Lotyšská mezzosopranistka Elína Granača pravidelně hostuje v prestižních operních domech a koncertních sálech včetně newyorské Metropolitní opery nebo Královské opery Covent Garden v Londýně. Letos zazpívá na Závěrečném koncertě Pražského jara. Připravil Daniel Jäger.
Natočeno 2026. Premiéra 12. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 1. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Samuil Aljošin. Hra. Překlad Jana Klusáková. Rozhlasová úprava Dušan Kukal. Hudbu složil a řídí Miroslav Pokorný. Dramaturgie Katarina Bartošová. Režie Miroslav Buriánek.
Osoby a obsazení: Dmitrij Nikolajcvič (Vladimír Ráž), Igor Michajlovič (René Přibil), Ljubov Sergejevna (Monika Švábová).
Nastudovala Plzeň v roce 1983. Premiéra 10. 11. 1983 (Praha, 19:15 – 20:20 h.).
Lit.: anonym: Samuil Aljošin – Téma s variacemi. In Rozhlas 46/1983 (31. 10. 1983), s. 4 (článek). – Cit.:
Johan Bargum. Finská rozhlasová hra. Překlad Jan Petr Velkoborský. Hudbu složil a na varhany hraje Zdeněk Šikola. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Allan Back, dělník (Čestmír Řanda), vypravěč (Jan Bartoš), manželka (Ema Skálová), Bertil Back, inženýr (Ladislav Frej), žena, Backova sousedka (Jana Drbohlavová), dítě (Ondřej Bezr), snacha (Daniela Hlaváčová), Stig Bergholm, dělník (Jiří Hanák), mistr (Roman Hemala), lékař (Albert Mareček), farář (Bohuslav Kupšovský), vedoucí osobního oddělení (Bohumil Švarc), vrátný (Vladimír Čech I.), sekretářka (Hana Frejková) a další.
Natočeno 1976. Premiéra 19. 2. 1978 (Vltava, 18:45 – 19:35 h.). Repríza 10. 11. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 10. 4. 1986 (Vltava, 11:30 h.).
Lit.: jv: Johan Bargum: Poslední pracovní den. K připravovanému pořadu. In Rozhlas 50/1976 (29. 11. 1976), s. 4 (článek). – Cit.: Finská rozhlasová dramatika zaměřue v poslední době svůj pohled stále více na osudy prostých lidí. Jedním z těchto děl je i rozhlasová hra Johana Barguma Poslední pracovní den. Život hlavní postavy hry — Allana Becka -— jedenašedesátiletého továrního dělníka, byl vyplněn každodenní těžkou prací, starostmi o rodinu a o výchovu jediného syna Bertila. Přes všechny starosti plynul jeho život šťastně. Práce mu přinášela uspokojení i výdělek, rodinná pohoda dávala jeho existenci smysl. On i jeho manželka měli jediný cíl: zajistit spokojenější a lepší budoucnost synovi. Poskytli mu všechno, nač jejich síly i možnosti stačily. Obklopili ho péčí a láskou, dali mu vzdělání. Do děje vstoupí posluchači v okamžiku, který je pro Allana Backa méně radostný, než byl jeho dosavadní život. Syn dostudoval, stal se úspěšným inženýrem, oženil se a odešel z domova. Ale zároveň také zemřela Allanovi manželka, se kterou prožil dlouhá léta, a dny samoty na něho doléhají velmi tíživě. Jediné, co mu pomáhalo překonávat pocit opuštěnosti, byla jeho práce v továrně. Ale Allan Back onemocní a jsme svědky toho, jak kapitalistický podnik využívá dočasné nemoci člověka a bezohledně a necitlivě ho vyřazuje z pracovního procesu. Honba za vyššími zisky je přednější než péče o člověka, který odevzdal podniku všechny své síly. Allan Back je roztrpčen, ale ze zkušenosti zná praxi a metody kapitalistické morálky. Největší životní bolest ho však potká teprve tehdy, když se obrátí o pomoc ke svému synovi. O tom všem vypráví rozhlasové hra Poslední pracovní den neobyčejně přesvědčivě. Zaujme posluchače hlubokým humanismem, s nimž autor tlumočí pocity svého hrdiny, a jemným překreslením Jeho psychologie. Především však tato hra odhaluje nelítostnou a bezohlednou morálku kapitalistického světa.
Karel Mlčoch. Pohádka pro děti. Režie Oldřich Lukeš.
Osoby: Král — šašek — pokladník — I. sedlák — II. sedlák — I. žena — II. žena — III. žena — I. voják — II. voják — kuchař. Hrají členové JND.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1948. Premiéra 1. 1948 (Jihočeský vysilač České Budějovice, 13.30 – 14.00 h.).
Putování za starou i novou krásou naší vlasti. Připravil Karel Konrád.
Natočeno 1959. Premiéra 2. 5. 1959 (Praha I, 14:30 – 15:00 h.).
Připravila a moderuje Alex Mynářová.
Hovoří ředitel Národního divadla Jan Burian.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 3. 2026 (ČRo Region, 27 min.).
Lit.: Mynářová, Alexandra: Vybudováním moderního divadla splníme dluh Masarykovi, říká ředitel Národního divadla Jan Burian. In web ČRo Brno, 10. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Burian je třetím nejdéle sloužícím ředitelem Národního divadla v Praze. Pod jeho vedením započne rekonstrukce Nové scény. Co dalšího v čele Zlaté kapličky ještě plánuje?
Národní divadlo vede už 13 let, ačkoli jeho jmenování předcházely peripetie. „Tak nešel jsem tam s tím, že skončím za dva nebo čtyři roky. A doufám, že to je i příklad pro mého budoucího nástupce. Protože za čtyři roky v tak velké instituci nic moc pořádně neuděláte. Plánuju dovršit 15 let. Za tu dobu se stihnou nějaké věci jak z hlediska investic, tak i z hlediska proměny divadla v uměleckém slova smyslu.“ (…)
Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já je moderátor Václav Moravec.
Natočeno 2026. Webová premiéra 11. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 14:22 h.).
Lit.: Bastlová, Marie: Václav Moravec po odchodu z ČT: Kam se teď chystá? In web Seznam Zprávy, 11. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká televize se vyrovnává s odchodem svého nejvýraznějšího moderátora politických debat. Václav Moravec končí v ČT po více než 21 letech. Jeho nedělní Otázky dočasně nahradí speciál Událostí, komentářů. Kam Moravec zamíří? (…)
Ten oznámil odchod z České televize v neděli na závěr živého vysílání svého pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodl se tak poté, co nová dramaturgyně přes jeho nesouhlas pozvala šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Moderátor uvedl, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce.
„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule kodexu ČT,“ uvedl. A dodal, že nechce zklamávat důvěru diváků nejsledovanějšího nedělního diskuzního pořadu „posunem k pseudovyváženosti, chcete-li, ke slepé vyváženosti“. Ta podle jeho názoru ničí veřejnou službu. (…)
Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2026. Webová premiéra 11. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 45 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Obhájí Pavel post prezidenta? Jen když vyřeší neřešitelný rébus. In web Seznam Zprávky, 11. 3. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Při obhajobě funkce prezidenta má Petr Pavel jednu zásadní slabinu. Pokud se vládě podaří přesvědčit většinu svých voličů, že je „lídrem opozice“, může mu výrazně zkomplikovat situaci.
Z tahanice o podobu nové vlády vyšel prezident Petr Pavel silnější než předtím. Podle průzkumu agentury STEM se důvěra veřejnosti v něj zvedla na 57 procent. To je pohodlná pozice, pokud by se Pavel rozhodl znovu kandidovat. (…)
Průzkum ale také ukázal zásadní slabinu Pavlovy obhajoby – drtivá většina Čechů chce prezidenta nadstranického a půlka národa si navíc po loňském roce myslí, že Pavel až příliš aktivně zasahuje do domácí politiky. (Před sněmovními volbami a vyjednáváním o složení kabinetu to přitom byla jen třetina.) (…)
Pomůže sledování marží vládními úředníky, nebo přechodné snížení spotřební daně u nafty, které navrhuje opoziční ODS? Debatovat budou poslanci vládního hnutí ANO Roman Kubíček a opoziční ODS Vojtěch Munzar. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 3. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Zuzana Lizcová, germanistka. Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi za zachování muniční iniciativy. Naznačil mu tím, že podpora Ukrajiny bude určovat postavení Česka v Evropě? Co vlastně Německo od nové vlády očekává? A jakou roli zastává teď německý kancléř v Evropské unii? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Merz a Babiš si jsou podobní, česká a německá politická kultura se ale vzdalují, míní Lizcová. In web ČRo Plus, 11. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.
Poukazuje na to, že kabinet plánuje snižovat výdaje na obranu pod hranici 2 procent HDP a tedy omezovat svou podporu Ukrajině, čímž se Česko dostává spíše do tábora zemí, které jsou vůči ní skeptické.
„Na druhou stranu po tom, co jsme slyšeli z Babišových úst na úterní tiskové konferenci, že Česko má ke konfliktům na Blízkém východě i na Ukrajině stejný názor jako německá vláda, tak je těžké si vyvodit, co je strategické směřování české vlády,“ shrnuje Lizcová. (…)
Powered by WordPress