Podcastový cyklus připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hovoří kastelánka Vily Stiassny Kateřina Konečná (1), Vladimír Březina (2), vedoucí Arnoldovy vily Veronika Smyslová (3) a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc (3).
Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 6. 8. 2025 (Přepište dějiny, 57 min.), 2. dílu 13. 8. 2025 (Přepište dějiny, 53 min.); 4. dílu 27. 8. 2025. K poslechu zde.
Obsah: 1. /400./ Vila Stiassny – 2. Löw-Beer /402./ – 3. Arnoldova vila /405./. – 4. Vila Tugendhat /408./.
Lit.: anonym: Brněnské vily – Stiassni. In web Přepište dějiny, 6. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánka Kateřina Konečná.
Použité zvuky: Události v kultuře (ČT 6. 9. 2024), Skryté skvosty – 5/10 Vila Stiassni (ČT 2022), Toulavá kamera (ČT 2. 6. 2024), Moravský Manchester (ČT 2023), Löw Beerovy vily příběh nalezeného kufru (YouTube, 31. 8. 2014), Národní klenoty – Vila Tugendhat – srdce z onyxu (ČT 2012), Vila Tugendhat: Zevrubná prohlídka nejslavnější české vily (YouTube 24. 12. 2021), Barbora Antonová představuje Gretu Tugendhat (YouTube, 23. 5. 2018).
Lit.: anonym: Brněnské vily – Löw Beer. In web Přepište dějiny, 13. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer se silným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem, ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.
Použité zvuky: Události v kultuře (ČT 6. 9. 2024), Skryté skvosty – 5/10 Vila Stiassni (ČT 2022), Toulavá kamera (ČT 2. 6. 2024), Moravský Manchester (ČT 2023), Löw Beerovy vily příběh nalezeného kufru (YouTube, 31. 8. 2014), Národní klenoty – Vila Tugendhat – srdce z onyxu (ČT 2012), Vila Tugendhat: Zevrubná prohlídka nejslavnější české vily (YouTube 24. 12. 2021), Barbora Antonová představuje Gretu Tugendhat (YouTube, 23. 5. 2018).
Lit.: Stehlík, Michal – Groman, Martin: Z „textilního“ Brna zbyly jen slavné vily. A také příběhy připomínající cesty k úspěchu a víru v budoucnost. In web Deník N, 27. 8. 2025 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Moravský Manchester. Tak se v druhé půlce devatenáctého a na počátku dvacátého století říkalo Brnu. Jistě, zní to trochu jako tradiční české a moravské dohánění světa s hanáckým Toskánskem, Českosaským Švýcarskem, či dokonce podbrdskými Athénami, jak se říkalo Příbrami. Ale v případě Brna jde o víc. (…)
V době největšího rozmachu textilního průmyslu před první světovou válkou Brno rozsahem výroby na svém území překonalo samotný Manchester. Dnes je asi světově nejznámější připomínkou tohoto fenoménu vila Tugendhat, vše ostatní, co tvořilo úspěch brněnských textiláků, jako by zapadlo. Možná v tom je ale nakonec význam tohoto příběhu pro dnešek. Stačí málo a ze skutečně výrazného jevu nezbyde skoro nic.
Na počátku, v osmnáctém století, to byl stát, kdo pozdější úspěch Brna inicioval. Původní záměr rakouských úředníků měl podpořit vznik textilních továren v Jihlavě, která měla tkalcovskou tradici. Jenže místní cechy nechtěly o konkurenci, ještě navíc dotované státem, ani slyšet. A tak se plánovači zaměřili na Brno. První továrna na jemné sukno tu vznikla v roce 1764 a během následujícího století se počet fabrik na látky rozrostl na stovku.
U zrodu tohoto plánu stál rakouský úředník Johann Leopold Köffiller, jehož brněnská továrna měla na svém vrcholu přes tisíc dělníků a sto třicet stavů. Pro zaměstnance dokonce vedle závodu vybudoval vůbec první dělnickou kolonii v mocnářství. (…)