Speciál Radiožurnál k parlamentním volbám. Češi si vyberou novou vládu na další čtyři roky. A my proto vyjíždíme do klíčových regionů. Kde se budou rozhodovat letošní volby? Kdo má největší šance? A jaká témata jsou v nich pro voliče zásadní? Společné vysílání Radiožurnálu a ČRoPlus moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 18:10 h.).
Hostem je Naděžda Goryčková, ředitelka Národního památkového ústavu. Ministerstvo dopravy a Správa železnic nechají historický železniční most na pražské Výtoni rekonstruovat. Proč úřady opustily původní plán výstavby nového mostu s větší kapacitou? V čem by byl nový most nevyhovující? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Vyhazování potravin. Hosté: Michaela Číhalíková, ředitelka organizace Zachraň jídlo a Denisa Rybářová, provozní ředitalka projektu Zachraň oběd. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Před 120 lety, 18. září 1905, se narodila Greta Garbo. Jaké bylo její postavení v Hollywoodu jako jedné z legend éry němého filmu a počátků filmu zvukového? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Šárka Jelínek Gmiterková a Tomáš Hubáček.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 24. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Jaromír John. Povídka. Pro rozhlas připravil Zdeněk Milt. Čte Miroslav Rataj. Režie Tomáš Jirman.
Nastudovala Ostrava v roce 1996. Premiéra 17. 12. 1996 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 29. 6. 1997 (ČRo Ostrava, 17:30 h.); 17. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Jaromír John: Večery na slamníku. Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality. In web ČRo 3 Vltava, 15. 9. 2025 (článek). – Cit.: Večery na slamníku jsou jedním z klíčových českých prozaických cyklů o první světové válce. Představují civilní protipól Haškova Švejka. Jsou sice méně groteskní, ale stejně přesné v portrétu doby. Kniha je tak důležitým pramenem nejen literárním, ale i kulturně-historickým: dokumentuje, jak české prostředí prožívalo válku mimo frontu. (…)
Jednotlivé texty vznikaly průběžně v letech 1917–1920 a v časopisech (Lumíru, Cestě, Šibeničkách, ale zejména Lidových novinách) se objevovaly už s označením „Z cyklu Večery na slamníku“. První knižní vydání vyšlo v Brně roku 1920 a obsahovalo třicet jedna textů; pozdější rozšířené vydání (1930) přineslo 39 próz. Kritické vydání v edici Česká knižnice rekonstruuje cyklus ve vývojové úplnosti a uvádí 44 textů. (…)
Kniha je formálně pestrá: vedle povídek obsahuje monology, scénky, epistolární zápisy i reportážní črty; John jejich charakter shrnul podtitulem „Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality“.
John čtenářům nepopisuje válečnou vřavu na frontě, povídky se odehrávají v jejím zázemí – dějištěm jsou často lazarety, cvičiště i transporty. Mění se vypravěč, autor představuje celou plejádu autentických sociálních typů.
Bohumil Markalous (pseudonym Jaromír John) prošel během války balkánským tažením. Narukoval v roce 1915 a sloužil ve vozatajském oddíle. V roce 1916 v Albánii onemocněl úplavicí a dočasně ochrnul na nohy. Po válce se stal redaktorem Lidových novin. Byl členem Devětsilu, působil jako redaktor v časopisech Bytová kultura a Pestrý týden.
V letech 1923–1927 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice, pracoval v tiskovém odboru vlády. Jaromír John patří mezi jemné humoristy, v duchu umělecké avantgardy, jíž byl příslušníkem, oslavuje poezii každodennosti a půvab jednoduchosti.
Režisérka Agnieszka Holland přichází s filmem Franz, neobvyklou biografií Franze Kafky. Snové obrazy a experimentální vyprávění otevírají nové cesty, jak chápat dílo i osobnost tohoto spisovatele. Jak se dá zachytit Kafka, když byl sám mistrem neuchopitelného? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Výborná, Lucie – jkh: Franz Kafka měl předtuchy. Kdyby žil, po druhé světové válce už by nepsal, myslí si režisérka Agnieszka Holland. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka. (…)
Zora Hesová, politoložka a odbornice na Blízký východ. Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. Znamená to, že se arabské státy stáhnou z jednání o příměří v Gaze? A co to bude znamenat pro samotný Izrael? Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Fenyková, Šárka – ert (= Erhart, Michael): Hamás byl poražen, ale spirálu násilí může zastavit jedině vize palestinské státnosti, míní Hesová: In web ČRo Plus, 17. 9. 2025 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová. (…)
Ondřej Šmigol, komentátor serveru ECHO24 a historik. „Hamás vládl v Gaze jako totalitní islamistické hnutí, krutě trestající kohokoli, kdo se mu zprotivil. Jeho způsob vedení války je hlavním důvodem současné devastace Gazy,“ napsal po izraelském útoku na špičky Hamásu v Kataru. Je izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci, jakou v těchto chvílích podniká ve městě Gaza? A pokud Hamás nebude zničený, jakou roli bude hrát v palestinském státě, který se chystají uznat další západní země? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – fso: Operace ve městě Gaza. „Kdyby Izrael necítil, že je to nutné, neriskoval by to. Hamás rozumí jen síle,“ myslí si Ondřej Šmigol. In web ČRo Plus, 17. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.
Podle Ondřeje Šmigola má izraelský útok na město Gaza dva cíle – zničit Hamás a osvobodit zbytek rukojmí. Připadá mu ale zvláštní, že se pro tento krok izraelská vláda rozhodla i navzdory obavám ze strany armády. (…)
Host: Václav Jílek, herec. Jaká byla jeho cesta do Dismanova rozhlasového dětského souboru? Doporučil by ho všem dětem? Na čem momentálně pracuje? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký mrakodrap Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. Půjde o odvážný projekt, jaký Praha potřebuje? Anebo se do prostředí sídliště nehodí? Pozvali jsme autora projektu architekta Tomáše Císaře a vedoucího Centra města budoucnosti, architekta Michala Postráneckého. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 9. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.). Repríza 25. 12. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: Matoška, Lukáš – apo: Mrakodrap jako vrak lodi? Odkazuje na Noemovu archu, vysvětluje autor. Zbytečné plýtvání železem, kritizuje architekt. In web ČRo Plus, 17. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. „Vrak lodi odkazuje na Noemovu archu a upozorňuje na globální oteplování,“ říká v pořadu Pro a proti autor projektu, architekt Tomáš Císař. „Loď je zbytečná a spotřebuje mnoho železa,“ kritizuje vedoucí Centra města budoucnosti architekt Michal Postránecký.
Mrakodrap jako vrak lodi: plýtvání železem, nebo budova s příběhem? V Pro a proti diskutují autor projektu Tomáš Císař a vedoucí Centra města budoucnosti Martin Postránecký. (…)
Powered by WordPress