Jaroslav Šonka. Glosa. Strašák EU je stylistickým principem, ale také principem výběru zpravodajských soust.
Natočeno 2017. Premiéra 16. 8. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šonka, Jaroslav: Jaroslav Šonka: Proč jsou všechny neúspěchy svalovány na Evropskou unii? In web ČRo Plus, 16. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Komentáře a publicistické příspěvky pracují i v seriózních médiích se stylem tvorby nadpisů bulváru. Tak například začíná jinak velmi seriózní analýza nadpisem Lež o Polsku v České televizi.
Po přečtení je jasné – tahle lež ani nemusí být lží, tedy něčím zlým, ale může být pochybením, neporozuměním a může znamenat i řadu jiných věcí. Současně se v textu dozvíme, že se problém stal ve veřejnoprávním médiu, což je skrytá kritika tohoto druhu médií. To je v zemi, kde stále ještě koluje připitomělá připomínka, že trh vše vyřeší, také názorový příspěvek.
Vcelku se dozvíme, že chyba ve zpravodajství o Polsku je opravdu problematická, ale nemáme současně pocit, že by v našich médiích vše fungovalo podle příkladů odjinud. Bylo by dobré něco změnit, a to v pozitivním slova smyslu. Tento příklad je přenosný: Srovnávání nadpisů a obsahu článků je činnost neveselá.
Strašák EU je dalším stylistickým principem, ale také principem výběru zpravodajských soust. Média, a to i ta, která nefandí Andreji Babišovi, nejsou schopna zahrnout – v zemi, která právě na mnoha úrovních řeší korupci minulých desetiletí – příspěvek evropských kontrolních instancí.
Tak by například mělo být velkým tématem, kdo a jak kriticky vyhodnotil podvodné zacházení s prostředky EU, například v severočeském kraji. Ano, Evropa nám pomohla poslat naše vlastní podvodníky do vězení. Ti podváděli stylem, který si doma nacvičili v 90. letech, kdy tehdejší ministerský předseda neuměl rozlišit mezi čistými a špinavými penězi.
Otevírání očí je fuška
Evropské kontrolní instance ovšem jednají rychleji a není tak snadné je podmáznout. Díky za ně. A nyní čekáme, zda se rozhodnou zveřejnit své poznatky o Čapím hnízdě před volbami do Poslanecké sněmovny. Byl by to ozdravný vánek – a opět z Evropy.
Lenka Zlámalová naopak Evropu kritizuje, a to kvůli neprůhlednosti finančních toků. Tržně by dotace škrtla a o všem by rozhodoval tržní boj. Ovšem jak tento boj dostat na poctivou kolej, aby se podvody 90. let neopakovaly, o tom již nehovoří. Pokřivenou českou dušičku tohle nespraví.
Přes všechny tyto aspekty to u nás Evropa nemá snadné. České dušičce se v médiích spíše podkuřuje a ona nepochopí, že o suverenitě velmi často hovoří ti, kteří se kontroly odjinud právem obávají. Opět to jde přes styl a jazyk.
V jednom fejetonu toto uchopil Ludvík Vaculík. Maminka říká nevychovanému spratkovi, až ať počká, že ho doma seřeže. Mohla by to být česká maminka se spratkem v bruselské tramvaji.
Obludnou jazykovou piruetou je také výraz „Europoslanec”: Odvozeno od substantiva poslanec předponou euro-, říká webový slovník. Jenže co nám říká výraz předpona? Ručit, doručit, řídit, vyřídit, poslat, europoslat?
Je to jasně dehonestační snaha, použití německého odvozovacího principu, kde tohle s dalšími slovy propojené „euro-“ ovšem není předpona, ale jedno ze dvou spojených slov. Co takhle zavést výraz „čechoposlanec“, s předponou „čecho-“? To nikoho nenapadne.
Propagandistická mašinérie v České republice funguje až příliš dobře. A otevírání očí je fuška. Šilhání po uprchlících, řeči o nich, zasvěcené analýzy islámu, to vše nás odvádí od opravdových problémů.