Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petra Tanclová. Dělnické vysílání za první republiky. Třetí epizoda z nové řady dokumentů založených na bohatých materiálech rozhlasového archivu Radiostopy. Petra Tanclová, Jakub Rákosník a Tomáš Pánek představí podobu dělnického vysílání v období první republiky. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Ivana Možná. Produkce Petra Petříčková.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 21:00 – 22:00 h.; 43 min.) v cyklu Radiodokument. Repríza 8. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 43 min.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: ptanclova: RADIOSTOPY. Dělnický rozhlas za první republiky: K sociální a hospodářské uvědomělosti… In web ČRo 3 Vltava, 26. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí epizoda z nové řady dokumentů založených na bohatých materiálech rozhlasového archivu RADIOSTOPY se zabývá částí prvorepublikového rozhlasového vysílání. Petra Tanclová s pomocí historiků Jakuba Rákosníka a Tomáše Pánka rozebere téma dělnického rozhlasu, který byl významnou složkou programu Radiojournalu. (…)

Dělnický rozhlas vznikl roku 1926, tedy v době, kdy již byl nejsilnějším podílníkem v Radiojournalu stát. Ten si uvědomoval vliv rozhlasového vysílání na společnost, a proto se začaly vytvářet samostatné relace pro různé skupiny obyvatel – tedy tzv. odborné rozhlasy. (…)

Pohádky, pověsti, báje, legendy – zkrátka všechno to jsou příběhy. Jejich vyprávění doprovází kultury po celém světě. Odvozují od nich svůj původ, vysvětlují věci, které jim jinak nedávají smysl, a tmelí svou soudružnost. Vzpomínáte třeba na řecké báje a pověsti? Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, proč si lidé po celém světě vyprávějí příběhy – doma v rodinném kruhu, v hospodě či u táboráků nebo na plátnech kin. Uslyšíte, jak sbírají lidové příběhy, a řekneme si, proč se rádi smějeme vtipům s překvapivou pointou.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

V senátním obvodu číslo 56 Břeclav se ve druhém kole utká bývalý elitní policista Róbert Šlachta z hnutí Přísaha a poslanec Miloslav Janulík z hnutí ANO. V čem vidí oba kandidáti své přednosti? Jakým oblastem by se chtěli v případě zvolení v senátu věnovat? Oba uchazeče pozval k mikrofonu Tomáš Pancíř.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Hudebník Mikoláš Růžička hostem Josefa Sedloně. Zpěváka, hudebníka a také akademického malíře Mikoláše Růžičku můžete najít v různých hudebních projektech, třeba v indie pop-folkovém duu Republic of Two s Jiřím Burianem, post-rockovém projektu Piano i jeho sólovém neoklasickém klavírním počinu Doma. O jeho širokém hudebním záběru s ním bude mluvit hudební redaktor Josef Sedloň.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Vaše každodenní inspirace: Čtení a psaní o jídle. Hosté: nakladatelka Adéla Hálková a Pavlína Lubojatzky, vítězka soutěže Foodblog roku 2024. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je Dan Přibáň, cestovatel a dokumentarista. Tentokrát ne s trabanty, ale žlutá barva zůstala. Dan Přibáň se opět vydal na cesty a natočil spoustu materiálu. Proč ho stále láká vydávat se do neznámých míst v autech, která nejsou běžná? Trabanty už navždy odpískal? A které zážitky si tentokrát přivezl? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Tomáš Lindner, reportér týdeníku Respekt. Rakouští pravicově populističtí Svobodní očekávají, že v nedělních parlamentních volbách zopakují svůj úspěch z voleb do Evropského parlamentu. O co se popularita rakouských populistů opírá? Jak by se vedlo v případě jejich vlády migrantům v Rakousku? A jaké by byly vztahy mezi Prahou a Vídní? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 27 min.).

Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Svobodní chtějí z Rakouska udělat pevnost. Hlasy loví i mezi imigranty, popisuje reportér Lindner. In web ČRo Plus, 26. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rakouští Svobodní (FPÖ) očekávají, že v nedělních parlamentních volbách zopakují svůj úspěch z voleb do Evropského parlamentu. Čím se jim daří oslovit téměř třetinu voličů? „Jedním faktorem je migrace, kterou za nejpalčivější problém považuje 40 procent voličů, druhým je značná nejistota z budoucnosti a velký pesimismus. A třetí faktor je technologický, Svobodní jsou dlouhodobě mimořádně silní na sociálních sítích,“ vypočítává reportér týdeníku Respekt Tomáš Lindner.

FPÖ v kampani pracuje s vizí země coby pevnosti. Jejich lídr Herbert Kickl si za vzor bere maďarského premiéra Viktora Orbána, kterému se mělo podařit snížit množství žádostí o azyl na minimum. A podobnou cestou by prý mělo jít i Rakousko.

Lindner připomíná, že před pár lety Svobodní navrhovali omezení sociálních dávek pro rodiny gastarbeiterů ze zemí Evropské unie. Nyní jim jde hlavně o mimoevropskou migraci. A dokonce se snaží některé imigrantské skupiny oslovit a dostat na svou stranu.

„V minulosti cílili Svobodní třeba na komunitu Srbů, kteří přišli v 90. letech a mají už i rakouské občanství. Získávali si je tím, že vyostřovali rétoriku vůči Albáncům. A v současnosti se v tom pokračuje. Ve Vídni jsem teď dělal reportáž a hodně lidí mi říkalo, že i mnozí Turci budou Svobodné volit, protože nově přicházející Syřany nebo Afghánce považují za konkurenty,“ popisuje novinář. (…)