Host: Hana Kvasničková, bývalá policejní vyjednavačka. Jaký emocionálně nejnáročnější zákrok během své kariéry absolvovala?Je velký rozdíl mezi tím, když vyjednává s člověkm se sebevražednými úmysly, nebo s osobou, která chce ublížit někomu dalšímu? A co přináší široké veřejnosti projekt Corty? Moderuje Vasil Fridrich. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho způsobily vážné, ale ne úplné škody a Teherán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců. Oproti tomu Donald Trump tvrdí, že íránská jaderná zařízení byla zcela zničena. Snížily tedy údery jadernou hrozbu Íránu? A jak reálný je návrat k diplomacii? Debatuje ředitel výzkumného centra Peace Research Centre Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK Michal Smetana a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 6. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Pavel Drábek, dramaturg Měsíce autorského čtení. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 26. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: BBC, ČT24, Euronews, France 24.
Hovoří redaktorka webu Ekonews Valentina Podlesná.
Natočeno 2025. Webová premiéra 30. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Šafaříková, Kateřina: Francie vytáhla do boje proti nadměrné spotřebě „ultrarychlé módy“. In web Seznam Zprávy, 30. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý den se vyrobí tuny triček a dalších oděvů za pár korun, které pak končí na skládkách v Africe i Asii a v producentských státech způsobují nedozírné ekologické škody. Proti tzv. ultra fast fashion, masově vyráběné levné módě, chce teď zakročit Francie jako první stát v Evropě. Může to inspirovat i další země EU včetně Česka? (…)
Francouzský Senát nedávno přijal nebývalou většinou hlasů (337:1) zákon, na jehož základě bude možné v zemi regulovat tzv. ultra fast fashion, jak se souhrnně označuje masová textilní produkce výrobců, kteří dokážou chrlit na trh zboží v objemu nad tisíc nových položek denně.
V současnosti tuto rychlou nebo ultrarychlou módu reprezentují na evropském trhu třeba čínské značky Temu a Shein, které dokážou v případě dostatečné poptávky navrhnout, vyrobit a dodat na trh nové oblečení v rozmezí pouhých deseti dnů. Takovému tempu nedokážou tradiční výrobci v Evropě vůbec konkurovat. A cenám už vůbec.
„Pracují na principu skenování algoritmů, sledují trendy, co je populární na sociálních sítích. A podle toho vyrábí,“ vysvětluje pro podcast 5:59 byznysový model takových výrobců redaktorka webu Ekonews Valentina Podlesná. „Shein konkrétně dělá to, že vyrobí například sto až dvě stě kusů od nějakého oblečení. A pokud vidí, že na to lidé klikají, že se to prodává, okamžitě navýší výrobu.“ (…)
V den ozbrojených sil se ptáme, které jsou silné a slabé stránky české armády. Reportéři Radiožurnálu odhalí nové podrobnosti z fungování kutnohorské sekty. A dozvíte se, proč zavedla francouzská vláda v létě zákaz kouření na plážích? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 6. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Jiří Kubík.
Hovoří Martin Hilský.
Natočeno 2025. Webová premiéra 28. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 49 min.).
Lit.: Kubík, Jiří: Jako by se zbláznil svět, mívám stavy velkých úzkostí, říká profesor Hilský. In web Seznam Zprávy, Není dne, kdy by si nevzpomněl na Williama Shakespeara, jehož dílu věnoval při překladech do češtiny tři desítky let života. Dá se současné dění porovnávat se světem alžbětinského dramatika?
„Současná situace, ve které žijeme, je vlastně o autoritářském a nezodpovědném králi nebo carovi nebo prezidentovi, to je úplně jedno, kdo to je. Ale má moc, a to velkou. A zneužití moci je velké shakespearovské téma. Jakmile začne moc škodit lidem, vždy je to špatně. To je velké poselství, které je v tragédiích, v Macbethovi, v Hamletovi… Tam to všechno je,“ vypočítá Martin Hilský v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností, proč jsou Shakespearovy hry pořád aktuální.
Lidé jsou podle Martina Hilského nepoučitelní, což si obzvlášť silně uvědomuje u zpráv o válečném zabíjení nejen vojáků, ale i civilistů. „To je prostě něco šíleného. Každý lidský život je drahý, vzácný. A ve válce se ty životy kosí ve velkém,“ říká překladatel, který získal za své dílo řadu českých i mezinárodních ocenění, včetně Řádu britského impéria, uděleného královnou Alžbětou II. (..)
Připravil Petr Hořec. Režie Jiří Hesoun.
Hovoří Jaroslav Lokša, člen činohry Státního divadla v Brně.
Natočeno v roce 1960. Premiéra 21. 1. 1961 (Praha II, 15:00 – 15:30 h.).
Lit.: hk: Chvilky v zákulisí. In Čs. rozhlas a televize 3/1961 (10. 1. 1961), s. 5 (článek).
Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová. Připravila Karolína Vránková.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 6. 2025 (ČRo Rádio Wave, 42 min.).
Lit.: Vránková, Karolína: Pracovali klidně zadarmo. Martina Hrabová o spolupracovnících Le Corbusiera. In web ČRo Radio Wave, 25. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Indii jsem měla moment, kdy jsem měla hrůzu, že odtamtud neodejdu. Historičce Martině Hrabové přineslo bádání nemoc i jiné karamboly.
Historička umění Martina Hrabová zkoumala, kdo všechno pracoval v ateliéru architektonického génia Le Corbusiera – byly to stovky mladých architektů a architektek. Pomáhali Le Corbusierovi většinou zadarmo. Proč to dělali? A jak žili a bavili se po práci? O tom všem je její kniha Galaxie Le Corbusier, která teď vychází v angličtině. Poboří kult architekta, který se o svou slávu nechtěl s nikým dělit? „Na to jsem sama zvědavá,“ říká Martina Hrabová.
Mezi jeho pomocníky patřil i český architekt František Sammer, který byl jednu dobu jeho pravou rukou a pro mistra kreslil výkresy. Martina Hrabová prozkoumala jeho pozůstalost a vypátrala i krabici fotografií, za níž se vydala až do Indie. „Jsou to fotky velice abstraktní jako něčí nohy na stole po večírku,“ popisuje. Trochu to připomíná nezřetelné fotky v mobilu nebo na Instagramu, i tak je dokázala dešifrovat a najít tam důležité osobnosti té doby. Při cestě do Indie ovšem onemocněla horečkou denge: „Měla jsem moment, kdy jsem měla hrůzu, že odtamtud neodejdu,“ říká. (…)
Hovoří šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11 min.).
Lit.: anonym: Orwell, Šostakovič nebo CzechTek. Vltavské Zakázané léto prolamuje tabu a cenzuru. In web ČRo 3 Vltava, 23. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co všechno se kdy v kultuře zakazovalo? Poslechněte si rozhovor s šéfredaktorkou Jaroslavou Haladovou o prázdninovém programu Vltavy. (…)
Kde leží hranice svobody? Nejen tato otázka nás ve vysílání Vltavy bude provázet celé letní prázdniny. Budeme mluvit nejen o svobodě. Budeme se jí inspirovat z různých úhlů pohledu a v různém duchu. Za dveřemi je projekt s názvem Zakázané léto. Milovníci a milovnice literatury, dramatické tvorby, hudby i rozhlasové publicistiky se mají rozhodně na co těšit.
Jak myšlenka Zakázaného léta vznikla? „Celé to vzniklo tak, že jedním z bodů letního programu bude podcastová série o CzechTeku. Před dvaceti lety byl rozehnán asi nejslavnější ročník tohoto festivalu. Na celou akci mohou být různé názory, ale připadalo nám to jako zajímavý akt zásahu proti svobodě, která už možná přerůstala hranice tolerance, těžko říct. A když jsme přemýšleli, jak celé léto rozvinout a zarámovat, zrodila se myšlenka, že bychom se mohli podívat na to, co všechno se v kultuře kdy zakazovalo,“ vysvětluje šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová. (…)
Beseda o vesmíru, zprávy a komentáře.
Připravila Ostrava v roce 1960. Premiéra 1. dílu 10. 1. 1961 (Praha II – Praha III, 21:00 h.).
Obsah: 1. Toulky s geologem. –
Lit.: anonym: Tajemství hlubin země. In Čs. rozhlas a televize 2/1961 (3. 1. 1961), s. 6 (článek).
Powered by WordPress