Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Speciální série o teroristických skupinách. Připravil Jan Sedmidubský.

Hovoří iberoamerikanista Radek Buden a spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Ľubica Zlochová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 5. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.), 2. dílu 12. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 19. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 26. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Jak vznikla baskická separatistická organizace ETA? Jaké největší teroristické akce má za sebou? – 2. Proč se Severní Irsko na počátku 70. let ocitlo na pokraji občanské války? Jak vznikla Irská republikánská armáda a jakou roli sehrála v komplikovaných vztazích Irska, Severního Irska a Anglie? – 3. Brigate Rosse. V březnu 1978 zastavila skupina mužů v Římě automobil, ve kterém jel někdejší italský premiér Aldo Moro. Zatímco jeho jeho ochranka byla postřílena, expremiér zmizel neznámo kam. Za dramatickými události stály takvané Rudé brigády. – 4. Peruánská skupina Světlá stezka byla největší teroristickou organizací v Jižní Americe. V jejím čele stál Abimael Guznám, který měl na svědomí desítky tisíc mrtvých, zmrzačených a zmizelých. Jak Světlá stezka vznikla? A kdo a za jakou cenu s ní nakonec skoncoval? 

Lit.: Sedmidubský, Jan: Teroristé z organizace ETA dokázali zabít premiéra, nešetřili ale ani vlastní lidi. In web ČRo Plus, 5. září 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše. 

V 9:36 se generálovo auto po obřím výbuchu vymrštilo do výšky třípatrového domu a přes římsu přelétlo až do dvora jednoho z okolních domů. O oblibě frankistického premiéra svědčí lidové komentáře, že se Carrero Blanco stal prvním španělským „astronautem“.

Atentát na předsedu vlády byl největší uskutečněnou akcí baskických separatistů, kteří si s Francovým režimem vyřizovali účty, i když samotného Franca se jim nikdy odstranit nepodařilo.

Blanco byl nenáviděným exponentem Francova režimu a jeho smrt podle všeho urychlila demokratizaci Španělska. V rozporu s tím ale zároveň ETA neboli „Baskicko a svoboda“ po konci frankismu ještě přitvrdila. (…)

Uplynulo půl tisíciletí od bitvy u Moháče. Trvala asi dvě hodiny, ale změnila dějiny střední Evropy. Vítězství Osmanů otevřelo cestu k vzniku habsburské podunajské dynastie, která se udržela dalších čtyřista let. Pořad připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: „S pomocí majestátního Boha a proroka jsme porazili bezbožné!“ Uplynulo 500 let od bitvy u Moháče. In web ČRo Plus, 5. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pohled na pláň kousek za jihouherským městem Moháč odpoledne 29. srpna 1526 musel být strašlivý. Bahnitý terén planiny na březích Dunaje byl poset těly zhruba 30 tisíc padlých vojáků a tisíců koní. V bažinách, o které v těchto místech nebyla nouze, dohasínal život mladého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Právě tu skončila bitva, ve které se proti sobě postavila vojska osmanského sultána Sulejmana Nádherného a uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského.

„Bitva samotná nebyla nijak dlouhá,“ říká v pořadu Historie Plus Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu v Praze.

„Celá trvala asi dvě hodiny. Jak to přesně probíhalo, je otázka. Co víme určitě, je, že k hlavnímu střetu došlo k odpoledních hodinách, v okamžiku, kdy Turci sestupovali ze svahu ke královskému vojsku. Uherský velitel Tomori se rozhodl tohoto tureckého manévru využít k útoku.“ 

Ten byl úspěšný, následné kroky se už ale nepodařily. Královské rytířské jezdectvo totiž narazilo na janičáře, elitní tureckou pěchotu vybavenou převážně palnými zbraněmi. Střet středověké jízdy s novověkou palebnou silou skončil porážkou Ludvíkovy armády. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Krajském technickém muzeu Pardubického kraje ve Vysokém Mýtě. Hovoří Jiří Junek.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Zkušený pedagog Antonín Václavík sepsal humorný nápovědník pro přemýšlivé rodiče Ámos s námi a zlé pryč. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).

Lit.: Kroc, Vladimír – opa: Být učiteli znamená mít ohromnou moc, říká pedagog. Můžeme ze školy udělat příjemné místo. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Humor je brána, kudy lze do duše druhých propašovat mnoho dobrého, tvrdí zkušený pedagog a autor knihy Ámos s námi a zlé pryč Antonín Václavík. Ve své knize sepsal na sto přešlapů, kterých se učitelé dopouštějí – ne ze zlé vůle, ale proto, že si je často ani neuvědomují. Proč je lepší chyby zesměšnit než za ně trestat? Proč je lepší zapomenout na „křišťálovou kouli“? A jak se pozná opravdu dobrý učitel? (…)

Václav Kuna, geofyzik. Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikují práci obtížně přístupný terén i bažiny vzniklé záplavovou vlnou. Dalo se v Nepálu takové neštěstí očekávat? A mohl by u podobné katastrofy pomoct nízkonákladový systém včasného varování před zemětřesením? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.). Repríza 6. 9. 2026 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Lit.: Witowská, Světlana – esta: Geofyzik: Sesuvy a zemětřesení jsou v Nepálu běžné. Jste vydáni napospas živlu, není kam se schovat. In web ČRo Plus, 5. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikuje práci obtížně přístupný terén, rozvodněná řeka a bažiny vzniklé záplavovou vlnou. „Ještě není jasné, co přesně se stalo, ale zemětřesení, sesuvy a povodně jsou v Nepálu na každodenní pořádku,“ přibližuje v Osobnosti Plus geofyzik Václav Kuna, který Nepál několikrát navštívil. „Je to obrovská bezmoc. Jak znám nepálská údolí, tak se tam nedá nikde schovat.“

„Když za sebou slyšíte sesuv anebo zemětřesení, tak už je hrozně těžké nebo spíš nemožné v té situaci něco udělat,“ popisuje Kuna situaci v Nepálu. „Jste tam vydaný napospas živlu a s tím, jestli vás to šťastně mine, anebo při katastrofě bohužel zahynete, neuděláte nic.“ (…)

Účinkují Jaroslava Kretschmerová, Oldřich Navrátil, Jan Jiráň, Petr Vršek, Jiřina Vacková, Martin Bohadlo, Martin Janouš, Kryštof Mende, a další členové Studia Ypsilon. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

V roce 1996 vznikla na Akademii výtvarných umění v Praze umělecká skupina Bezhlavý jezdec, v níž se spojili tehdejší studenti: Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. O retrospektivní výstavě umělecké skupiny v Domě U Kamenného zvonu GHMP připravil Miroslav Buriánek pořad, v němž hovoří vystavující umělci i kurátoři projektu Sandra Baborovská a Vít Havránek. Hudební doprovod skladba Snake (amatérská skupina Bezhlavý jezdec).

Hovoří kurátorka sbírky kresby GHMP Mgr. Sandra Baborovská a historik umění a kurátor AVU PhDr. Vít Havránek, umělci Josef Bolf, Jan Šerých a Tomáš Vaněk.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 63 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Pozn.: V programu inzerováno pod názvem Devadesátá léta ve Zvonu.

Lit.: Havránek, Vít: Bezhlavý jezdec ve Zvonu. Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. In web ČRo 3 Vltava, 5. 9. 2026 (článek). – Cit.: (…) Výsledkem jedinečného setkání výrazných uměleckých individualit tehdejších studentů pražské AVU Josefa Bolfa, Jána Mančušky, Jana Šerých a Tomáše Vaňka byl vznik skupiny s názvem Bezhlavý jezdec. Název částečně odkazuje ke stejnojmennému sovětskému westernu ze sedmdesátých let, ale také odráží rozhodnutí, že nikdo z účastníků není jednoznačným vůdcem.

Mladí tvůrci se prosadili ironickým, neortodoxním a humorným charakterem své tvorby. Vymezovali se vůči mainstreamu, dravému kapitalismu, reklamě, televizní popkultuře.

Vystavené artefakty jsou reflexí společenského klimatu doby divokých devadesátých let minulého století. V pořadu Miroslava Buriánka hovoří vystavující umělci a kurátoři projektu Sandra Baborovská a Vít Havránek.

„Skupina Bezhlavý jezdec vznikala v prostoru otevřených možností, improvizace a hledání nových forem spolupráce. Výstava proto není jen pohledem do historie českého umění, ale také úvahou o tom, co jsme za posledních třicet let získali, a co jsme naopak ztratili.“

Kdo je Ty v tvorbě umělkyně, jejíž dílo neodmyslitelně patří do českých dějin umění dvacátého století? „Jakoby se Já a Ty staly jen pulzujícími body na bílé ploše vědomí,“ všímá si s odkazem na text Adrieny Šimotové historička umění a spisovatelka Milena Slavická a kurátor Pavel Brunclík. Připravila Michaela Vrchotová.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha ke stému výročí narození umělkyně.

Havlův vztah k západní alternativní hudbě a undergroundové estetice.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h.) v cyklu Slyšet Havla k 90. výročí narození Václava Havla.

Lit.: anonym: Slyšet Havla. Český rozhlas připomene dvojí výročí archivními pořady i znovuobjeveným rozhovorem. In web Proti šedi, 4. 9. 2026 (tisková zpráva). – Cit.: Znovuobjevený rozhovor Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou z roku 1968, dosud nezveřejněné nahrávky k Dálkovému výslechu, nová rozhlasová Audience, výběr z Hovorů z Lán i živé vysílání z Pražské křižovatky. Český rozhlas od 7. září do 5. října uvede projekt Slyšet Havla, který připomene Václava Havla prostřednictvím archivních nahrávek, dramatické tvorby, publicistiky, regionálních témat i Havlovy oblíbené talkshow. Program vzniká u příležitosti dvojího výročí: 90 let od Havlova narození a 15 let od jeho úmrtí. (…)