Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Do lovely sudety zveme lidi z Karlovarského kraje a dalších periferií Česka. Řešíme jejich životní příběhy a témata, která ovlivňují život nejenom v regionech. V každém díle hledáme odpovědi na otázky, jestli a proč má smysl tu žít, tvořit a snažit se o pozitivní změnu. Moderuje Filip Koryta (Dr. Filipitch). Kamera Michal Illek. Grafika Lucie Švehlová. Produkce a zvuk Kristýna Gubišová. Produkce Matyáš Smutný.

Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 14. 5. 2025, 20. dílu 14. 9. 2025. K poslechu zde.

Obsah: 1. Jan Honza Vojtko – 2. Tomáš Bouška – 3. Antonín Lamač – 4. Adriana Licová – 5. Marie Puf – 6. Jan Plecháč – 7. MDDr. Jaroslav Vaněk – 8. Hanka Nguyen alias Večerka – 9. Václav Blahout – 10. Nela Siřínková – 11. Martin Bartkovský – 12. Štěpán Javůrek – 13. Lucie Luc Vondrýsková – 14. Jakub Novotný – 15. Kateřina Riegerová – 16. Daniel Grigar – 17. Vincent Bodrov – 18. DJ Akira – 19. Libuše Součková – 20. Venca Vachrlon.

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V terénní epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova.

Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 12. 6. 2025 (AV ČR – Spotify, 34 min.).

Lit.: PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem. In web Akademie věd ČR, 12. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Etnolog a historik Jiří Woitsch v epizodě Podcastu Akademie věd mimo jiné představuje koncept kritického studia kulturního dědictví. Tento přístup bere v potaz, co si o dané památce myslí místní lidé a co pro ně znamená.

„Z hlediska kritického přístupu k dědictví se památka může nechat spadnout, pokud pro danou komunitu nemá význam. Je potřeba se lidí ptát, zda chtějí chránit určitý rituál, kus krajiny nebo chátrající objekt,“ vysvětluje Jiří Woitsch. Příkladem takové „památky“, u které není zjevné, jestli ji má stát chránit, jsou třeba rozpadající se budovy, které na Tachovsku zbyly po komunistických pohraničnících. (…)

Připravili Iva Pacnerová a Jaroslav Hroch. Vedoucí týmu Jiří Kubík. Editorka Jana Mičová. Střih a sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2025. Webová premiéra 31. 8. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 35 min.).

Lit.: Pacnerová, Iva – Hroch, Jaroslav: Červená Tesla pro ředitele. Šéf městské firmy si nechal kupovat auta na míru. In web Seznam Zprávy, 31. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Případem červené Tesly za skoro dva miliony korun pro ředitele městské společnosti v moravských Hranicích se zabývá nová epizoda podcastu Ve stínu. Hranice se staly ukázkou toho, jak se nechávají v Česku odtékat veřejné finance.

Když Jakubovi Horákovi, řediteli městské společnosti Ekoltes, schválilo představenstvo loni na jaře nové firemní auto, nejspíš mu nedošlo, že kvůli tomu přijde o lukrativní funkci.

Ani představenstvo se nepozastavilo nad tím, že červená Tesla Model X za 1,7 milionu korun pro ředitele městského podniku, který má na maloměstě tržby 150 milionů korun, není standardním firemním benefitem. (…)

Lit.: Hroch, Jaroslav: Exředitel městské firmy chtěl Teslu za dva miliony. Dostal pokutu 200 tisíc. In web Seznam Zprávy, 26. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Exředitel městského podniku Ekoltes v Hranicích Jakub Horák si vysnil, že bude jezdit červenou teslou. Zmanipuloval kvůli tomu veřejnou zakázku. Když se na to přišlo, přiznal se a dostal pokutu ve výši 200 tisíc korun.

Bývalý ředitel městské firmy Ekoltes v Hranicích Jakub Horák se přiznal, že ovlivnil veřejnou zakázku.

Okresní soud v Přerově schválil dohodu o vině a trestu, kterou s ním uzavřel státní zástupce. Jakub Horák dostal dvousettisícový peněžitý trest za to, že si před dvěma lety vyhlédl luxusní Teslu Model X za 2,1 milionu korun a ovlivnil veřejnou zakázku tak, aby právě v tomto voze mohl jako ředitel městské firmy jezdit.

Horák ale nemyslel jen na sebe. Do objednávky přihodil ještě dvě elektroauta pro další zaměstnance Ekoltesu, firmy, která nakládá s veřejnými financemi. I tyto vozy byly předem vybrané a zakázka pro ně byla udělaná na míru. (…)

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Barbora Sochorová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, BBC News, YouTube – BBC News (@BBCNews), YT – Anything Goes With James English (@JamesEnglish), YT – TRW News (@TRWNEWS.), YT – Brut America (@BrutAmerica).

Hovoří socioložka Linda Coufalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Z nenávisti k ženám se stal byznys. Jak vypadal vzestup bratrů Tateových. In web Seznam Zprávy, 30. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bratři Andrew a Tristan Tateovi, přední tváře misogynních tendencí ve společnosti, čekají ve vazbě v USA na rozhodnutí soudu o jejich vydání do Británie. Tam čelí desítkám obvinění z trestných činů, včetně znásilnění. Jejich případ ukazuje i to, jak se z misogynie stal výnosný obchodní model, který oslovuje miliony mladých mužů po celém světě. (…)

Když se mluví o Andrewovi a Tristanovi Tateových, často se kromě jejich problémů se zákony hned v několika zemích zdůrazňuje jejich extravagantní životní styl nebo miliony sledujících na sociálních sítích. Podle socioložky Lindy Coufal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je ale na jejich případu důležitější něco jiného.

Bratři Tateovi podle ní totiž nejsou nějakou anomálií nebo něčím, co by se v internetových vodách vymykalo. Spíš fungují jako symptom současného dění na internetu, symbol misogynie a manosféry. „Jsou trošku pionýři tohoto fenoménu a byznys modelu. Schválně říkám ‚byznys model‘, protože ten aspekt, že to vydělává velké peníze, je v tom hodně důležitý,“ popisuje Linda Coufal v podcastu 5:59. (…)