Jefim Fištejn. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Jak dostat Rusy do ráje? In web ČRo Plus, 30. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letmá poznámka prezidenta Donalda Trumpa, kterou přičinil 20. října v televizním rozhovoru o tom, že Spojené státy vypoví Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, jestliže Moskva nepřistoupí na novou dohodu, očividně Kremlem otřásla.
Někteří krátkozrací komentátoři nespatřili v tomto Trumpově kroku nic než vydírání a Vladimir Putin pohrozil evropským zemím, že na ně zamíří ruské jaderné rakety, pokud se takové zbraně objeví na jejich území.
V případě následné atomové války zaručil svým spoluobčanům, že se dostanou rovnou do ráje, zatímco jejich nepřátelé se budou smažit v pekle. Zároveň se pokusil vrazit klín mezi Washington a evropské státníky, kteří jsou jako vždy mnohem vnímavější k argumentům těch, kdo je ohrožuje, než těch, kdo je chrání.
Moskva dokonce jista si jejich podporou oslovila Valné shromáždění OSN s návrhem usnesení o nutnosti zachování smlouvy v její současné podobě. OSN kupodivu ruský návrh zamítla.
Ruské argumenty jsou totiž liché. Po podpisu smlouvy Spojené státy své Pershingy z Evropy stáhly, zatímco Rusko okřídlené rakety těchto typů naopak rozmístilo ve svém západním pohraničí, zejména v Kaliningradské oblasti, čímž potenciálně ohrozilo celé území Evropy.
Moskva si závody ve zbrojení nemůže dovolit
V případě ozbrojeného konfliktu Amerika může odpovědět jen pomocí mezikontinentálních balistických raket, jinými slovy je v nevýhodě. To konstatoval již Barack Obama, jehož pokusy udobřit si Putina tím, že rezignoval na protiraketovou obranu na východě Evropy, vyzněly planě.
Stejně planě vyznívá i námitka Ruska, že zřízení takového štítu vlastně donutilo Kreml rozvinout útočné rakety ohrožující Evropu. Protiraketové systémy totiž nejsou smlouvou zakázány a nemohou být narychlo transformovány ve startovací rampy.
Hlavní analytik Národního ústavu pro veřejnou politiku ve Washingtonu Mark Schneider poukazuje na to, že mluvíme o zemi, která ve své vojenské doktríně připouští možnost nasazení jaderných zbraní v konvenční válce.
Na všeobecnou námitku, že smlouva byla uzavřena Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem v roce 1986 a od té doby je pokládána za mimořádně přínosnou, Mark Schneider připomíná, že obě dvě strany si ponechaly právo odstoupit od smlouvy ze závažných důvodů.
Prezident Trump vlastně opakuje přístup ikonického Ronalda Reagana, který také, než dojednal smlouvu o likvidaci raket, musel od dvou předchozích smluv odstoupit. Ironie spočívá v tom, říká Mark Schneider, že čím pevnější a tvrdší je americká pozice, tím větší je šance na to, že systém kontroly jaderných zbraní bude nakonec zachován.
Moskva sice vyhrožuje obnovením závodů ve zbrojení, leč realita je taková, že si to nemůže dovolit. Ruská ekonomika tvoří jen jednu desetinu americké a nejméně ze všeho potřebuje pro přežití závody ve zbrojení.