Jefim Fištejn. Fejeton.
Natočeno 2014. Premiéra 5. 5. 2014 (ČRo Plus, 18:10 h.; 30 min.) v cyklu Názory a komentáře.
Lit.: Fištejn, Jefim: Koho bolí protiruské sankce? In web ČRo Plus, květen 2014 (text fejetonu). – Cit.: Čtvrté kolo finančních sankcí proti Rusku způsobilo ve Spojených státech výbuch emocí. Jejich škála je široká: od rozčarování, přes pochopení, až po úlevu – podle toho, jaký postoj zastávají účastníci diskuse.
Respektovaný analytik George Friedman, hlava myšlenkového trustu Stratfor, vysvětluje v časopise Forbes, proč Amerika volí tak neúčinné sankce proti Rusku: „Americká strategie nemá za cíl změnit ruskou politiku, nýbrž spíše předstírat, že se o to pokouší. Jejím smyslem je ukonejšit ty v Kongresu, kdo se domnívají, že porušování lidských práv souvisí s naší národní bezpečností. Teď se mohou tvářit tak, jakoby v účinnost sankcí věřili, zatímco dobře vědí, že reálně nic udělat nemůžeme.“
Proč sankce ani efektivní být nemohou, ozřejmuje Steven Mufson v deníku Washington Post: „Rusko sedí na truhle, v níž je kolem půl trilionu dolarů měnových rezerv, vyváží takřka 9 milionů barelů ropy denně, na čemž vydělává až 330 miliard ročně. Finanční břemeno sankcí není dost velké, aby položilo Rusko, jehož ekonomika po rozpadu Sovětského svazu poklesla o 40%, a stejně to přežilo. Nejde o reálný účinek sankcí, nýbrž o celkovou motivaci ruského obyvatelstva.“
S tím nesouhlasí hlava investičního fondu Hermitage Capital Bill Browder, který má se sankcemi značné zkušenosti, neboť je po léta prosazuje v souvislosti se zavražděním uvězněného právníka společnosti Sergeje Magnitského.
Ten má za to, že ruští podnikatelé postižení sankcemi nemají důvod brát je na lehkou váhu: „Člověk, který se dostal na černou listinu amerického ministerstva financí, dobře ví, že s jeho podnikatelskou kariérou je amen. Ve světě se nenajde jediná významná banka, která by mu otevřela účet. Pokud v ní účet už má, bude neprodleně zavřen.
Možnosti rozšíření takového seznamu jsou stále velké,“ míní Bill Browder a pokračuje: „Mluvíme o lidech, kteří schraňují své peníze na Západě, jejichž život je se Západem pevně propojen, pro ně je taková izolace trestem nejbolestivějším. Mluvíme o těch, koho zajímají jenom peníze, proto připravit je o prostředky a dosažený blahobyt je pro ně trestem nejvyšším.
To je Achillova pata současného ruského režimu. Před 30 lety členové politbyra nevlastnili vily v Saint Tropez, jejich děti nenavštěvovaly soukromé školy v Londýně, proto se nemuseli sankcí příliš obávat. Avšak dnes je situace zcela jiná,“ argumentuje ve prospěch sankcí hlava společnosti Hermitage Capital Bill Browder.