Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Patrik Ouředník. Proč se lidé tolik bojí svobody? Příběh touhy po dokonalé společnosti a svědectví těch, kteří se o ni pokusili. Esejisticko-beletristické vyprávění dvou mužů, kteří odjeli z ujařmené a nefunkční Evropy do brazilské divočiny, aby zde založili osadu zcela svobodných lidí. Rozhlasová úprava Markéta Kočí Machačíková. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Michal Przebinda (1, 2, 5, 8) a Petr Kubes (2-4, 6-8).

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 29. 1. – 2. 2. 2018 a 5. 2. – 7. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.)  cyklu ČeskoSlovenský rok a Esej.

Lit.: Kočí Machačíková, Markéta:  SERIÁL. Patrik Ouředník: Příhodná chvíle, 1855. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Začněte nový, svobodný život v Brazílii! Proč se lidé tolik bojí svobody? Což nebyl civilizovaný svět nikdy blíže svému zániku? Evropská civilizace! Což není příhodná chvíle začít jinde a jinak? Příběh touhy po dokonalé společnosti a svědectví těch, kteří se o ni pokusili. V rozhlasové úpravě Markéty Kočí Machačíkové a režii Tomáše Soldána účinkují Michal Przebinda a Petr Kubes.

Pozoruhodný esejisticko-beletristický text Patrika Ouředníka Příhodná chvíle, 1855 je nepřímým dialogem dvou mužů, které spojuje touha vytvořit dokonalou společnost, v níž by neplatila žádná pravidla kromě jednoho, zato absolutního – naprosté svobody každého jejího člena. Bez ohledu na pohlaví, věk, původ, minulost… Je taková společnost možná? A mohou spolu lidé žít bez zákonů a bez předsudků?

Ale když budou všechny názory platit stejně, podle čeho se bude rozhodovat? (…) A podle čeho poznám, jestli jsem svobodný?

Ouředník jistě odkazuje na společenské utopie 19. století a fenomén „svobodných osad“ zakládaných na ideálech rovnosti, volné lásky nebo třeba dobrovolné práce na společném díle (některé modely komunitního soužití se udržely dodnes).  Příhodná chvíle, 1855 je ale po hříchu současná záležitost; znovu a znovu si u ní uvědomíme, že se lidé zbavují stereotypů jen s obtížemi a dost možná se jich nezbaví nikdy.

Každý má právo z osady odejít, ale nesmí si s sebou nic odnést, protože nikdo není svoboden rušit svůj dobrovolný závazek. Porušit dobrovolný závazek je zločin spáchaný na všech.