Hostem je krasobruslař Tomáš Verner. Sám zažil dvě olympiády a ví, co se odehrává přímo na ledě, ale i v hlavě sportovce. Jak moc byl nervózní před každým startem? A jak se mu líbí ledové plochy na Olympijském festivalu v Českých Budějovicích? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Josef Holý, odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti. TikTok podle Evropské komise porušuje unijní nařízení o digitálních službách a když je nebude dodržovat, riskuje vysokou pokutu. Je čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí nebezpečně návyková? Pokud ano, jak jsou na tom ostatní oblíbené platformy? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Zakazovat dětem sociální sítě? Holý: Pít alkohol jim také nedovolujeme, i když to někteří obchází. In web ČRo Plus, 10. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.
„Stává se z toho téma – podobně jako se někdy před lety dospělo k tomu, že není dobré dávat dětem alkohol. To je dnes akceptované, i když si někteří dokáží pivo nebo flašku obstarat,“ pokračuje s tím, že negativní vlivy algoritmů sociálních sítí na nedovyvinutý dětský mozek jsou dnes již zřejmé.
Primárním cílem je podle něj děti ochránit a zakázat platformám, aby monetizovaly dětskou pozornost a poškozovaly mladým lidem duševní zdraví. Žádná regulace ale nebude od začátku stoprocentní, protože digitální svět se dynamicky vyvíjí a děti získávají značné digitální kompetence, aby dokázaly zákazy obejít, uznává Holý.
Z výpovědí whistleblowerů i uniklých dokumentů prý vyplývá, že platformy nechtějí dětské uživatele omezovat. „Pokud vám dají rodičovskou kontrolu, tak bude udělaná tak, aby se v tom rodiče špatně vyznali a děti se ji naučily obcházet,“ uvádí.
Holý poukazuje i na další systémová rizika ve vztahu k psychickému zdraví nebo šíření dezinformací a ovlivňování demokratických procesů. Některé americké platformy se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu staly vlivovými nástroji jeho administrativy a Američané v reakci na unijní regulace hrozí odvetnými cly. (..)
Drtivá většina českých i evropských bank je v dobré kondici. Co by ale Evropa dělala, kdyby přišla opravdu velká bankovní krize jako v roce 2008? Dokázala by ji zvládnout lépe než tenkrát? Na to se ptala analytička Jana Klímová českého bankéře a člena představenstva evropského Jednotného výboru pro řešení krizí Radka Urbana. Editace Tomáš Jeník. Hudba a sound design Johann Foss
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Klímová, Jana: Urban: Evropské banky jsou mnohem stabilnější než před světovou krizí. Dobře jsou na tom i ty české. In web ČRo Plus, 10. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V tuhle chvíli žádná slabá místa bank v Evropské unii z hlediska připravenosti na řešení krizí nevidíme, tvrdí bankéř Radek Urban. Od loňska je jako vůbec první Čech členem vedení evropského Jednotného výboru pro řešení krizí. „Vidím velkou výhodu českých bank, které jsou dceřinými společnostmi evropských bank, že mohou použít skupinová řešení,“ doplňuje v exkluzivním rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové. (…)
Jiří Leschtina. Komentář.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 2. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Babišův střet zájmů se vrací v plné síle. In web ČRo Plus, 9. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl to až srdceryvný výstup, když loni v prosinci Andrej Babiš (ANO) oznamoval Česku, že se navždy odstřihne od Agrofertu. Že svůj střet zájmů vyřeší nevratným převedením holdingu do nezávislé správy trustu, v němž nebude mít vliv on, manželka ani jeho děti. To celé Babiš korunoval sdělením, že jeho děti získají Agrofert až po jeho smrti.
Mýtus premiéra, obětujícího životní byznysové dílo službě vlasti, dostal první trhlinu hned po založení nového svěřenského fondu. Ten má podle údajů v evidenci sloužit „k zajištění nezávislé správy po dobu, kdy zadavatel bude vykonávat funkci člena vlády České republiky“. (…)
Ivan Pilip, nakladatel, bývalý politik a viceguvernér Evropské investiční banky. „To jsou adolescentní hoši bez sebedůvěry,“ říká o Petru Macinkovi a Filipovi Turkovi člověk, který byl v devadesátých letech ministrem ve vládách Václava Klause. Je už definitivně pryč doba, kdy v politice měly váhu odpovědnost a respekt k autoritám? A budou Kubánci umět zacházet s demokracií, nebo ostrov zabředne do chaosu, pokud padne tamní režim? I na to se zeptá Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – esta: Pilip: Světem jde podivná vlna návratu části veřejnosti k silným jedincům, kteří rozhodují za nás. In web ČRo Plus, 10. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.
Skandály současné vlády jsou podle něj nesrovnatelné i s kritikou předchozích ústavních činitelů a vládních koalic.
„Dívali jsme se s úsměškem na Věci veřejné, ale Vít Bárta založil už před tím, než vstoupil do politiky, ohromnou firmu s téměř miliardovým obratem a Radek John byl špičkový novinář. Tady máte v čele strany (Motoristů, pozn. red.) dva lidi, jejichž profesní životopis neobsahuje vůbec nic, přestože jim je přes 40 let,“ srovnává.
Dosavadní ústavní činitelé měli podle něj zpravidla prokazatelné zkušenosti z oboru, expertízu nebo talent, díky němuž vynikli. U nejviditelnějších představitelů současného kabinetu tyto charakteristiky Pilip postrádá. Jejich zvolení by ale mohlo být součástí širšího trendu po výrazných osobnostech, patrného i v dalších zemích. (…)
Host: Tereza Dočkalová, herečka. Jak se s věkem proměňují její divadelní role? Hraje nějakou postavu, které se obává? Co pro ni znamená cena Thálie? A jaká je máma? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Olympijské hry v Itálii začaly ve znamení protestů proti Spojeným státům. Zatímco americký viceprezident J.D.Vance čelil pískotu a bučení na zahajovacím ceremoniálu, v Miláně graduje odpor proti přítomnosti agentů amerického Imigračního a celního úřadu. Olej do ohně přilévá i bývalý šéf FIFA Sepp Blatter s návrhem na bojkot letního fotbalového šampionátu v Americe. Je politizace sportu nevyhnutelná, nebo nyní zachází příliš daleko? Ptá se Lukáš Matoška.
Hovoří fotbalový fanoušek, publicista, znalec Ameriky Michael Durčák a novinář z deníku Alarm David Scharf.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).
Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Olympiáda a protesty? Mám pro to pochopení, míní Scharf. Durčák: Sport by měl zůstat odpolitizovaný. In web ČRo Plus, 10. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Diváci na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Miláně vypískali amerického viceprezidenta J. D. Vance. Kontroverze v Itálii budí také přítomnost amerických agentů z Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Tyto protesty jsou často importem kulturních válek ze Spojených států do Evropy,“ míní v Pro a proti znalec Ameriky Michael Durčák. „Rámovat to celé jako kulturní válku je absurdní,“ oponuje pro Český rozhlas Plus David Scharf, novinář deníku A2larm. (…)
Miroslav Krobot, herec, režisér. Vrahova hygiena, to je nová inscenace Dejvického divadla o třech hercích. Spolu s Klárou Melíškovou v ní hraje Eva Suková a Miroslav Krobot, který hru také režíroval. Jak se mu hraje stárnoucí spisovatel – nositel Nobelovy ceny za literaturu? Jak režíruje sám sebe? A proč má rád cesty vlakem? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 28. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 22. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 23. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Pozn.: V prostoru Kavárny Dejvického divadla nejnověji režíroval inscenaci Vrahova Hygiena, ve které hraje spolu s Klárou Melíškovou. S psychoterapeutem Lubošem Smékalem založili v Olomouci neprofesionální divadelní spolek S-23. „Značná část členů nechce divadlo vůbec dělat,“ popisuje ve Vizitce, kde mluví i o tom, co se mu líbí na hercích a že má rád mystifikaci. Proč je tedy dnes těžké ji používat? Jak vzpomíná na spolupráci s maďarským režisérem Bélou Tarrem a jak to má dnešní doba s humorem? (anotace)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Pavel Turek, hudební publicista z Respektu.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 2. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Od Pokémonů k Super Bowlu. Portorikánský rapper Bad Bunny si získal svět a naštval Trumpa. In web ČRo Plus, 10. 2. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bad Bunny hvězdou Super Bowlu. Proč ho Trump nemá rád? Za co získal Grammy? Jak se dostal od Pokémonů až na vrchol? A kdy se proslaví taky v Česku? (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, Český rozhlas Plus, vláda ČR (vlada.gov.cz).
Hovoří novinář Deníku N Michal Tomeš.
Natočeno 2026. Webová premiéra 10. 2. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Být voličem SPD, jsem vyloženě naštvaný, říká k návrhu rozpočtu reportér. In web Seznam Zprávy, 10. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Státní rozpočet „opravený“ vládou Andreje Babiše jde ve Sněmovně do horké fáze. Poslanci by nejspíše ve středu měli projednat základní parametry návrhu, který výší navrženého schodku – 310 miliard korun – podle kritiků porušuje zákonná pravidla. Nakolik je rozpočet z pera koalice odlišný od toho původního? A potěší voliče vládních stran? (…)
Česko už více než měsíc hospodaří v rozpočtovém provizoriu. A ještě nějakou dobu bude, protože teprve tento týden – pravděpodobně ve středu – čeká na dolní komoru parlamentu úvodní kolo projednávání základních parametrů státního rozpočtu pro letošní rok.
Podobnou situaci už země v minulosti zažila, a to když na konci roku 2021 nahradila vládu ANO a ČSSD u moci pětikoalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS). Tehdejší kabinet vypracoval svůj vlastní návrh a v rozpočtovém provizoriu tehdy Česko operovalo do poloviny března. Přepracovaný rozpočet doznal podstatných změn, kdy schodek „zhubl“ o téměř 100 miliard korun. To letos – po dalším střídání vládních reprezentací – deficit naopak nabyl, a to o 24 miliard korun. (…)
Powered by WordPress