Host: Eva Skopalová, kurátorka NG. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 4. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 20. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
4. 6. 2025
Ranní Plus – Bitcoinová aféra a STAN, Češi a kontroly na hranicích, pouť muslimů do Mekky (2025)
Jak se dívá vládní hnutí STAN na bitcoinovou kauzu? A co si o ní myslí opozice? Proč si podle průzkumu většina Čechů přeje, aby se vrátily kontroly na hranice? Jak bude vypadat letošní velká pouť muslimů do Mekky? Moderují Lukáš Matoška a Martina Mašková.
Natočeno 2025. Premiéra 4. 6. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
5:59 – Čínští kyberšpioni: Po čem slídili na resortu zahraničí (2025)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál.
Hovoří odborník na kyberbezpečnost Michal Thim.
Natočeno 2025. Webová premiéra 4. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Kyberútok na Ministerstvo zahraničí. Proč se Číně hodí vidět do zákulisí. In web Seznam Zprávy, 4. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čína se od hackerských a kyberšpionážních aktivit distancuje, digitální „otisky prstů“ ale ukazují právě na Peking.
Čínští kyberšpioni se nabourali do komunikačního kanálu českého Ministerstva zahraničních věcí. Není to první takový případ, tentokrát ale česká vláda útok nezvykle rozhodně připsala konkrétní hackerské skupině s vazbami na čínský bezpečnostní aparát. Co víme o tom, o jaká data čínské straně šlo a k jakým informacím se nakonec dostala, probíráme v podcastu 5:59 s expertem na kyberbezpečnost. (…)
Nebývale ostré prohlášení kabinetu Petra Fialy na adresu čínské vlády a předvolání čínského velvyslance v Praze do Černínského paláce – to byla reakce, k níž minulý týden česká strana přistoupila v souvislosti s odhalenými kyberšpionážními aktivitami, připsanými tzv. skupině APT31 (z anglického Advanced Persistent Threat – pokročilá trvalá hrozba), jež má pracovat pro čínskou vládu. (…)
Přepište dějiny – Vyhnání moravských Chorvatů (2025)
374. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2025. Webová premiéra 4. 6. 2025 (Přepište dějiny, 31 min.).
Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny u nás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu vás čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Moravští Chorvaté doplatili na velké dějiny a princip kolektivní viny. In web Deník N, 5. 6. 2025 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Konec války před osmdesáti lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců v českých zemích a na Moravě, ale také další – dnes často zapomenuté –konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny u nás – moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika.
Na Moravu přišli Chorvaté v 16. století, kdy unikali z Balkánu před tureckou expanzí. Část jich zamířila do dnešní Itálie, jiní do Kraňska či Štýrska a na 200 chorvatských obcí pak postupně vzniklo v širším okolí Vídně – v Burgenlandu, západním Maďarsku, na jižním Slovensku a na jižní Moravě.
Dostali se buď do převážně českého, nebo převážně německého prostředí. Ti první se postupně asimilovali a de facto zanikli už v 19. století. Ti, kteří našli nový domov v německy osídlených oblastech, si udrželi svou původní kulturu a jazyk déle.
Před rokem 1945 žilo nejvíce moravských Chorvatů – kolem dvou tisíc – ve třech obcích jižní Moravy: v Jevišovce, Dobrém Poli a Novém Přerově. Všechny tři spadaly do německé jazykové oblasti a ve svém osudu výrazně kopírovaly vývoj moravských Němců jak v 19. století, tak ve století následujícím. (…)
Poslední případ komisaře Benka (1979)
Hans van Ooyen. Kriminální příběh. Překlad a rozhlasová úprava Vladimír Merhaut. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Olga Valentová.
Osoby a obsazení: Werner Benk, kriminální komisař (Vladimír Ráž), Käthe Benková, jeho žena (Jarmila Krulišová), Christa Södernová, novinářka (Regina Rázlová), Ernst Hoffmann, kriminální komisař (Vladimír Brabec), Walter Stellmacher, Benkův asistent (Miroslav Moravec), Georg Feisker, Benkův asistent (Viktor Preiss), dr. Grothe, soudní lékař (Josef Červinka), Brigitta Mahnke, Benkova sekretářka (Miriam Kantorková), Horstmann, odborník na balistiku (Ladislav Trojan), Stricker, pracovník vyšetřovací skupiny (Jan Faltýnek), Wintzke, vedoucí oddělení politické policie (Jan Víšek), von Rebentrop, vládní zmocněnec (Vladimír Leraus), Mörlitz, policejní prezident (Jiří Adamíra), Jürgen Moll, podnikatel (Josef Vinklář), Sohöllerová, uklizečka (Lída Ludmila Roubíková), Knitl (Luděk Kopřiva), Glownik (Oldřich Hoblík), policista (Karel Fořt), Veitner a Brunner, mladí neonacisté (Jiří Krampol a Jan Kotva), hlasatelka (Hana Brothánková).
Natočeno 1979. Premiéra 19. 8. 1979 (Praha, 19:15 h.). Repríza 13. 12. 1979 (Vltava, 21:50 – 22:55 h.); 3. 7. 1983 (Praha, 19:15 h.). Obnovená premiéra 21. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Merhaut, Vladimír: Není to pocta jen pro mne. In Rozhlas 34/1984 (6. 8. 1984), s. 4 (rozhovor).
Lit.: Venclová, Renata: Hans van Ooyen: Poslední případ komisaře Benka. Vladimír Ráž jako neústupný kriminalista. In web ČRo 3 Vltava, 21. červen 2025 (článek). – Cit.: Psal se rok 1979, v Československu panovala tuhá normalizace, a rozhlas odvysílal premiéru detektivky západoněmeckého autora. Na první pohled by se mohlo zdát, že cenzoři na Vinohradech na chvíli zaspali. Ale nebylo tomu tak, spisovatel Hans van Ooyen byl spolehlivě levicově orientovaný a angažovaný autor, jehož kritický pohled na kapitalismus a nevykořeněný fašismus v NSR odpovídal tezím zdejších socialistických ideologů. (…)
Samotný příběh naštěstí autorovy postoje odráží ve snesitelné míře. Jeho hlavním hrdinou je zkušený kriminální komisař Werner Benk, který vyšetřuje vraždu levicového novináře Hainze Molla. Počíná si přitom se stejnou důkladností jako ve svých předchozích případech. Postupně je čím dál jasnější, že Mollova smrt souvisí s kauzami, o kterých psal. Naposledy se zajímal o plíživě se rozrůstající síť neonacistů a jejich stoupající radikalismus. Jenže čím víc se komisař Benk blíží k odhalení pachatele, tím menší má podporu svých nadřízených. Dokonce se zdá, že je tu zájem na co nejrychlejším uzavření případu.
Van Ooyenova rozhlasová detektivka Poslední případ komisaře Benka byla uvedena nejen v československé, ale světové premiéře. Stejně jako další tři autorovy hry, které podle jeho slov západoněmečtí rozhlasoví dramaturgové z ideologických důvodů odmítali.
Scénář přeložil a upravil Vladimír Merhaut. Rozhlasovou inscenaci natočila režisérka Olga Valentová. Hlavní roli noblesního a neústupného kriminalisty svěřila Vladimíru Rážovi, spolu s ním si v inscenaci zahráli například Vladimír Brabec, Miroslav Moravec, Viktor Preiss, Regina Rázlová, Jiří Adamíra, Miriam Kantorková, Luděk Kopřiva nebo Josef Vinklář. Hru uvádíme na Vltavě v obnovené premiéře po více než 30 letech.
Ignis fatuus (2025)
Petra Klabouchová. Dramatizace Lenka Rollová. Zvuk Tomáš Pernický. Zvuková spolupráce Daniel Kordík. Hudba Daniel Kordík. Dramaturgie Klára Novotná. Produkce Dana Reichová a Eva Vovesná. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Pavla Beretová (Květa), Martin Myšička (Dušan), Lukáš Příkazský (Klement) a Jaroslav Achab Haidler (profesor Skála), Honza Hájek (Herman), Jiří Vyorálek (Venca, řidič autobusu), Pavel Šimčík (Medvěd, Vencův kamarád), Aleš Vrzák (ajznboňák, cestující), Jiří Roskot (dozor, cestující voják), Luboš Veselý (nadporučík Rankl), Ladislav Hampl, (Hadí král, náčelník dobrovodského oddělení STB), Václav Rašilov (lékař), Renata Kubišová (průvodčí), Martin Matejka (Laco, voják z vysílačky), Amálka Hánová (Pavlínka, Květina dcerka), Kryštof Krhovják (Venda, řidič autobusu, Vencův syn), Tereza Slámová (Áda, Vendova kamarádka, cestující), Igor Bareš (Hlas), Petr Gojda a Regina Prouzová Květoňová (hlasy v rádiu).
Natočeno 2025. Premiéra 22. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 70 min.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 26. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 70 min.) v cyklu Hra na neděli.
Lit.: anonym: Petra Klabouchová: Ignis fatuus. Premiéra oceňovaného hororu ze srdce Šumavy. In web ČRo 2 Praha, 22. červen 2025 (článek). – Cit.: Příběh na pomezí hororu, mysteriózního thrilleru a historické fikce z oblasti kolem řeky Křemelné, kudy desítky let táhly dráty železné opony. Mnohem déle tu ale žijí legendy o tajemných světlech, bludičkách a beztělcích. Právě sem je vyslána vědecká expedice, aby objasnila původ těchto jevů? Uprostřed šumavských slatí ztrácí jejich racionální myšlení pevnou oporu a vnitřní démoni se probouzejí spolu s těmi vnějšími… Finalistka Magnesie Litery startuje Krimi léto na Dvojce. (…)
Spisovatelka Petra Klabouchová s precizností a citem pro detail vykresluje kraj, který jako by sám žil: skrýval vzpomínky, traumata i dávné nevyřčené hrůzy. Hlavní děj tajemného vyprávění se odehrává počátkem 80. let, ale čas mezi šumavskými hvozdy ubíhá nezávisle na denní době, zastavuje se i prolíná dekádami a ukazuje, jak se minulost může vtíravě vracet a ovlivňovat přítomnost.
Nedobrovolní hrdinové podivné výpravy musí čelit otázkám vlastní viny, odpovědnosti i strachu z neznáma. Ignis fatuus tak není jen příběhem o nadpřirozených jevech, ale především o lidech. O tom, co je žene do temnoty a co je v ní drží. (…)
3. 6. 2025
Filtr – Snaží se mě zlomit, abych nenáviděl ženy. Povídáme si o manosféře (2025)
32. díl podcastu moderuje Apolena Rychlíková.
Hovoří Jakub Zelenka.
Natočeno 2025. Webová premiéra 3. 6. 2025 (Page Not Found, 33 min.).
Lit.: Rychlíková, Apolena – Zelenka, Jakub: Jako bych byl jen krůček od radikalizace. Povídáme si o manosféře | Podcast FILTR. In web Page Not Found, 3. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dnešním podcastu Filtr je řeč o manosféře a jaký má dopad na muže. Své vlastní zkušenosti popíše šéfredaktor Page Not Found Jakub Zelenka.
Důležitým bodem diskuse je přechod od pasivního konzumování obsahu ke vstupu do online komunit, kde se emoční frustrace a nepochopení mužské identity promítají do extremistického diskurzu. Jakub upozorňuje, že i běžná záliba v herních tématech nebo popkultuře může snadno vést k setkání s manosférickým obsahem, a tím ještě více prohloubit izolaci mladých mužů. (…)
Hovory Plus – Jan Kulhánek (2025)
Jan Kulhánek je rodinný terapeut a autor nové knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách: „Myslím, že už je dávno překonaná varianta, že rodinu s dětmi mohou tvořit pouze žena a muž, kteří prošli rituálem sezdání. Naše společnost je relativně bohatá a svobodná na to, aby si mohla dovolit různé varianty uspořádání. Vždy by se mělo hledět na to, co je prospěšné pro dítě, a v čem jsou šťastní dospělí. Jsou rodiny, které žijí extrémně jinak,“ říká. Jak hledat cestu pro rodiny, které naráží na to, že žijí jiným životním stylem? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 6. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Lada Hubková Demišová (2025)
Host: Lada Hubková Demišová, odbornice na cestovní ruch. Co ji v dobách socialismu přimělo ke studiu španělštiny? Jaké opravdu kuriózní stížnosti klientů řešila? A v čem spočívají specifika dovolené pro seniory? Moderuje Barbora Chuecos.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Ex libris – Lišky pod Big Benem – vesele i vážně o Velké Británii (2025)
Svou knihu Lišky pod Big Benem – vesele i vážně o Velké Británii představil v rámci festivalu Svět knihy a pořadu Ex libris Českého rozhlasu Plus rozhlasový reportér a někdejší zpravodaj ve Velké Británii Jaromír Marek.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 6. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).