Cyklus dokumentů připravili Magdalena Trusinová (1), Martina Pouchlá (3), Filip Rambousek (4), Tereza Havlínková (5) a další. Mix zvuku Tomáš Tkáč (3-5). Hudba Tomáš Pernický (3-5). Dramaturgie Magdaléna Trusinová (3), Štěpán Sedláček (4), Hana Řičicová (5). Věcnou správnost garantuje Jakub Zelený (3, 4), Klára Petrásková (5). Autorka vizuálu Radka Tomašíková.
Natočeno 2024-2025. Premiéra 1. dílu 4. 1. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.), 4. dílu 18. 1. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 5. dílu 1. 2. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Pozn.: Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací. Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni.
Obsah: 1. Znepokojení nestačí. Je klimatická změna generační problém? – 2. Nezájem i strach. Mluvit o klimatické změně znamená výzvu pro žáky i vyučující – 3. Lesy a my. Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus (24 min.) – 4. Náměstí jako parkoviště? Nebo raději místo pro setkávání lidí? (26 min.) – 5. Víno s úctou k přírodě aneb Jak česká a rakouská vinařka zvládají změnu klimatu (27 min.) –
Lit.: Trusínová, Magdaléna – Pouchlá, Martina: Lesy nás nepotřebují, my je ano. Stihneme změnit péči o ně dřív, než bude pozdě? In web ČRo Plus, 18. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Zalesněná plocha dlouhodobě narůstá, kondice lesů je ale v mnoha případech špatná. Čelí dopadům průmyslové výroby, holosečného hospodářství, vysazování skandinávského smrku a také klimatické krizi. Jak pečovat o lesy, aby ustály narůstající sucho, přívalové deště a zvyšující se teploty?
V Klepačově lesníci už 50 let přetvářejí tamní les na takzvaný výběrný. To znamená, že se do něj zasahuje pouze mírným způsobem, pracuje se s jednotlivými stromy a netěží se velké plochy najednou.
Šetrné zemědělství v době klimatických změn. Co můžeme dělat pro odolnou krajinu?
„Všechno, co neškodí, necháváme,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil ze Školního lesního podniku Křtiny. „Výběrný les by měl být stabilnější a odolnější proti vnějším vlivům a tomu, co nás čeká,“ dodává s ohledem na změnu klimatu, jejíž dopady mění i podobu našich lesů.
Environmentální poradce Člověka v tísni Jakub Zelený vysvětluje, že plocha zalesněné krajiny v Česku sice v posledních letech stoupá, zdraví lesů ale klesá. (…)
Lit.: Rambousek, Filip: Náměstí jako parkoviště? Nebo raději místo pro setkávání lidí? In web ČRo Plus, 25. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Extrémní projevy počasí dopadají na města silněji než na venkovské oblasti. (…)
Častější vlny veder, období sucha, ale také i přívalové srážky – tyto extrémní projevy počasí dopadají na města silněji než na venkovské oblasti. Do jaké míry jsou města připravená? A jak zajistit, aby se v nich dalo dobře žít i v budoucnu? Odpovědi se dozvíte ve 4. epizodě podcastu Hlasy proměny Filipa Rambouska.
Podíl městského obyvatelstva celosvětově neustále narůstá. V Česku aktuálně žijí ve městech zhruba tři čtvrtiny obyvatel. Právě z toho důvodu je podle Lenky Suché, odbornice z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, nutné zabývat se tím, jak klimatická změna ovlivní život právě ve městech. (…)
Lit.: Havlínková, Tereza: Víno s úctou k přírodě aneb Jak česká a rakouská vinařka zvládají změnu klimatu. In web ČRo Plus, 1. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V další epizodě se vydáme za jednou českou a jednou rakouskou vinařkou. Obě pracují šetrně ke svému okolí a hledají cesty, jak do přírodních procesů co nejméně zasahovat. Dozvíte se, jak přistupují k biodiverzitě, s jakými odrůdami pracují, čím vinohrady hnojí nebo jak přemýšlejí o výzvách spojených se změnami klimatu.
Vinařka z Rakvic Karla Olivy se k vinařství dostala přes své rodiče. Přistupuje k němu ale trochu jiným způsobem. (…)