Adolf Loos. Článek z roku 1904, zahrnutý do svazku Navzdory. Z němčiny přeložil Zdeněk Dan. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Pavel Soukup.
Natočeno 2015. Premiéra 1. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Adolf Loos: Keramika. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (anotace). – Cit.: Adolf Loos je jednou ze podstatných osobností moderní architektury. Od počátku své kariéry byl zastáncem ryzích a čistých forem, které prosazoval nejen u budov, ale i v interiérech. Dodnes jsou poznávacím znamením jeho prací funkčnost, jednoduchost a minimalismus.
Spisovatel Karl Kraus ho charakterizoval jako „…zjevného filosofa, pro něhož znešvařování architektury ozdůbkami představuje marnivou ohavnost, zamotané klubko, a on je bezohledně rozmotává…“
V řadě svých článků a esejů formuloval Loos kritiku vídeňského historismu a secese. Nejznámější z nich je Ornament a zločin, dosud považovaný za jeden ze zásadních architektonických textů minulého století. Jednalo se o kritiku ornamentu v doslovném, ale i v přeneseném slova smyslu. Loos chtěl, aby se lidé častěji obraceli do svého nitra, aby přemýšleli o vlastních potřebách – z těch by potom mělo vycházet prostředí a kultura, které člověka obklopují. Svými názory budil (zvláště ve Vídni)velké pozdvižení a dokonce pobouření. Článek Keramika byl poprvé uveřejněn v roce 1904. Knihu Navzdory/Ornament je zločin vydalo letos nakladatelství Pragma.