Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vaše každodenní inspirace: Matematika v šatníku i zavazadle na dovolenou. Host: stylistka Irena Vokrojová. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Petr Alexander už přes 20 let připravuje titulky pro filmy na karlovarském festivalu. Jak zajistit, aby v titulcích nezanikly vtipy a emoce? A co se děje, když dorazí jiná verze filmu? Moderuje Libor Bouček.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Cilla Benkö, generální ředitelka švédského rozhlasu a viceprezidentka Evropské vysílací unie. Jak funguje švédský model financování veřejnoprávních médií, na který často čeští politici poukazují? Zaručuje speciální daň za rozhlas a televizi médiím politickou nezávislost? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Občané jsou naším zákazníkem i skutečným šéfem. Ne politici, popisuje ředitelka Švédského rozhlasu. In web ČRo Plus, 30. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeští politici při diskuzích o financování médií veřejné služby často zmiňují skandinávský model. Senátor David Smoljak (STAN) zdůrazňuje, že nutnost zachovat princip přímé platby od občanů, například po švédském vzoru, je založený na speciální dani z příjmu. „Peníze jdou do zvláštního fondu, ne do státního rozpočtu. Je to oddělené a prakticky neexistuje možnost politického ovlivňování,“ přibližuje v Interview Plus generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö.

Švédský systém takzvané účelově vázané daně v roce 2020 nahradil koncesionářské poplatky. Benkö přiznává, že byla proti. „Když se vám podaří přesvědčit lidi, aby platili za něco, co považují za veřejnou službu, tak proč měnit funkční systém. Stále si myslím, že poskytoval mnohem větší ochranu. Ale myslím, že máme dobrý kompromis,“ připouští.

Financování médií je ve Švédsku nastavené na dobu osmi let a před začátkem každého finančního období se vše důkladně analyzuje a připomínkuje. Od loňského prosince navíc platí zákon o veřejné službě, který přesně vymezuje, co je její součástí.

„Momentálně vstupujeme do nového období a otevřeně říkám, že přidělené prostředky stačit nebudou na všechny požadavky, které před námi stojí. Snažíme se být co efektivnější, aby každá koruna byla využita co nejlépe,“ uvádí s tím, že 70 procent rozpočtu rozhlasu tvoří personální náklady.

Veřejnoprávní média mají také stanovenou povinnost vysílat v menšinových jazycích a vytvářet velké množství obsahu ve švédštině, zatímco ta soukromá ho mohou nakupovat ze zahraničí a tím ušetřit. (…)

Lit.: Nádoba, Jiří: Až všechno klekne a poběží jen rádio. In web Seznam Zprávy, 3. 7. 2026 (článek). – Cit.: Český rozhlas vyrobil výborný rozhovor o tom, proč ho musíme chránit a rozvíjet.

Kdo chce dobrou výbavu do diskuzí o potřebnosti veřejnoprávních médií (a čeká nás jich ještě dost), měl by si poslechnout šéfku Švédského rozhlasu Cillu Benkö. S kolegy z Prahy si povídala 20 minut a říkám vám: Pusťte si to celé.

Rozhlasová veteránka nejenže mluví jak kniha o souvislostech financování a smyslu své práce. Upozorňuje také na věc, která v kontextu zdejšího boje o podstatu může znít jako jednotlivost, ale je velmi důležitá a praktická.

Švédsko o svůj rozhlas pečuje mimo jiné proto, aby se na něj šlo spolehnout ve stavu ohrožení. Až všechno klekne, ať už kvůli živelní pohromě, nebo zásahu cizích vojsk, rádiové vlny mají dobrou šanci vydržet. V krizi bude platit dvojnásob, že je po nich třeba poslat spolehlivé informace – ne vládní propagandu.

Jako by šlo o hlas z úplně jiné civilizační dimenze. Jinde se přemýšlí, co přidat, u nás, co ubrat. Co jiní chápou v nejisté době jako investici do civilní obrany, je v Česku předmětem vládou řízené destrukce.

A je-li řeč o odolnosti vůči vnějším hrozbám, tak rozhovor přichází shodou okolností v dokonalou dobu. Místo věcné analýzy, na co všechno v rámci obranyschopnosti myslet, má Česko před výroční poradou se spojenci jedinou starost – kdo půjde v Ankaře na recepci.

Ve Švédsku stát a armáda s rozhlasem počítají jako s prvkem národní bezpečnosti. Existují na to zákony a postupy, jak vysílání zajistit a co pro jeho spolehlivost udělat. Nově, v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a jeho hrozby směrem do Evropy.

V praxi to znamená držet síť regionálních zpravodajů v terénu, protože bez nich ověřené informace nebudou. Investovat do záložních vysílacích systémů, do odolné mobilní aplikace pro krizové zpravodajství, do ochrany celé vysílací infrastruktury proti kybernetickým útokům.

Nebo do staré dobré analogové sítě – protože ta jde naladit i bez proudu, až mobily a počítače zhasnou. I proto už před dvěma lety dostali Švédové domů brožurku „Om krisen eller kriget kommer“ (Když přijde krize nebo válka), kde se mimo jiné píše, že je dobré mít v záloze tranzistorové rádio na solární panel. (Benkö na jiném místě ze stejných důvodů lobbuje za zachování klasických FM přijímačů v autech).

„Zároveň musíme zajistit, že pokud se nebudeme moci dostat do hlavní budovy a vysílat odtud, budeme schopni vysílat z jiného místa. To všechno znamená velmi rozsáhlé investice,“ slyšíme od švédské manažerky pevným hlasem, jako dělaným do války, na vlnách Českého rozhlasu.

Ano – Vlny! Vždyť to přece sami známe, máme o tom stejnojmenný filmový hit o obraně rádia před okupanty v roce 1968. Ale nedbáme. Volíme vládu, která „nemá válku v programu“ a na adresu médií veřejné služby lidu podsouvá myšlenku, že je vlastně ani nepotřebuje.

I k tomu má paní Benkö pádnou poznámku. Že nestačí jen investice do reportérů, drátů a vysílačů, ale že součástí odolnosti je i obsah. Proto vysílání musí zůstat i v těžkých časech svobodné. Stát sice má zákonem daný prostor, jak rozhlas v krizi využít, ale zpravodajský obsah musí zůstat v rukou nezávislých profesionálů.

Zkušenost z Ukrajiny je jasná. „Rusové chodili od domu k domu a tvrdili lidem, že jejich prezident kapituloval a válka skončila. Lidé si ale mohli pustit místní rozhlas a zjistit, že to není pravda. Byl to jediný způsob, jak se k nim dostávaly ověřené informace. To vrchní velitel švédských ozbrojených sil velmi dobře chápe, proto naši práci silně podporuje. Zároveň si je dobře vědom toho, že pokud by se z nás během války stalo státní médium, lidé by nás přestali poslouchat,“ přibližuje šéfka Sveriges Radio – s argumentem, že armáda hájí nezávislá média, aby nebylo pochyb, že nemá v úmyslu je ovlivňovat.

Ať jsme fér, i ve Švédsku se šetří. Benkö varuje, že všechny nové bezpečnostní nároky nezvládne zaplatit a současně udržet všechna pracovní místa pro novináře. Skandinávský model financování, kterého mají zdejší vládní činitelé plnou pusu, je ale opět úplně někde jinde než to, co se valí na nás.

Švédský rozhlas má přímý nárok na peníze ze speciální rádiové daně. Každý platí jedno procento z příjmu, maximálně v přepočtu 2600 českých korun ročně. Peníze sice jdou přes státní rozpočet, ale nesmí se použít na nic jiného. Švédský rozhlas má ze zákona garantovaný rozpočet na osm let dopředu, aby politici neměli přes určování přídělu peněz z roku na rok páku, jak si vynutit krotkost. Benkö také musela propouštět, ale ve stejně lidnaté zemi má její instituce 3,6krát větší rozpočet, než jaký chystá Babišova vláda pro Český rozhlas. To daleko přesahuje náskok v kupní síle.

Ale poslechněte si to sami. A řekněte mi – proč si to děláme, že nejsme jako Švédové?

Host: Kateřina Janečková alias KJ SAX, saxofonistka. Proč vyměnila jistotu počítačového světa za saxofon? Baví jí stále hrát na ulicích evropských metropolí? Kdy se jí podařilo najít si svůj nezaměnitelný hudební rukopis? A jak ji těžké životní období změnilo pohled na život? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Zdeněk Fiala, filmový produkční přes lokace. „Produkční je jako premiér a lokační ministr zahraničí,“ říká Zdeněk Fiala, letitý objevovatel filmových lokací, tedy míst, která se filmařům hodí do jejich snímků. Co všechno musí ta či ona lokace splňovat za kritéria a nakolik vypracované musí být jeho vyjednávací schopnosti a taky diplomacie? Nejen o tom bude v naší další filmové Vizitce řeč. Zdeňka Fialy se bude ptát Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Přísný verdikt si vyslechla Markéta Vondroušová kvůli odmítnutí dopingové kontroly na konci minulého roku. Tenistka odmítá, že by dopovala, jednala podle svých slov pod psychickým tlakem. Je čtyřletý trest spravedlivý, protože pravidla jsou jasná? Nebo jde o nepřiměřenou sankci, která může ukončit kariéru sportovkyně? A měl by se změnit systém dopingových kontrol? Hosty Pro a proti budou předseda Českého antidopingového výboru Martin Čížek a odborník na sportovní právo a právní zástupce Markéty Vondroušové Jan Exner. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Trest Vondroušové? Není fér, míní její právník. Šéf antidopingu: Délka je záměrně téměř likvidační. In web ČRo Plus, 30. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tenistka Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti kvůli tomu, že loni neodevzdala vzorek při dopingové kontrole. Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu neuznala její obhajobu, že komisařka pochybila. „Čtyřletý zákaz činnosti je podle mého názoru nepřiměřený sám o sobě,“ namítá v Pro a proti právní zástupce Vondroušové Jan Exner. „Má své opodstatnění,“ vysvětluje předseda Antidopingového výboru České republiky Martin Čížek. (…)

Co čeká nového náčelníka Generálního štábu v době, kdy si NATO stanovuje nové cíle a trvá na zvyšování výdajů na obranu? Kolik migrantů ve Španělsku využilo možnosti zlegalizovat svůj pobyt? Jak se připravují celníci na konec dovozu levných zásilek z Číny? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: Pavlíček, Tomáš – vpl: Babiš vedoucím delegace? Je to mezinárodní ostuda, vláda Pavlovi ztěžuje účast v Ankaře, míní Tabery. In web ČRo Plus, 30. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: láda trvá na tom, že vedoucím delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře zůstane premiér Andrej Babiš (ANO). A to i poté, co o účasti prezidenta Petra Pavla rozhodl předběžným opatřením Ústavní soud.  „Spory mezi prezidentem a premiérem známe už z minulosti, ale takhle vyostřenou situaci jsme tady ještě neměli,“ podotýká v Ranním Plusu šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery.

Co rozhodnutí vlády o delegaci politicky znamená? (….)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: YT – Historia @MaurRaban, YT – Wirtualna Polska News, YT – News Central, Al Jazeera English, YT – SLAWA TV, FB – Tomasz Zieliński Poseł na Sejm RP, YT – tvn24.

Hovoří zahraniční reportér Seznam Zpráv Filip Harzer.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Nikdo nám nebude říkat, jaké hrdiny máme uctívat, hádá se Kyjev s Varšavou. In web Seznam Zprávy, 30. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedno gesto ukrajinského prezidenta znovu otevřelo historickou ránu, která se ani po více než osmdesáti letech nezahojila. Spor mezi Polskem a Ukrajinou kolem odkazu Ukrajinské povstalecké armády přerostl v diplomatickou roztržku a připomněl, že ani společný nepřítel v podobě Ruska nedokázal všechny křivdy minulosti překrýt. Znamená to konec strategického polsko-ukrajinského spojenectví? (…)

Po letech opět vybublal na povrch konflikt, se kterým se Ukrajina a Polsko potýkají několik desetiletí. Začalo to už koncem května, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, kterým jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil udělil čestný název odkazující na hrdiny Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To ale rozlítilo polskou stranu.

Jen zjednodušeně: UPA vznikla za druhé světové války jako ozbrojená složka Organizace ukrajinských nacionalistů. Bojovala proti Sovětům, ale v určité fázi války také proti Němcům. Nejdůležitější ale vzhledem k současnému dění je, že tyto jednotky byly mezi lety 1943 a 1945 zodpovědné i za etnické čistky polského obyvatelstva ve Volyni a východní Haliči.

„Polsko tyto události označuje za genocidu, ale Ukrajina tento výklad nepřijímá a mluví spíš o širším polsko-ukrajinském konfliktu, během něhož umírali i Ukrajinci. A právě tady vzniká dnešní spor,“ říká v podcastu 5:59 zahraniční reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se dlouhodobě věnuje dění ve střední Evropě.

Po více než osmdesáti letech se podle něj ve veřejné debatě opět „střetly dva silné národní příběhy“: „Můj osobní pohled je, že se to stalo u národů, které jsou mimořádně citlivé na historii a v něčem také podobně paličaté nebo vznětlivé, emotivní,“ vysvětluje novinář. (…)