýcarsko) je celá Evropská unie bezzbraňovou zónou – tedy mimo přesně vymezené střelnice a honební lesy.

V Německu má z 82 milionů obyvatel povolení k nošení zbraně pro sebeobranu jen 1.951 osob (a politici vedení ve zvláštní kategorii), nově policie prosazuje i zákaz pepřových sprejů. Ve Francii spreje už nosit nesmí, a pokud jde o střelné zbraně, nebylo vyhověno ani žádosti o nošení zbraně šéfredaktora Charlie Hebdo. Byť byl vysoko na kill listu Al Kájdy, každý týden dostával výhrůžky smrtí a dříve čelil i fyzickým útokům.

Jaká je alternativa? Semknout se a modlit. A když to nestačí, čekat na zásah policie. V Uherském Brodě hodinu a čtvrt, v Bataclanu dvě hodiny dvacet.

Pokud je cílem článku Českého rozhlasu vysmát se prezidentu Zemanovi, poslankyni Černochové a legálním držitelům zbraní a hlavní nosnou myšlenkou článku odkaz na to, že autorovi nejsou známy případy úspěšného zastavení pachatelů masových vražd a terorismu, pak ve světle faktů uvedených výše i níže nejde o nic jiného než výsměch odzbrojeným obětem.

Manipulace, lži a dezinformace Českého rozhlasu

Zvrácený a lživý – jde o silné tvrzení, je tedy na místě ho řádně doložit:

Teroristé legální zbraně nepoužívají

ČRo tvrdí: (…) směrnici zakazující některé poloautomatické zbraně nebo zásobníky, k nimž by se snadno mohli dostat právě teroristé.

Teroristé na území Evropské unie legálně držené zbraně doposud nepoužili. Jeden terorista byl “legálně” ozbrojen na přímý rozkaz francouzské tajné služby (nakonec útočil automobilem) a jeden terorista použil nelegálně upravenou původně znehodnocenou zbraň – což je nicméně problematika legislativně řešená zcela odděleně od ostrých zbraní.

Víme, že v současnosti například v Německu některým osobám vedeným na islamistickém watchlistu úřady vědomě ponechávají zbrojní průkazy, ale to taky není nic, co by vyřešily konfiskace zbraní českých občanů.

Co do zbraní je tedy tvrzení Českého rozhlasu na pomezí mezi manipulativním a lživým.

Zásobníky doposud nebyly nijak regulovány. To se má v budoucnu změnit pouze částečně, podle zbraňové směrnice by teroristé v ideálním případě měli mít tři zásobníky po deseti nábojích místo jednoho po třiceti. Zda-li se budou řídit omezením zásobníků ve směrnici, když občany vraždí plně automatickými zbraněmi, které jsou v Unii zakázány od roku 1991, není jasné. Takže v tomto ohledu tvrzení nehodnotním.

V Izraeli jsou zásahy civilistů častéČRo tvrdí: [V Izraeli] nakonec vždycky zasahují vojáci nebo policisté.

Izrael v loňském roce významně uvolnil podmínky pro civilní držení a nošení zbraní (ty byly doposud výrazně přísnější než u nás – tedy pokud držitel nebyl součástí ozbrojených složek, které jsou v zemi všudypřítomné). Uvolnění legislativy přitom jeho hlavní zastánce, poslanec Amir Ohana, v návaznosti na 11 případů během jediného roku, kdy se útočníkům postavili civilisté, odůvodnil mimo jiné následovně (článek, zdroj v článku):

Civilista se zbraní je řešením a ne hrozbou a představuje posilu pro bezpečnostní složky. Jen v Jeruzalému v poslední době civilisté zastavili 11 útočníků. Je přitom zločinem na občanech nechat je bránit se za pomocí obalu na pizzu, selfie tyče, kytary nebo deštníku.

Kromě neozbrojených civilistů, tedy případů, kdy opravdu většinou “nakonec zasahují vojáci nebo policisté“, v Izraeli ale nejsou žádnou výjimkou ani zásahy ozbrojených civilistů. A to dokonce i tehdy, když policisté zasáhnout ze strachu odmítnou (první příklad níže):

Tvrzení Českého rozhlasu hodnotím jako lež.

Pokud jsou v USA legálně ozbrojení civilisté na místě útoku, jsou úspěšní v 94% zásahů

ČRo tvrdí: [Vyšinuté střelce v USA] vždycky zlikvidují policejní profesionálové.

USA trpí zvláštním paradoxem. Nejvyzbrojenější populace na světě, která má na většině území restriktivní pravidla, co se týče nošení zbraní. K tomu v podrobnostech v článcích:

Masové vraždy se z 97,8% odehrávají právě v místech tzv. bezzbraňových zón, kam legálně ozbrojení zákonadbalí občané nesmějí vstoupit. Pokud se pachatel rozhodne své běsnění uskutečnit mimo bezzbraňovou zónu a pokud je na místě zrovna ozbrojený civilista (tato pravděpodobnost se začala výrazně zvyšovat až po dosažení ca 6% povolení k nošení zbraně v populaci v roce 2014, do roku 2010 jich v USA měli v přepočtu méně než u nás), pak jsou zásahy těchto civilistů z 94% úspěšné. Přítomnost ozbrojené osoby na místě – bez ohledu na to, zda-li jde o civilistu nebo policistu – statisticky vede k výrazně nižšímu počtu obětí.

Americká realita ukazuje, že pro snížení počtu obětí není ani tak důležité, zda-li zasahuje civilista nebo policista, ale jak rychle je zásah zahájen. Díky tomu se taky řada případů úspěšných zásahů ozbrojených civilistů proti pachatelům vůbec nedostane do statistik masových vražd, kam se počítají jen případy s více než 3 zavražděnými.

Co se týče úvodního tvrzení, v sekci Čestná zmínka je kolem 30 článků o případech úspěšných zásahů ozbrojených civilistů proti aktivním vrahům v USA.

Tvrzení Českého rozhlasu hodnotím jako lež.

Uherský Brod není jediný případ

ČRo tvrdí: Jediný teroristický čin u nás spáchal duševně nemocný Čech legálně drženou zbraní v Uherském Brodě.

Nejsem si vědom toho, že by masová vražda spáchaná v Uherském Brodě, kde policie zasáhla po sebevraždě pachatele hodinu a čtvrt po začátku útoku, byla klasifikována jako terorismus. Ale dobře, říkejme tedy každé masové vraždě “terorismus”.

Mimo Uherský Brod jsou dobře známé následující případy masových vražd:

Praha, 1973, automobil [více obětí než v Uherském Brodě]
Frenštát pod Radhoštěm, 2013, žhářství/exploze
Brno, 2013, nůž

Všechny případy mají jedno společné: pachatel si vybírá oběť, místo, čas, způsob spáchání i nástroj. Legálně držená střelná zbraň nepředstavuje pro pachatele předmět, bez nějž by nedokázal masovou vraždu spáchat (viz také útok v Nice, nejvražednější v historii EU s přihlédnutím k přepočtu na počet pachatelů a délku trvání útoku). Pokud by oběti měly mít jakoukoliv šanci se bránit, pak by pro ně legálně držená zbraň naopak představovala jedinou účinnou možnost.

Tvrzení Českého rozhlasu hodnotím jako lež.

Česká republika premiantem v implementaci směrnice

ČRo tvrdí: Vloni v září vypršela lhůta k převzetí [směrnice] a tak nám hrozí sankce.

Tvrzení není přímo lživé, nicméně autor pomíjí dvě zásadní fakta: (1) ČR implementovala 82% směrnice, a patří tak k premiantům, a (2) většina zemí Evropské unie směrnici doposud neimplementovala vůbec (viz článek).

Druhý rozměr zvrácenosti

Výzkumy prokazují, že hlavní motivací masových vrahů je dosažení proslulosti skrz mediální pokrytí. Jde o tak silný motiv, že v případě jeho absence by počet masových vražd během dvou let klesl nejméně o 30% a v delším horizontu by se podle výzkumníků dostal zpátky na úroveň roku 1970 (tedy pokud hovoříme o “běžných” masových vraždách, nikoliv o teroristických). K tomu blíže v článcích:

Český rozhlas svou činností pravidelně zvyšuje proslulost masových vrahů, a tím vytváří motivaci pro případné budoucí masové vrahy přinejmenším v českém jazykovém prostoru.

Demonstrovat to lze jednoduše prací s googlem. Toto je počet uvedení jména osob, které spáchaly nejhorší masové vraždy střelnou zbraní v USA na webu www.rozhlas.cz. Uvedení jména přitom mimo naprosto výjimečné případy článkům nedodává žádnou přidanou hodnotu.

Nevada – jméno vraha na stránkách uvedeno 32x.
Florida – jméno vraha na stránkách uvedeno 64x [jednalo se o homosexuálního-homofobního příslušníka ISIS s arabským jménem, v této souvislosti může mít uvedení jména význam pro článek… ale šedesátkrát?]
Virginia – jméno vraha 11x [Je možné, že vícekrát, protože přepisy jména korejského pachatele se mohou lišit]
Texas – jméno vraha uvedeno 1x [Je možné, že vícekrát z důvodu odlišného přepisu]
Connecticut – jméno vraha na stránkách uvedeno 156x (!!!)

Čtvrtý výše uvedený případ poměrně silně vybočuje. Asi se nikomu nechtělo jít příliš do detailu případu, v němž nelegálně ozbrojeného pachatele zastavil civilista Stephen Willeford legálně ozbrojený AR 15, čímž mu zabránil v plánovaném pokračování v dalším kostele.

Willefordovo jméno na stránkách Rozhlasu najdete jen v mé reakci na jednu z předchozích protizbraňových agitek. Reakci, která byla zařazena hezky na konec původního článku v době, kdy se k němu už nikdo mimo čtenáře zbrojnice.com nedoklikal.

Jména jiných ozbrojených civilistů, kteří se s nasazením vlastního života úspěšně postavili aktivním vrahům, na stránkách Rozhlasu nenajdete. Přitom jen pět vybraných masových vrahů má na webu uvedeno své jméno více než 260x.

Shrnutí

“Zvrácený a lživý” v nadpise se může bez podrobného rozvedení zdát jako přehnané. Shrňme si tedy, že:

Většina masových vrahů je motivována snahou dosáhnout činem mediální proslulosti,
Český rozhlas zvyšuje proslulost masových vrahů opakovaným uváděním detailů o jejich osobě, aniž by to mělo přidanou informační hodnotu pro konkrétní články,
o osobách, které se vrahům úspěšně postavily, Český rozhlas neinformuje,
z toho, že o nich neinformuje, v dalších článcích Český rozhlas dovozuje, že takové případy neexistují,
z toho je vyvozována legitimita omezování civilního držení zbraní,
těm, kteří chtějí mít možnost se bránit, se posmívá.

Pořád se vám zdá “zvrácené a lživé” přehnané?

Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 3. 2019