V České republice je povědomí o AI společnících na vzestupu, ale většina rodičů ani škol zatím nemají jasná pravidla ani zkušenosti, jak s touto technologií pracovat. Vyrůstá tu generace dětí, která bude mít vedle vztahů s vrstevníky také vztahy s AI chatboty? Jak se k tomu mají postavit rodiče?
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Grónsko je největší ostrov na světě – a také host letošního Měsíce autorského čtení. Jaká témata v tomto koutu světa rezonují, jaký vztah mají Gróňané k Dánsku a jak těžké je pro cizince naučit se grónsky? Hosty jsou dramaturg festivalu Pavel Drábek a bývalý velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka. Připravila Hana Slívová.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Pozn.: Adopce, nerostné bohatství, mýty a šamani. Červencový Měsíc autorského čtení představí literaturu Grónska. Kdo je Tupilac, o kterém zpívá nejpopulárnější grónský rapper? Proč je v Grónsku těžké dorozumět se přes SMS? Jaké jsou básně, které grónští autoři píší o nerostném bohatství? (anotace)
Venku vedro na padnutí, ideální příležitost zalézt si do klimatizované galerie nebo kamenné památky a věnovat se výtvarnému umění. Kam v létě zavítat na kvalitní výstavy? Připravil Alexandr Saša Michailidis.
Hovoří Zuzana Filípková.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Vaše každodenní inspirace: Vaření pro líné dny. Host: foodblogerka Lucie Nováková. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Připravila Lucie Korcová. Podcastový cyklus do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět. Dramaturgie a kreativní producentka Anna Vošalíková. Mistr zvuku a sound design Jonáš Rosůlek.
Účinkuje Vojtěch Vondráček. Hovoří historička Jana Čechurová, spisovatel Petr Stančík, teoretik architektury Adam Štěch, historik a zednář Ric Berman, průvodkyně Květoslava Navrátilová a veliký mistr Veliké Lóže České republiky Libor Adamec.
Natočeno 2026. Webová premiéra 22. – 26. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:02 h.).
Obsah: 1. díl: Zednáři v legendách a mýtech (28:14) – 2. díl: Zednáři jako stavitelé, architekti a designéři (28:01) – 3. díl: Zednáři ve fikci a literatuře (25:59) – 4. díl: Zednáři v moderní historii (22:02) – 5. díl: Zednáři dnes. Ovládají Zednáři svět? (23:58).
Lit.: Vošalíková, Anna – Korcová, Lucie: Zednáři. Do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět. In web ČRo 3 Vltava, 21. červen 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vydejte se s Lucií Korcovou do spletité historie i současnosti Svobodných Zednářů. Kdo byli Zednáři v historii a kdo jsou dnes? Jakou stopu zanechali v literatuře, umění a architektuře? Najdou se jistě i otázky, na které se nám nepodaří nalézt odpověď, ale přeci jen, kdo by neměl rád tajemství? (…)
V pětidílné sérii Zednáři se autorka Lucie Korcová pouští na cestu do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět. Spolu se svými hosty zkoumá zednářské legendy, otisk bratrstva v dějinách Českých zemí i v architektuře a hledá odpověď na odvěkou otázku, zda Zednáři ovládají svět. (…)
Přihlásit se k zednářům může každý, ale to ještě neznamená, že je přijat, vysvětluje historička Jana Čechurová. Jaké jsou základní podmínky členství? Připravil Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 22 min.) v době výstražné stávky ČRo a ČT.
Lit.: prh – Pokorný, Jan: Zednářství je lakmusovým papírkem demokracie, říká historička. Jaká je role zdenářů v českých dějinách? In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svobodní zednáři bývají spojováni s tajemstvím, symbolikou a nejrůznějšími mýty. Historička Jana Čechurová je ale vnímá především jako důležitou součást elit, které spoluutvářely československou společnost. „Zednářství je lakmusovým papírkem demokracie, jediné prostředí pro jeho svobodný rozvoj je demokratické uspořádání,“ říká v rozhovoru. Vysvětluje také, proč zažili čeští zednáři svůj zlatý věk po vzniku Československa a jaké podmínky musí splnit zájemci o členství dnes. (…)
Petr Stančík Inkvisitor Cyprián Rybarak pátrá po vrahovi hudebního virtuosa a zaplétá se do mysteriózního světa pražských Zednářských lóží. Historický detektivní příběh psaný pro Vltavu. Účinkuje Jan Vondráček. Režie Anna Vošalíková.
Natočeno 2026. Premiéra 22. – 24. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Viktor Daněk, evropský analytik a bývalý rozhlasový zpravodaj v Bruselu. Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. Jaké renomé má v alianci prezident Petr Pavel? Bylo by citelnou ztrátou ho do delegace nejmenovat? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.) v době výstražné stávky ČRo a ČT.
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová, Johann Foss.
Hovoří psycholožka Zuzana Štěrbová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Bít se kladivem, brát hormony. Looksmaxxing může být brána do manosféry, varuje psycholožka. In web ČRo 1 Radižurnál, 22. 6. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Rány kladivem do čelisti a braní hormonů. I tak vypadá looksmaxxing. Proč mu mladí muži propadají? Jak si představují krásu? Je to jenom trend, nebo se za tím skrývá něco jiného? (…)
Evropská unie má v krizi na Blízkém východě nejblíž k arabským státům. Dřív byla přitom mediátorem vztahů mezi Íránem a Spojenými státy. Jak ale říká expertka na Blízký východ Lenka Martínková, teď ani jednu stranu unijní požadavky příliš nezajímají. Připravila Jana Karasová.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 39 min.) v době výstražné stávky ČRo a ČT.
Lit.: Karasová, Jana – and: Názor EU moc nezajímá Írán ani USA, říká expertka na Blízký východ. Nejblíž má Unie k státům Zálivu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.
Evropská unie se podle Martínkové na celou situaci dlouhodobě dívá s nelibostí a s obavami. Dřív v americko-íránských vztazích zastávala pozici mediátora. Teď se ale ocitla v pozici, kdy nemá místo u stolu. Dopady konfliktu přitom výrazně pociťuje. (…)
Powered by WordPress