Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vaše každodenní inspirace: Dezerty s dary zahrady i lesa. Host: Eliška Hlaváčová, vítězka soutěže Peče celá země. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Pašeráci a dezinformace jsou podle marocké vlády za překvapivým průnikem desítek tisíc Maročanů na území španělské exklávy ve městě Ceuta. Je možné něco podobného zorganizovat bez pomoci dalších hráčů? Sledujeme novou strategii pašeráckých gangů? A jak vážné je to varování pro evropskou migrační politiku? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – jud: Faltová: Svět není v dobré kondici. Evropa je stále bezpečná, proto tam část lidí bude směřovat. In web ČRo Plus, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve španělské exklávě Ceuta stále zůstávají stovky migrantů z Maroka. Vláda v Rabatu viní šíření dezinformací i pašerácké gangy. „Ceuta leží v Africe. Je trochu symbolické, že se dramaticky bojíme lidí, kteří k nám přichází, ale přitom jsou na svém území, pokud se na to díváme geografickým pohledem,“ poukazuje v Interview Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Španělská exkláva není součástí Schengenského prostoru. Někteří migranti se tak vrátili zpět do Maroka poté, co zjistili, že ani po překonání hranice nemají možnost pokračovat do Evropské unie.

Důvody, kvůli kterým Maroko opouštěli, mohou být podle odbornice různé. Šanci dostat se do Unie by ovšem v některých případech měli dostat i podle evropského práva a mezinárodních závazků, upozorňuje Faltová: „Velmi bych doufala, že bude posouzena žádost lidí, kteří jsou pronásledováni z důvodů, o kterých evropské právo říká, že na základě toho bychom jim měli udělit mezinárodní nebo doplňkovou ochranu.“ (…)

Host: Jiří Černý, virolog. Máme se opravdu bát další pandemie, nebo jsme dnes připraveni lépe než před několika lety? Jaké mýty o virech ho jako vědce nejvíce rozčilují? A dokáže si i on sám při běžném životě zachovat nadhled nebo se občas přistihne, že přemýšlí nad každým kýchnutím? Moderuje Michaela Maurerová.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Osobnost Plus
Roman Joch, konzervativní politický komentátor, znalec Spojených států. „V současnosti Trump zřejmě s Íránem nic nezmůže. Časem však může přijít jiný americký prezident, který současný íránský režim ukončí,“ domnívá se. Jakou strategii by měl zvolit, aby se vyhnul Trumpovým chybám? A má Trump ještě šanci do podzimních voleb prodat americkým voličům operaci v Íránu jako své vítězství? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: Joch: Sledujeme Trumpův mentální úpadek směrem k sebestřednosti, chaosu. A konec je v nedohlednu. In web ČRo Plus, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donald Trump je mstivý, ale dokáže i odpouštět, myslí si politický komentátor Roman Joch. Prezident Spojených států podle něj v případě Íránu dal na svou intuici, ale radikální režim podcenil. „Až mu naplno dojde, že nezvítězí, řekne, že problém je vyřešen a zapouzdřen, jakoby na něj zapomene. Bude chtít něco snadnějšího, například Kubu,“ uvažuje Joch v Osobnosti Plus. Víc než ješitnost Trumpa je podle něj problémem jeho chaotičnost a neustálé změny kurzu bez zjevného plánu.

Vyjednávání mezi Íránem a Spojenými státy je podle Jocha toužebným přáním Donalda Trumpa. Především kvůli listopadovým volbám do Kongresu a zatím nízkým preferencím republikánů by potřeboval, aby ceny pohonných hmot i dalšího přepravovaného zboží klesly. Íránu ale současná situace vyhovuje. (…)

Premiér Andrej Babiš z ANO a předseda sněmovny Tomio Okamura z SPD oprášili myšlenku na zkrácení povinné školní docházky na osm let. Prospělo by to českým školákům? Nebo bychom riskovali propad kvality vzdělání a prohloubení sociálních nerovností? Debatovat budou předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem na Praze-východ Petra Mazancová a ředitel Základní školy Plaňany Martin Šmahel. Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka – jud: Devátá třída má smysl, tvrdí Mazancová. Šmahel: Zrušení nejde stavět na tom, že ušetříme 50 miliard. In web ČRo Plus, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) mluví o zkrácení povinné školní docházky a zrušení devátých tříd. „Není možné to stavět na tom, že ušetříme 50 miliard,“ namítá ředitel Základní školy Plaňany Martin Šmahel. „Nám ani tak nejde o to, jestli do nich znalosti nacpeme za osm, nebo za devět let, ale jestli je s nimi naučíme pracovat,“ říká v Pro a proti z Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová. (…)

Připravil Tomáš Maleček.

Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. díl: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let (4:08) – 2. díl: V říjnu 1926 zahájili svou činnost rozhlasoví symfonikové. Po sto letech uvedou novou sezónu stejným programem (3:44) – 3. díl: Od dlouhého tónu ke třem tečkám. Jak se měnilo časové znamení Českého rozhlasu? (3:52) – 4. díl: První pravidelné zprávy rozhlasu dodávala ČTK. O čem se vysílalo ve 30. letech? – (4:06) – 5. díl: Všesokolský slet i derby pražských S. Jak vypadala rozhlasová sportovní žurnalistika za první republiky? (4:14).

Lit.: Maleček, Tomáš: Rozhlasové stovky. Před 100 lety vysílal rozhlas poprvé hry, sportovní přenosy nebo časové znamení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sto let pravidelného vysílání oslavil Český rozhlas už před třemi lety, ale významným rozhlasovým milníkem je také rok 1926. Právě tehdy se u nás poprvé vysílala rozhlasová hra, vznikl rozhlasový orchestr, ozvalo se první časové znamení a příznivci sportu mohli poslouchat přímé přenosy z fotbalových utkání. (…)

Lit.: prh – Maleček, Tomáš: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na Přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.

„Týdny horečkami bloudí, jen dítě divočiny umí tak na životě lpět, jen dítě divočiny umí tak o život se rvát.“

Nejstarší dochovanou hru v archivu Českého rozhlasu posloucháme s Miloslavem Turkem, který jako archivář pracuje v rozhlase od roku 1984. Záznam Bílého tesáka pochází z 30. listopadu 1937.

„Nevíme vlastně, proč byla hra natočená, protože tehdy se veškeré rozhlasové hry vysílaly živě a žádný záznam se z nich nepořizoval,“ říká archivář.

A ve stejném stejném měsíci se vysílala také Molièrova hra Lakomec.

„Když se o několik měsíců později reprízovala, museli se herci znovu sejít a celou ji znovu sehrát,“ dodává. V archivu se dochovaly ukázky z premiéry Lakomce z 30. prosince 1937.

Cyrano z Bergeracu 

První dramatické večery zavedl Radiojournal už v září 1924, kdy začal vysílat kratší dramatické texty nebo části divadelních her. O rok později nabídl spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi.

Ten měl vybírat hry, které by se více blížily možnostem rozhlasového vysílání. K posluchačům se tak přenesly scény z Cyrana z Bergeracu nebo z Noci na Karlštejně.

Z této doby se žádné nahrávky nedochovaly. Nemáme tak ani ukázku z nejstarší rozhlasové hry Na Přástkách Miloše Kareše ani z dramatické scénky Staropražský večer, jakési zdramatizované formy rozhovoru dvou průvodců z podzimu roku 1926.

Válka s mloky

V tvorbě rozhlasových her nezaostává Český rozhlas ani po sto letech. Podle Aleše Vrzáka, jednoho z předních rozhlasových režisérů, u nás ročně vznikne kolem třiceti her. A na koho se právě on snaží navázat?

„Za vrchol považuji období Jiřího Horčičky, který byl opravdu gigantem. Od něj jsem měl nejraději Válku s mloky. Způsob zpracování zvuku i práce s hereckým monologem jsou pro mě neuvěřitelně moderní, i když to slyším dnes.“ (…)