Host: Jana Hochová, odbornice na plavání dětí a kojenců, zakladatelka Aliance dětského plavání. Proč přišla o úspěšný plavecký klub, který založila po sametové revoluci? Jak se s léty měnila didaktika dětského plavání? A zažila ve své kariéře člověka, který se plavat nikdy nenaučil? Moderuje Monika Valentová.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Jaké je poselství papeže Františka? Mohli bychom ho shrnout jediným slovem – Naděje. Právě tak zní titul jeho memoárů, které na jeho vlastní přání vyšly až po Františkově smrti. Připravil Milan Mundier.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Hostem je Jan Rovenský, odborník na energetiku z hnutí DUHA. Výstavba větrných elektráren v Česku zaostává za ostatními evropskými zeměmi. Co si o energii z větru myslí veřejnost? Orientuje se podle spolehlivých dat, nebo podléhá mýtům a dezinformacím? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Dvojka pomáhá: Když samostatnost slábne. Host: Host: Klára Gramppová Janečková, Elpida, ředitelka Linky seniorů. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Hyperboloid je živá nahrávka symfonické skladby, na které spolupracovali Jakub Zitko, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, zpěvačky Aneta Langerová a Dorota Barová a mnoho dalších hostů. Osmidílná, vrstevnatá kompozice propojuje místa, čas i emoce a vytváří dynamický zvukový prostor na pomezí orchestru, kapely a elektroniky. V ArtCafé přiblíží vznik i zvuk alba Jakub Zitko a Aneta Langerová, moderuje David Pomahač.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Připravila Veronika Hlaváčová.
Natočeno 2026. Premiéra 30. 3. – 3. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).
Obsah: 1. díl: Život řeholních bratrů: Klášter, rozdílné hábity a u trapistů také samota a ticho (4:14) – 2. díl: Vstávání ve tři ráno na modlitbu? Zvykli jsme si, chodíme spát brzy, přibližuje režim trapistů Theofan (4:18)
Lit.: and – Hlaváčová, Veronika: Život s Bohem II. Jak se v Česku žije řeholníkům? In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. 3. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V Česku působí přes 570 řeholníků. Rozhodli se pro život s Bohem, přijali řeholní sliby a bydlí v klášteře. Každý den jejich života se řídí pravidly řádu, někdy i extrémně přísnými. Chybí řeholníkům rodina? Mají nějaký volný čas? A jaké to je nic nevlastnit? Poslechněte si pokračování oblíbené velikonoční série, tentokrát s bratry Klimentem, Theofanem a Jakubem. Na Radiožurnálu od pondělí do pátku vždy v 8:50.
Valašský architektonický manuál bude mít svou online databázi. Co přinese? A jak se liší architektura Valašska a Ostravy nebo Opavy? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Vladimír Šlapeta a Martin Strakoš.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Stefan Žeromski. Poslední cesta Šimona Vinricha. Povídka z časů polského povstání proti ruské nadvládě. Dramaturgie Dominik Mačas. Účinkuje Jiří Miroslav Valůšek. Režie Lukáš Kopecký.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Sieroszewski, Žeromski, Reymont a Irzykowski. Povídky spisovatelů z uměleckého hnutí Mladé Polsko. In web ČRo 3 Vltava, 30. 3. 2026 (článek). – Cit.: Hnutí Młoda Polska (Mladé Polsko) na přelomu 19. a 20. století přinášelo do polského uměleckého prostředí ovzduší moderních směrů, symbolismu a impresionismu. Jeho centrem byl Krakov a jednou z hlavních publikačních tribun časopis Życie. Vybrali jsme pro vás povídky čtyř polských spisovatelů, kteří k hnutí Mladé Polsko patřili, a to přímo k jeho vrcholným představitelům. (…)
Příběh z časů polského povstání proti ruské nadvládě. Šimon Vinrich je poslední z posledních. Svůj boj ještě nevzdal. Už třetí den je na cestě. Pod suchými větvemi a otýpkami vymlácené slámy má ve voze schované zbraně. Cesta podzimní plískanicí je úmorná a Moskali jsou rozlezlí všude…
Polský prozaik, publicista a dramatik Stefan Żeromski (1864–1925) se ve svém díle zaměřoval především na sociální témata a skrz fiktivní postavy líčil reálný život a historické události v Polsku ovlivněném napoleonskými válkami. Za svůj přínos byl čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a je považován za jednoho z nejvýznamnějších polských spisovatelů.
V roce 1892 získal Žeromski místo knihovníka v proslulé polské knihovně ve švýcarském Rapperswilu. Měl zde příležitost blíže poznat řadu dokumentů z polské historie a osvobozeneckých bojů. To ho přivedlo k hlubšímu zájmu o historii a poskytlo mu cenný materiál pro tvorbu. Povídka Rozklovou nás krkavci a vrány poprvé vyšla v roce 1894. (…)
Hostem je psycholožka Eliška Remešová. Co dnes vlastně znamená být mužem? A proč se tahle role mění rychleji než kdy dřív? Eliška Remešová bude mluvit o tlacích, očekáváních i nejistotách, kterým muži čelí. Jak se proměňuje mužská identita – a co to dělá se vztahy? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Anna Durnová, politoložka působící na Univerzitě ve Vídni. Rakouská vláda chce zakázat sociální sítě dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle čeho to budou úřady posuzovat? A kdo ponese odpovědnost za případné obcházení zákazu? Moderuje Petr Dudek.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Powered by WordPress