Reportáž připravili Emma a Josi, členové DRDS.
Natočeno 2026. Webová premiéra 10. 8. 2026 (ČRo – Facebook, 2 min.).
Pozn.: Na kroku do tmy musí být sice absolutní ticho, když jde ale o reportáž, může se hlasitost posunout na úroveň šepot. Emma a Josi si vzaly rekordér do lesa a vy se tam můžete tím pádem podívat také. (anotace)
534. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hovoří Iva Pichová a Hana Dvořáková, dlouholetá spolupracovnice Antonína Holého a spoluzakladatelka nadace Experientia.
Natočeno 2026. Webová premiéra 31. 8. 2026 (Přepište dějiny, 86 min.).
Pozn.: Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, se setkáme nejen s minulostí ústavu a jeho objevů, ale také s těmi, kteří na jeho úspěchy navazují. (anotace)
535. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 9. 2026 (Přepište dějiny – Opinio, 49 min.).
Pozn.: Historické nálepky létají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec jsou prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem. (anotace)
Lit.: Groman, Martin: Petr Pavel je Emanuel Moravec. In Facebook, 2. 9. 2026 (status) – Cit.: Petr Pavel je Emanuel Moravec. Jindřich Rajchl je Emanuel Moravec. Ota Klempíř je Emanuel Moravec. Václav Moravec je Emanuel Moravec. I Danuše Nerudová je (a tvrdí to o ní i urputní popírači trans problematiky) Emanuel Moravec… Mám takový návrh pro kolegy mudrovníky zleva zprava, z měst i venku, akademiky i školu života. Pokaždé, když někoho budete chtít příště přirovnat k Emanovi Moravcovi, vykašlete se na to. Dělá to radost leda tak Moravcovi samotnému. Fakt si to nezaslouží. A ještě jedna drobná rada: Když se u srovnávání s pronacistickým kolaborantem dopustíte navíc bodyshamingu, tak hlavně sami ztrácíte glanc i nárok na jakoukoli toleranci. Takhle to nevyhrajete, jen se zesměšníte.
Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromých zemědělců. Ministr zemědělství za SPD Martin Šebestyán připravuje zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu, kterým podle kritikům jde na ruku velkým agrokoncernům. Kdo ministrovi se zákonem pomáhá a kdo je z přípravy vyloučen? Zeptá se Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Spekulanti půdu neskupují, vláda si vymýšlí. Babiš nás napadá kvůli odlišným názorům, říká zemědělec Štefl. In web ČRo Plus, 2. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda Andreje Babiše (ANO) hodlá zavést předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce. Podle kritiků jde ale připravovaný zákon na ruku velkým agrokoncernům. Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že by tím majitelé přišli o část svých vlastnických práv. „Hrozí, že budou někde s čepicí v podpaží stát u kanceláře nějakého podniku a budou se ptát, jestli chtějí koupit jejich pozemky,“ varuje v Interview Plus místopředseda asociace Jan Štefl.
„Může to chtít prodat svému známému, který třeba nehospodaří, ale uvažuje, že jednou bude. Nebo třeba jeho děti. Tak on to nebude moci udělat,“ upozorňuje s tím, že se také prodlouží doba, než prodávající inkasuje peníze. (…)
Michael Žantovský, poradce prezidenta pro zahraniční politiku, bývalý diplomat a někdejší ředitel Knihovny Václava Havla. „Zahraničí politika této vlády nemá žádný dopad na to, co se děje ve světě. Nijak nepomáhá ani nepozvedává respekt ani postavení, které Česko ve světě má,“ říká. Změní to nová doktrína ministra zahraničí postavená na realismu, reciprocitě, diverzifikaci a konci moralizování? A co je podle něj dnes českým národním zájmem? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: kma – Tachecí, Barbora: Evropská unie by měla po útoku v Lipsku omezit volný pohyb ruských diplomatů, navrhuje Žantovský. In web ČRo Plus, 2. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský. (…)
Islanďané o víkendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů, zatímco o členství usiluje řada zemí západního Balkánu nebo Ukrajina. Co dnes Unie nabízí zemím, které stojí mimo ni, a co naopak očekávají její členové? Měla by se EU dál rozšiřovat, i když se už dnes obtížně shoduje na některých zásadních otázkách? A jak se bude muset změnit? Hosty Pro a proti budou europoslanci Luděk Niedermayer z TOP 09 a nezařazený Ondřej Dostál. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Island odmítl nevýhody evropské regulace, míní Dostál. Niedermayer: Ukazuje nesmírně krátkou paměť. In web ČRo Plus, 2. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Islanďané odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, zatímco o členství usiluje řada zemí západního Balkánu nebo Ukrajina. „Island si ponechal výhody, ale odmítl nevýhody evropské regulace a omezení,“ shrnuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Dostál (nez.). „Mírná většina občanů se holt rozhodla, že prohlubovat partnerství s Evropskou unií není zřejmě úplně zásadní,“ interpretuje výsledek referenda europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). (…)
Irena Konývková, divadelní pedagožka ZUŠ oceněná akademií MenART. Je jednou z letošních držitelek Ceny MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ a to v kategorii performing arts. V západočeském Ostrově učí dramatický obor na tamní ZUŠce už mnoho let. Zároveň vede tamní dětský soubor HOP HOP, se kterým jezdí po celém světě. Proč je podle Ireny Konývkové dětské divadlo mnohem víc než příprava představení? Co všechno se dítě může naučit, když dostane prostor hrát, tvořit a hledat vlastní hlas? A jak vypadá první hodina po prázdninách, když se otevřou dveře jejího dramatického oboru? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Zpravodaj z Nepálu: Každý den prší, to na psychice nepřidá. Všechno tu je pohřebně bílé. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál.
Hovoří redaktorka SZ Byznys a moderátorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová.
Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Stovka do kasičky a dvě ven. Skrytá tajemství rozpočtu Babišovy vlády. In web Seznam Zprávy, 2. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo financí počítá v návrhu rozpočtu pro další rok se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. S návrhem nesouhlasí opozice a výhrady mají i oba koaliční partneři hnutí ANO. (…)
Ministerstvo financí v pondělí představilo návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Počítá se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Šéfka resortu Alena Schillerová z hnutí ANO tvrdí, že za státním dluhem stojí mimo jiné oprava škod po minulé vládě. „Česká republika bude díky tomuto státnímu rozpočtu v roce 2027 nesrovnatelně lepším místem k životu než v kterémkoli roce minulé vlády,“ prohlásila ministryně na pondělní tiskové konferenci vlády.
S návrhem nesouhlasí opozice, která považuje schodek za nepřiměřený a celý rozpočet za málo proinvestiční. A výhrady mají i oba koaliční partneři hnutí ANO – Motoristé sobě a SPD. Podle místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Petra Macinky z Motoristů sobě může návrh rozpočtu ještě doznat změn. Jednat o tom chtějí s premiérem Andrejem Babišem ve čtvrtek. (…)
Anna Strnadová. Četba na pokračování. Připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Martin Siničák.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 31. 8. – 14. 9. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Nováková, Nikol: Anna Strnadová: Převaděč mezi dvěma světy. Příběh legendárního agenta-chodce Štěpána Gavendy. In web ČRo Plus, 31. 8. 2026 (článek). – Cit.: Cesta Štěpána Gavendy na druhou stranu železné opony začala mladickou nerozvážností. Z pouhého vzdoru převedl do Německa své známé, jenže tím si definitivně zavřel cestu domů, kde nechal svou těhotnou snoubenku. V exilu začal s pašováním cigaret, brzy ale znovu převáděl lidi a nakonec se stal špionem americké CIC. A byl dobrý, patřil mezi nejúspěšnější operativce své doby. Štěstí se ho drželo, i když ho Státní bezpečnost zatkla, a utekl z Leopoldova. Přesto oprátce neunikl.
„S jistou nadsázkou můžeme říci, že Štěpán Gavenda (1920–1954) byl jako Rambo mezi agenty-chodci.. Nebyl to čítankový hrdina, ale nikdy se nevzdával, podobně jako filmová postava. Měl v sobě hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost a čest, a to ho stálo život,“ prohlásil o něm historik Jaroslav Rokoský.
V dubnu 1948 pomáhal přes hranice skupině neodsunutých Němců, a když ho zadržela Státní bezpečnost, utekl jim. To byl jeho první útěk ze spárů komunistické moci.
Už o měsíc později byl pašerákem cigaret a převaděčem. Brzy si jeho talentu všiml zpravodajec František Bogataj, který ho naverboval do služeb americké tajné služby CIC. (…)
Powered by WordPress