Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 10. 2018

Jakou emancipaci jsme to nechtěly (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:34

Eva Turnová. Glosa.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 9. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Turnová, Eva: Eva Turnová: Jakou emancipaci jsme to nechtěly. In web ČRo Plus, 28. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dostala jsem pozvání domů od specialistky na genderové studie kvůli rozhovoru do její práce o hudebnicích.

Nikdy jsem emancipaci neřešila, světy jsem nerozdělovala na mužský a ženský, a tak jsem byla zvědavá.

Rút mě přivítala i s manželem, dostala jsem guláš a víno, a šlo se na věc. „Jak jste se cítila v mužské kapele?“ zněla první otázka.

„Tak normálně.“

„A co jste tam dělala?“

„Hrála, zpívala, skládala, dělala rozhovory, tahala bedny…“

„Takže všechno! I za ně! A ještě jste byla ozdobou!“ zajásala Rút, „a to je ono, teprve, když muži zjistili, že žena v týmu je efektivní a vyplatí se mít jí tam z ekonomických důvodů, teprve pak se emancipace hnula dopředu. Ale takovou jsme jí nechtěly, že?“

„No já ani nevim, jakou jsme jí chtěly.“

Otevřeli jsme další lahev a Rút se rozvyprávěla o tom, že skandinávské ženy se rozhodně nedají, mužům neslouží, umí si dupnout.

„Švédky a Norky jsou podle statistiky nejvíc třískaný, protože už nevědí roupama coby, a chlapům z toho jebe,“ utrhne se ze řetězu opilý Tonda a položí mi ruku kolem ramen.

Podroušená Rút po mně šlehne otázkou: „Chutnalo vám u nás?“

„Moc.“

„Umíte vůbec vařit?“

„Mám hotelovku.“

„Ale asi tomu moc nedáte, jak tak na vás koukám. Mátě někoho?“

„No zrovna ne.“

„Ani se nedivím. On je to totiž takový rituál, to stolování, viď, Toníku? Nestačí se jenom nakrucovat na pódiu.“ Toník mlasknul.

„A jak se k tomu staví Švédky s Norkama, neberou to jako servis pro chlapy?“ marně hledám v Rút spojenkyni. „Teplé do žaludku je zdravé, to mi nevyvrátíte,“ doráží Rút.

„Tak třeba guláš je teplá voda s teplým olejem a teplou moukou, a rozvařená cibule, mají nutriční hodnotu asi jako tepláky. Já si dám klidně radši jabko.“

„Takovou kritiku jsem si nezasloužila,“ hroutí se Rút a strhává Toníkovu konejšivou ruku z mého ramene.

„Ale já ale proti teplýmu nic nemám, jestli chcete, můžu něco uklohnit a zítra vám přinesu ochutnat,“ snažím se nevzpouzet feministce.

„Zítra je Toník doma sám, takže to opravdu nechoďte, ano?“

A tak jsem vyrazila domů, kde jsem se nakonec střískala u švédského stolu.

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress