Jana Jochová. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Jochová, Jana: Jana Jochová: Školství v rozvratu. Pomůže změna ministra? In web ČRo Plus, 24. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pod ministrem Plagou se třese židle, prý není politik a většina lidí ani netuší, že teď je to on, kdo sedí na ministerstvu školství.
To u ministra školství skutečně poněkud vadí, zvlášť když nastoupil po mediálně exponované Kateřině Valachové, respektive po krátké éře ministra Stanislava Štecha.
Také není opravdový politik, nemá žádné zásadní téma, které by chtěl na ministerstvu školství prosadit. Vlastně jen mírní různé populistické nápady, jako jsou nedávno třeba obědy ve školách zdarma, které tak vehementně prosazuje jeho předchůdkyně Valachová a její, dá se říci sestra ve zbrani, současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Nakonec ani jedna z těchto dam nepřišla tyto své ideje obhajovat do velmi sledovaného pořadu České televize Máte slovo, kde jejich myšlenky musel hájit poslanec Jaroslav Foldyna a vůbec mu to nešlo. Nesouhlasili s ním ani lidé v jeho panelu, a tak nakonec i on uznal, že je to pitomost a že to dovnitř své strany bude tlumočit.
Postavit se tváří v tvář školním kuchařkám, které vědí a říkají, jak to podpoří všeobecné plýtvání, totiž není žádná legrace, a hlavně je to ten příslovečný střet s realitou, kterému se jeho kolegyně raději vyhýbají, tak snad jim to alespoň on přetlumočí.
Superman v českém školství není
Ale pojďme zpátky k nešťastnému ministrovi školství Plagovi. Ministr Robert Plaga působil na ministerstvu školství již jako náměstek Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha.
Tehdy se ho netýkala ani inkluze, ani jiné další zásadní a poněkud nepovedené reformy jako je povinná školka od pěti let věku dítěte či změna financování škol – tedy že peníze nepůjdou za žákem, ale budou se odvíjet od odučených hodin. Věnoval se totiž řízení vysokého školství, vědy a výzkumu, oblastem, na které se jeho předchůdci zase tak intenzivně nesoustředili.
Od chvíle, kdy se stal ministrem, přestalo být školství sice na prvních stránkách novin, ale těm, kdo v něm pracují, se dostalo alespoň nějakého sluchu. Ministr Plaga začal na rozdíl od svých předchůdců víc naslouchat učitelům a začal brát vážně jejich výhrady k rychle prosazeným, málo domyšleným, ale o to víc zásadním reformám.
Mediálně se skutečně může zdát, že nic nedělá, zdědil totiž resort, který je téměř v rozvalinách a jeho cílem se stala stabilizace školství. O těch rozvalinách vědí a každodenně je vidí učitelé, zvídaví rodiče, a hlavně to zažívají naše děti.
Neuvěřitelný nárůst byrokracie spojené nejen s inkluzí, téměř nemožnost najít kvalitního mladého učitele v základním a středním vzdělávání, třídy, ve kterých se moc nenaučíte, protože učitel se musí věnovat těm slabším či řešit šikanu a na ty nadanější se zase nedostane. A neposlední řadě neustále panující nejistoty ohledně maturit.
To jsou vážné problémy, velkou většinu z nich výrazně podpořila či přímo iniciovala aktivistická ministryně Kateřina Valachová, možná ji jednou dějiny nazvou hrobařkou českého školství, i když její sebevědomí i tohle zřejmě bude brát jako poklonu. Napravit všechny ty věci rychle a efektivně by mohl jenom superman. Problémem zůstává, že v českém školství nikdo takový není.
Ministr Plaga má smůlu, je jen úředník, žádná charismatická osobnost s jasnou mediálně uchopitelnou vizí. Ale možná šikovný úředník, který jen bdí nad tím, aby se nám systém nerozpadl úplně, je v této chvíli to maximum, co lze od dobrého ministra školství čekat. Jiné je teď spíš jen v kategorii zázraků.