Adam Martinec, režisér. Mord – rodinná sešlost na jedné zabijačce. A také film o strachu ze samoty, jak říká jeho režisér. Jaký je jeho vztah k zabijačkám? A proč se do svého debutu rozhodl obsadit i neherce, včetně svého otce? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2024. Premiéra 29. 11. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Viktorie Vášová, režisérka na volné noze. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2024. Premiéra 29. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Připravila Zuzana Machálková.
Hovoří František Trojan a Filip Zelenka.
Natočeno 2024. Webová premiéra 28. 11. 2024 (Respekt.cz, 17 minut).
Lit.: Machálková, Zuzana: Výtah Respektu. Politická debata o euru má zase utrum. Starostům se kvůli odporu ODS nepodařilo prosadit koordinátora. In web Respekt.cz, 28. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Hnutí Starostové a nezávislí, kteří jsou součástí vládní koalice, navrhli kabinetu jmenovat národního koordinátora pro euro. Přestože pro jeho přijetí by byli i lidovci a TOP 09, vláda se na potřebě této funkce neshodla. Důvodem jsou primárně Občanští demokraté, kteří se u eura staví dlouhodobě spíše proti. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS rozhodnutí kabinetu odůvodnil mimo jiné i tím, že Česko by nejdřív muselo projít mechanismem směnných kurzů ERM II, ve kterém má podle analýzy Národní ekonomické rady vlády pobýt co nejkratší dobu, a celkově k tomu teď podle něj nejsou ideální podmínky. Lidovci zase mají za to, že projednávat zřízení funkce národního koordinátora pro euro rok před sněmovními volbami není příliš šťastné. „Připomeňme Slovensko, které euro má, tam to byla Dzurindova vláda, která přivedla zemi do systému ERM II, pak přišly volby, Robert Fico, společná evropská měna ještě nebyla přijata, byla tam předvolební kampaň, výměna vlády, a i přesto se Dzurindova vláda k tomuto kroku uchýlila a následně Fico dovedl Slovensko ke společné evropské měně, k tomu zabetonování Slovenska na západě, minimálně v té měnové politice,“ říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Filip Zelenka navíc ve zpravodajském podcastu dodává, že takzvaná spontánní „euroizace“ už v Česku stejně probíhá. Jak se to v praxi projevuje? A je otázka přijetí eura v tuto chvíli spíše společenskou, nebo politickou otázkou?
Připravila Zuzana Machálková.
Hovoří Tomáš Lindner.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 11. 2024 (Respekt.cz, 15 minut).
Lit.: Machálková, Zuzana: Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem: Libanon dostává šanci vymanit se z krize. In web Respekt.cz, 27. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Po více než roce vzájemného ostřelování a dvou měsících otevřené války uzavřel Izrael a Hizballáh dohodu o příměří. „Podstatné je, že se de facto vrací k nenaplněné rezoluci OSN, která ukončila už tu předchozí válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Spočívá v tom, že v takovém pásmu o zhruba 30km na sever od izraelských hranic v budoucnu nebude Hizballáh a to území bude kontrolovat libanonská armáda a jednotky OSN. To, co je teď nové je, že pokud Hizballáh začne cokoliv porušovat, třeba že začne získávat zbraně, které by v budoucnu mohl použít proti Izraeli, tak bude mít Izrael právo včas zasáhnout a jednostranně jakékoliv posilování Hizballáhu v té oblasti zastavit,“ vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Dohodu o příměří pomohly zprostředkovat Spojené státy v čele s Joe Bidenem a Francie. Její prezident Emmanuel Macron řekl, že příměří dává šanci Libanonu, aby se dostal z hluboké krize. „Ta šance je způsobená dramatickým oslabením Hizballáhu, který v mnoha směrech v minulých desetiletích blokoval a komplikoval pozitivní hospodářský vývoj v Libanonu,“ doplňuje Tomáš Lindner. Které momenty byly v konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem klíčové? Jak se k dohodě o příměří staví izraelští politici? A co příměří, které platí od středečního brzkého rána, znamená pro civilisty, kteří museli kvůli válce opustit své domovy?
Budova Okresní nemocenské pokladny, dnes poliklinika Zahradníkova, už sto let slouží zdravotnictví. Připravil Zdeněk Truhlář.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo Brno, 2 min.) v cyklu To nejlepší k poslechu.
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Budova Okresní nemocenské pokladny, dnes poliklinika Zahradníkova v Brně, už sto let slouží zdravotnictví. In web ČRo Brno, 27. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Další díl cyklu Století bude patřit sídlu současné polikliniky Zahradníkova v Brně. V roce 1924 totiž byla dokončena budova tehdejší Okresní nemocenské pokladny. Zdeněk Truhlář tam vyrazil společně s vedoucím oddělení dějin architektury Muzea města Brna Jindřichem Chatrným.
Monumentální meziválečnou architekturou je charakteristická budova na nároží ulic Zahradníkova a Nerudova v Brně, která byla jako první dokončena před sto lety a dnes ji i s navazující budovou Brňané znají jako polikliniku Zahradníkova.
Stavba komplexu měla dvě etapy. V té první, postavené mezi lety 1922-1924 vzniklo sídlo Okresní nemocenské pokladny. Byla zde část administrativní, bytová a zdravotnická se zubními ambulancemi. Majestátní vchod směrem do Kounicovy ulice zdobí sousoší Zdraví akademického sochaře Václava H. Macha.
Druhá etapa zahrnovala mezi lety 1927-1928 stavbu léčebného ústavu, tzv. ambulatória v ulici Zahradníkově a rohu ulice Veveří. Zde vznikla oddělení oční, plicní, chorob žaludečních, nervových, zubní klinika, rentgen, elektroterapie, elektroléčba či psychoterapie.
Schodiště za vchodem do budovy si stále zachovává historický ráz. (…)
322. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 29. 11. 2024 (Gazetisto).
Pozn.: Do Horní Lidče jsme přijeli s tématem života a osudů kardinála Štěpána Trochty, rodáka z nedaleké Francovy Lhoty. Nebude to jen o víře a věznění, ale taky o životě a běžných starostech a radostech spletitého života mezi Lidčí, Římem a Litoměřicemi. (anotace)
Připravila Bibiana Wallnerová.
Účinkují Jela Krméry-Vrteľová, Helena Vrteľová, Gustáv Papp a Jela Lukešová.
Natočeno 1974. Repríza 28. 11. – 4. 12. 2024 (SRo 8 Rádio Litera) ke 100. výročí narození Jely Krméry-Vrteľové.
Pozn.: Pozývame vás do roku 1974, kedy sa redaktorka Bibiana Wallnerová rozprávala s opernou speváčkou a libretistkou Jelou Krméryovou-Vrteľovou. Tá by sa tento rok bola dožila okrúhleho stého výročia. Jela si zaspomínala aj na svojich rodičov – básnika Štefana Krčméryho a spisovateľku Helu Krčméryovú. (anotace)
Připravila Alexandra Mynářová.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 11. 2024 (ČRo Region, 26 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Nikdy jsem nezažil jednoduchý Dakar. Vždycky je tam něco extrémního, říká Aleš Loprais. In web ČRo Brno, 28. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nikdy jsem nezažil jednoduchý Dakar. Vždycky je tam něco extrémního, říká Aleš Loprais v pořadu Alex a host. (…) Další ročník Rallye Dakar startuje 3. ledna 2025 a jméno Loprais na něm opět nebude chybět. Nejprve za volant sedal legendární Karel Loprais, který Dakar vyhrál šestkrát, pak ho vystřídal jeho synovec Aleš Loprais.
Aleše Lopraise k závodění přivedl právě strýc. „My jsme na něj jako rodina byli a jsme pyšní. Když se jel Dakar, nemohli jsme u toho chybět. Bylo mi deset, když jsem s ním jel poprvé.“
Když začal jezdit, téměř automaticky tak na něj byly kladeny vyšší nároky. „Naštěstí mě to potkalo ještě v takové sebevědomé pubertě, tak jsem to docela zvládal. Ale ti rádoby chytří novináři, kteří výsledek věděli už dopředu, takoví byli taky. A vlivem internetu, kdy může do různých diskusí přispívat kdokoli, kdo má klávesnici, to už mám taky za sebou. Dakar je hodně sledovaný a tak, jako to mají jiné sporty, je to od krásných příspěvků až po tu mediální stoku, která k tomu taky patří.“ (…)
Restaurátoři odhalili v kostele Dolních Věstonicích rozsáhlou uměleckou výmalbu stěn a klenb. Reportáž připravila Vlasta Gajdošíková.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 28. 11. 2024 (ČRo Brno, 3 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.
Lit.: Gajdošíková, Vlasta: V kostele v Dolních Věstonicích restaurátoři odkrývají rozsáhlou barokní výmalbu. In web ČRo Brno, 28. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zásadní příspěvek do dosavadních dějin umění raného baroka na Moravě – tak označují památkáři nález rozsáhlé umělecké výmalby stěn a klenby kostela sv. Michaela Archanděla v Dolních Věstonicích. Výjimečná je nejen svojí rozlohou, ale také námětem. Její objev se dostal do nejužší nominace v letošním ročníku soutěže Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
„Postupným naťukáváním toho povrchu uvolňuji sekundární vrstvy, které potřebuji, aby tam nebyly. Když něco nejde oklepnout kladívkem, tak musí přijít na řadu špička skalpelu,“ ukazuje restaurátor Radomír Surma. Pracuje převážně na lešení, klenba kostela je osm metrů nad zemí. Část lešení je pojízdná, aby se dala snadno posouvat. „Jsme přímo pod žebrovou klenbou, která je pozdně gotická,“ říká restaurátor.
Restaurátoři odhalili v kostele Dolních Věstonicích rozsáhlou uměleckou výmalbu stěn a klenby Restaurátoři odhalili v kostele Dolních Věstonicích rozsáhlou uměleckou výmalbu stěn a klenby|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas
Nově objevená výmalba je ale barokní. Byla ukrytá pod několika novějšími vrstvami a odhalil ji až důkladný průzkum, říká stavební technička brněnského biskupství Hana Tomková: „Teprve když se postavilo lešení, tak pan Surma zjistil, že je vymalovaný celý strop. Měli jste velkou radost, byli jsme z toho úplně rozechvělí. Jsme rádi, že jsme to objevili.“ (..)
Rozhovor se Zlatkem a Barborou nejen o aktuální hře Provinilá potěšení, ale i o historii vzniku KDE kolektivu, který společně založili, připravil Jarda Petřík.
Hovoří Zlatko Teskere a Barbora Johansson.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 11. 2024 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).
Lit.: Petřík, Jarda: Každý extrém je špatný. Komedie Provinilá potěšení si střílí z minimalismu i nákupního fetiše. In web ČRo Radio Wave, 28. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Provinilá potěšení je nejnovější hra divadelního autora a herce Zlatka Teskere a režisérky a multimediální umělkyně Barbory Johansson. Minimalistická rituální komedie o hledání víry v materialistickém světě částečně navazuje na dvě předchozí inscenace o hledání identity. „Lidé by měli méně následovat trendy a více vnímat své vnitřní já, důležité je najít balanc, nejít z extrému do extrému,“ shodují se Barbora i Zlatko v hlavním poselství Provinilých potěšení.
„Když jsem napsal svůj první text Kde identita má?, dal jsem ho přečíst Báře a ona mi odpověděla, ‚Kdy začneme zkoušet’? To bylo v roce 2019,“ vzpomíná Zlatko Teskere na počátky spolupráce s Barborou Johansson. „Známe se ale už ze střední školy, konzultovali jsme si vzájemně i naše dřívější projekty a vždycky jsme byli v kontaktu,“ dodává. Na rozdíl od Zlatka ale Barbora svou kariéru u divadla nezačínala. „Původně jsem z výtvarného prostředí. Během školy jsem také fotila, jenže to mi postupně přestávalo stačit, takže jsem pokračovala s natáčením videí. A tam jsou mé začátky s divadlem, točila jsem totiž trailery a propagační videa různých pražských scén,“ popisuje Barbora svou cestu k divadlu. (…)
Powered by WordPress