Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 1. 2019

Dopisy z Ruska 1/10 (2018?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:08

Astolphe De Custine. Rusko v roce 1839. Překlad Petra Martínková. Připravil Marek Pivovar. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvuková spolupráce Vojtěch Dluhý. Režie Peter Gábor. 

Účinkuje David Viktora.

Připravila Ostrava v roce 2018 (?). Premiéra 21. – 25. 1. 2019 a 28. 1. – 1. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

Obsah: 1. díl: 4. července 1839 – 2. díl: 8. července 1839 – 3. díl: 10. července 1839 – 4. díl: 11. července 1839 – 5. díl: 12. července 1839 – 6. díl: 21. července 1839 – 7. díl: 22. července 1839 – 8. díl: 23. července 1839 – 9. díl: 29. července 1839 – 10. díl: Epilog.

Pozn.: Výrazně politologicky a sociologicky laděné cestopisné dílo z pera francouzského aristokrata a spisovatele (1790 – 1857) po letech na významu nejenže neztratilo, ale naopak nabylo. Často je nazýván „Tocquevillem Ruska“ a význačný americký diplomat a historik George F. Kennan se o něm vyjádřil takto: „Není-li to velmi dobrá kniha o Rusku v roce 1839, je to skvělá kniha, nesporně nejlepší ze všech, o Stalinově Rusku a vůbec ne špatná kniha o Rusku Brežněvově a Kosyginově.“ A jeho vyjádření lze vztáhnout i k Rusku Gorbačovově a Putinově. Markýz de Custine, jemuž vedle vlastního spisovatelského talentu a pozorovatelského důvtipu nechyběli ani věrohodní, spolehliví místní informátoři, své – dodnes platné – postřehy během cesty po Rusku zaznamenával formou fiktivních dopisů, které z Ruska vyvezl doslova s nasazením vlastního života. V Rusku jeho dílo mohlo v úplnosti vyjít až roku 1996, české vydání vychází z výboru francouzského historika Pierra Nory. (anotace vydavatele Argo, 2015)

Lit.: Pivovar, Marek: Astolphe De Custine: Dopisy z Ruska aneb Rusko v roce 1839. In web ČRo 3 Vltava, 1. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.:  „Vždycky je dobré vědět, že existuje stát, v němž nemůže být nikdo šťastný, jelikož lidská podstata nedovoluje člověku, aby dosáhl štěstí bez svobody,“ soudí svobodomyslný francouzský aristokrat a spisovatel Astolphe de Custine na základně osobního setkání s Ruskem roku 1839. Jeho pozoruhodný cestopis, psaný formou fiktivních listů, vás možná překvapí zjištěním, že v duchovním slova smyslu se toho dodnes moc nezměnilo. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Společenský život v této zemi představuje trvalé spiknutí proti pravdě.

Píše se rok 1839 a francouzský aristokrat a spisovatel Astolphe de Custine se vydává na cestu Ruska. O svém putování pak vnímavý cestovatel podává zprávu formou fiktivních listů, které knižně vycházejí v roce 1843. Dopisy z Ruska se okamžitě stanou bestselerem. Během tří let se kniha třikrát dotiskuje a v Belgii se ještě před druhým francouzským dotiskem objevují čtyři pirátská vydání. Dílo je rychle přeloženo do angličtiny, němčiny a švédštiny a kromě nadšeného přijetí vyvolalo taky pobouření.

Není-li to velmi dobrá kniha o Rusku v roce 1839, je to skvělá kniha, nesporně nejlepší ze všech, o Stalinově Rusku a vůbec ne špatná kniha o Rusku Brežněvově a Kosyginově. George F. Kennan

Výrazně politologicky a sociologicky laděné cestopisné dílo po letech na významu nejenže neztratilo, ale naopak nabylo. Význačný americký diplomat a historik George F. Kennan konstatoval: „Není-li to velmi dobrá kniha o Rusku v roce 1839, je to skvělá kniha, nesporně nejlepší ze všech, o Stalinově Rusku a vůbec ne špatná kniha o Rusku Brežněvově a Kosyginově.“ A jeho vyjádření lze jistě vztáhnout i k Rusku Gorbačovově a Putinově.

Markýz de Custine, jemuž vedle vlastního spisovatelského talentu a pozorovatelského důvtipu nechyběli ani věrohodní, spolehliví místní informátoři, své zápisky z Ruska vyvezl doslova s nasazením vlastního života. „Projel jsem Rusko. Chtěl jsem vidět zemi, v níž panuje klid daný neochvějnou mocí. Teprve na místě jsem však pochopil, že tam panuje leda ticho dané strachem, a odnesl jsem si z té podívané úplně jiný poznatek, než jaký jsem si původně sliboval.“ (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress