Prof. Václav Vojta zasvětil celý svůj život dětské neurologii. Je autorem unikátní metody, která se dodnes hojně využívá nejen u nás, ale i v zahraničí. Své práci se věnoval i přes nepřízeň režimu, kvůli které musel emigrovat. Právě v emigraci se s ním setkal prof. Vladimír Komárek. Jak na Václava Vojtu vzpomíná, uslyšíte v Úžasných životech. Připravila Kateřina Kubalová.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Do sebe, Cancelled, Písnička mládí, Workoholic nebo Smutný oči. Už letmý pohled do tracklistu nového alba hudebníka Matěje Čecha, který vystupuje jako Mat213, naznačuje, že se něco změnilo. Někdejší král post-ironie a špílců přichází s upřímnou introspektivní kolekcí, která více než co jiného nabízí sebereflexi a zkoumání vlastních negativ a propadů. Album Retroskepse je prozatímním vrcholem hudebníkovi tvorby. Moderuje Michal Pařízek.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Od pudinkových košíčků k tartaletkám. Host: Míša Landová, blogerka, lektorka cukrářských kurzů. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Na konci června Vltava zařadí do vysílání v rubrice Četba s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Román kanadské spisovatelky z roku 1985 vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států, které se z demokracie propadly do totalitního režimu. Jakou odezvu dnes mají dystopické romány? Co to v současnosti vlastně je? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Hana Ulmanová a Jan Bělíček.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Josef Nesvadba. Povídka. Pro rozhlas připravil Zdeněk Milt. Účinkuje Vladimír Polák. Režie Radovan Lipus.
Natočeno v roce 1999. Premiéra 17. 11. 1999 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 30 min). Repríza 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Hostem je herečka Bára Hrzánová. Jako Helenka Součková už v Hrdém Budžesovi vystupovala víc než tisíckrát. A pro Rádio Junior teď načetla další klasiku Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Jaké bylo vrátit se prostřednictvím příběhů do dětského světa? A proč mají dobrodružství z Bullerbynu stále co říct i dnešním dětem? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd. Svět oceňuje předběžnou dohodu o ukončení bojů mezi Íránem a Spojenými státy. Jak se k dohodě postaví Izrael? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: esta – Vizina, Petr: Otevření Hormuzu jako Trumpův úspěch? Ukazuje to, že Írán si umí diktovat, usuzuje Kalhousová. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Donald Trump ohlásil mírovou dohodu Spojených států s Íránem. Izrael, kvůli kterému USA válku v Íránu rozpoutaly, ale odmítl stáhnout svá vojska z Libanonu. „Spojené státy měly mnoho důvodů, proč válku zahájit,“ připomíná v Interview Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová a dodává: „Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas.“
Kalhousová upozorňuje, že pozornost se při vyjednávání dohody přesunula z otázky íránského jaderného programu a podpory nestátních aktérů, jako je například Hizballáh, k tomu, zda a kdy Teherán znovu otevře Hormuzský průliv.
„Už jenom to, že Donald Trump za jeden z velkých úspěchů považuje, že bude Hormuz otevřen, ukazuje, že Írán byl schopen diktovat agendu. A jestli se Íránu podaří zajistit si i do budoucna nějaké zisky z Hormuzu, tak to bude pro režim, který bojuje s nedostatkem financí, velké vítězství,“ poukazuje.
O konkrétních podmínkách konce války se nicméně bude teprve vyjednávat. Výsledkem má být memorandum potvrzující ukončení íránského jaderného programu a otevření průlivu.
„Íránci jsou známí tím, že umí prodlužovat jednání, až se k žádnému výsledku nedospěje. I to je jeden z důvodů, proč je Izrael extrémně nervózní,“ vysvětluje Kalhousová a pokračuje:
„Velké vítězství Íránu navíc je, že se mu podařilo podmínit uzavření memoranda tím, že Izrael přestane útočit na cíle Hizballáhu v Libanonu. I když do jaké míry má Amerika schopnosti dotlačit Izrael ke stažení z Libanonu, je otázka.“ (…)
Arpád Soltész, spisovatel, novinář. „Jednoho dne budou všechny televize hrát velmi sterilní agenturní zpravodajství bez politického názoru,“ předpovídal pár měsíců po Ficově vítězství jako tehdejší komentátor soukromé televize JOJ. Kdy si novinář při vládních tlacích na média uvědomí, že už nemluví svobodně? A je současná situace českých médií v něčem srovnatelná s těmi slovenskými? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: dci – Tachecí, Barbora: Česká republika je pro Babiše extenze Agrofertu, občan jen negativní externalita, míní Arpád Soltész. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Samotné rušení poplatků podle něj nemá jiný smysl než získat kontrolu nad obsahem vysílání. „Jakmile to navážete na státní peníze, je to velmi jednoduché, položí vám nůž na krk: Když nebudete vysílat to, co se nám líbí, tak nedostanete peníze a skončíte,“ vysvětluje, jak se podle něj dá na redakce tlačit.
V těch pak novináři postupně začínají sami sebe cenzurovat a zanedbávat etická a další pravidla: „Už neuvažují o obsahu, jestli je to všechno dokázané, vyargumentované, jestli na to všechno jsou podklady, jestli opravdu zveřejňují fakta a prezentují je etickým způsobem, jestli jsou ty informace ve veřejném zájmu, nebo tím nějaký zájem poškodí…“
„Začnou ale spekulovat, koho tím naštvou, kdo se bude zlobit, jaké to bude mít pro instituci nebo pro ně osobní následky. Můžeme tomu říkat autocenzura. Nebo pěkným starým bolševickým pojmem etická seberegulace novináře,“ popisuje.
„Druhý stupeň je, když si ho zavolá editor nebo šéfredaktor a řekne mu, ať zváží, jestli je to téma opravdu tak důležité, když kolegové nedostanou vánoční prémie, budou se na něj zlobit a nebudou ho mít rádi,“ dodává Soltész. (…)
Host: Adriena Pecinová, lektorka pohybu, fyzioterapeutka. Proč je pro fyzioterapii tak důležité skloubit složky jako tělo, mysl a emoce? Jak jiné jsou reakce těla a postupy léčení u žen? A co pro sebe může udělat v rámci zdravého pohybu úplně každý? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lucia Kašiarová, tanečnice a ředitelka Ligy otevřených mužů. Tuto neděli 21.6. slavíme Den otců. O mužích obecně bude ve Vizitce řeč s ředitelkou Ligy otevřených mužů Luciou Kašiarovou. Tato organizace jim pomáhá stát se lepšími táty, partnery a aktivnějšími členy společnosti. Liga otevřených mužů letos také slaví dvacet let. Jak se za tu dobu změnili čeští muži? A proč, když muži pláčou, dávají pozitivní vzor svým synům? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Powered by WordPress