Ondřej Konrád. Fejeton.
Natočeno 2016. Premiéra 15. 11. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Obraz císaře pána a český prezident. In web ČRo Plus, 15. 11. 2016 (text a nahrávka fejetonu). – Cit.: Když letos v srpnu Miloš Zeman obdaroval v Praze Angelu Merkelovou dvěma vydáními Osudů dobrého vojáka Švejka, v novém německém překladu i česky s tradičními ilustracemi Josefa Lady, možná ještě netušil, s jakým podnětem přijde nedlouho po té něco přes 60 poslanců.
Ti navrhují vrátit do trestního zákoníku paragraf o hanobení prezidenta republiky. Což je čin, byť jde o výrok týkající se císaře, z něhož je v úvodu onoho slavného románu obviněn hostinský Palivec. Současný český prezident je zřejmě ctitelem Švejka a jistě ví, že okřídlenou palivcovskou epizodu národ vnímá coby Haškův výsměch.
Miloši Zemanovi by tedy měla poslanecká inciativa také připadat spíš komická. A ovšem, týká se, aspoň podle vyjádření některých zákonodárců pod návrhem podepsaných, přímo jeho. Marie Benešová míní, že je „doba vůči současnému panu prezidentovi brutální a už nejde o vtipy, ale sprostotu.“
Její sociálnědemokratický kolega Vítězslav Jandák říká ještě lapidárněji: „To už není kritika, ale protizemanovská kampaň.“ Jíž, jak z výroku logicky plyne, míní část poslanců zamezit hrozbou až ročním odnětím svobody.
Připomeňme, že trest pro urážku prezidenta zůstal z časů C. a K. monarchie i v trestním zákoníku první republiky, ve zpřísněné podobě pak platil po únorovém převratu. Známý je případ publicisty Vladimíra Škutiny, který pobýval v letech 1962-63 ve vězení, když se v hospodě neuctivě vyjádřil o tehdejší hlavě ČSSR Antonínu Novotném.
Toliko eventuální pomluvy
Během normalizačního období pak spíš než za urážku prezidenta justice s oblibou trestávala disidenty za „hanobení státu“, rozuměj tedy „socialistického zřízení“. Teprve po pádu totality postupně došlo k rušení těchto trestných činů, postih za hanobení prezidenta zmizel roku 1998 na podnět Václava Havla. Přesvědčeného, že svoboda slova musí stát výš, než nedotknutelnost pomyslného majestátu. A že obecný čin pomluvy v zákoníku bohatě stačí. Jak ostatně i dnes upozorňují znalci ústavního práva.
Jeden z autorů návrhu, zástupce KSČM Zdeněk Ondráček soudí, že došlo ke zhrubnutí společnosti, „která se nedokáže vyjadřovat bez vulgarit a urážek.“ Na tom sice možná něco je, a nikdo z toho nemůže mít radost, ale každý občan také ví, kdo vulgarity a urážky rovněž často užívá. A má tudíž na onom případném zhrubnutí značný podíl. Na to ale jakoby navrhovatelé zapomněli.
Návrh, který jistě vzbudí širokou diskusi, a nepochybně ve velké části společnosti prudký odpor hlavně kvůli reminiscenci totalitní praxe, musí nejprve projednat vláda. A ta se za něj těžko postaví. Premiér Sobotka už varoval, že by se obnovením postihu za hanobení prezidenta začalo trestní právo užívat v politickém souboji. A podivil se nad poslaneckými starostmi.
Někdo zase může číst jména pod předlohou podepsaných zákonodárců ČSSD, hnutí ANO, KSČM nebo Úsvitu jako seznam Miloši Zemanovi loajálních. V době, kdy se sice ještě zvolna, nicméně nezadržitelně blíží kampaň k volbě hlavy státu. Ve které by drtivá většina občanů určitě uvítala absenci slovníku hostinského Palivce.
Takový stav asi nenastane, ale s tím už se musíme nějak vypořádat. Soudy však ať v takovém případě řeší toliko eventuální pomluvy.