Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří František Trojan.

Natočeno 2024. Webová premiéra 28. 8. 2024 (Respekt.cz, 15 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Vyhrocenou kampaní si SPD kompenzuje neúspěch ve volbách a odliv příznivců. In web Respekt.cz, 28. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Plakát, na němž je muž tmavé pleti s nožem v ruce a textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“, ale také dalším na kterém jsou, zjevně umělou inteligencí vytvoření, romští chlapci s cigaretou se slogany: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj’ na háku“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“. To je součást předvolební kampaně SPD, kvůli které hnutí čelí hned několika trestním oznámením, podle kterých jsou plakáty rasistické a podněcují k nenávisti vůči menšině. Podle SPD jde o legraci, jak ale ve Výtahu Respektu upřesňuje František Trojan, ve skutečnosti si tím hnutí pravděpodobně kompenzuje neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu: „Poklesla i voličská podpora SPD. Tam asi můžeme hledat zárodek toho, co se teď děje, že strana vyhrocuje rétoriku. Zpráva Kantaru říká, že nejčastější důvody odlivu voličů od SPD byly přílišné politikaření, nedodržování slibů nebo třeba spojení s Trikolórou. Z těchto důvodů odcházejí nejčastěji k hnutí ANO nebo mimoparlamentním stranám. SPD na to pak reaguje tím, že dělá kampaň hrubší.“ Má se ale hnutí s kým spojit? A fungují SPD spíše osobnosti nebo populistická rétorika?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ondřej Kundra.

Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 8. 2024 (Respekt.cz, 18 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Před pár lety studovaly, teď vzal Tálibán afghánským ženám i hlas. In web Respekt.cz, 27. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Tři roky po převzetí moci v Afghánistánu přišlo hnutí Tálibán s novými restrikcemi vůči ženám. Kromě toho, že musejí chodit mimo domov zahalené a pouze v doprovodu muže, který je příbuzným, na veřejnosti nesmí být slyšet už ani jejich hlas. Podle Tálibánu je to totiž intimní záležitost. Za poslední tři roky přitom hnutí přišlo už s padesáti zákazy. „Ženy, které od dětství sní, že budou lékařky, tak jejich příběh se opravdu prudce změnil. A není úplně naděje, že se to zlepší,“ říká ve Výtahu Respektu Silvie Lauder s tím, že šance na záchranu je pro afghánské ženy sice minimální, nikoliv ale nulová. „Jsou určité restrikce, což se projevilo, když se pokoušela odcestovat skupina žen do Spojených arabských emirátů na studentské vízum, což jim nedovolili, ale je tu příběh mladé ženy s otcem, kteří vycestovali do Íránu na turistické vízum, kdy ta žena tam pak začala studovat. V Íránu je aktuálně až milion Afghánců a je tam velká vlna studentek, zejména na vysokých školách.“ Co všechno mají afghánské ženy zakázáno? Proč jim Tálibán odepírá i ta nejzákladnější práva? A mohou tamním ženám nějak pomoct i západní státy?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ondřej Kundra.

Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 8. 2024 (Respekt.cz, 18 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Francouzi zatkli „ruského Zuckerberga“. Co jim vadí na jeho Telegramu? In web Respekt.cz, 26. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Do Francie o víkendu přiletěl zakladatel a šéf komunikační platformy Telegram Pavel Durov. Policie devětatřicetiletého miliardáře, který se narodil v Rusku, žije v Dubaji a má mimo jiné i francouzské občanství, zatkla přímo na letišti u Paříže, a to v souvislosti s nedostatečným moderováním obsahu na jeho síti. Podle francouzských orgánů umožňuje obchod s drogami, pedofilní trestnou činnost a podvody. Právě absence jakýchkoliv omezení je přitom to, na čem si Durov zakládá, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Je to libertarián, člověk, který zastává absolutní svobodu všeho. Svoboda je ale spojena se zodpovědností a Durov něco takového neuznává. Na Telegramu jsou dnes všichni, je to nejrozšířenější síť v postsovětském světě, jsou tam představitelé ruské politiky, západní politiky, ukrajinští politici, ruští i ukrajinští vojáci. Často slouží dobře, ale pak je tu její temná strana, která souvisí právě s Durovovým libertariánstvím a absolutní svobodou.“ Jak by případ zakladatele Telegramu mohl změnit svět sociálních sítí? A jaký vztah má vůbec Durov s Ruskem?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 14 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Francii skončily prázdniny. Je čas vybrat premiéra. In web Respekt.cz, 23. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Od předčasných parlamentních voleb ve Francii uplynul zhruba měsíc a půl. Země, která hostila olympiádu, a vlastně i právě proto, od té doby stále ještě nemá novou vládu. Teprve v pátek prezident Emmanuel Macron zahájil jednání s parlamentními stranami a kluby o povolební situaci a o tom, kdo by Francii mohl vládnout. „On se snaží politiky podnítit k tomu, aby vytvořili vládu, která by ustála případné hlasování o nedůvěře. Kdyby byla složená jen z levicových stran, zřejmě by neměla podporu parlamentu. Vítězství Nové lidové fronty nebylo tak dramatické, nemají většinu, tak se Macron snaží mít kabinet, který bude přijatelný pro co nejvíce lidí. Představoval by si člověka ze středopravého uskupení,“ říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Mezi kým tedy francouzský prezident vybírá? A jaká je v zemi několik týdnů po volbách atmosféra?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Martin Uhlíř.

Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 14 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Nová varianta mpox může znamenat ohrožení. S covidem se to však srovnat nedá. In web Respekt.cz, 22. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Horečka, celkové vyčerpání a puchýře podobné neštovicím. Takové jsou příznaky virového onemocnění mpox, dříve známého jako opičí neštovice. Světová zdravotnická organizace, která od začátku roku eviduje kolem 17 tisíc případů, z nichž většina je v africkém Kongu, už vyhlásila nejvyšší stupeň varování, Zdravotnická agentura Africké unie zase nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Právě na něm je mpox nejrozšířenější. „Mpox je tady s námi dlouho, ale před dvěma lety byla epidemie v Africe a byla to varianta, které se říká Clade II. A teď se šíří Clade I., u které je zřejmě silnější přenos i jinými cestami, nemusí to být přímo pohlavní styk, hodně to napadá děti,“ říká ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř. V jaKých případech tedy hrozí, že se člověk nakazí? Jak se mpox léčí? A u koho dává smysl očkování?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ondřej Kundra.

Natočeno 2024. Webová premiéra 21. 8. 2024 (Respekt.cz, 17 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Když „nepolitik“ Síkela dorazí do Bruselu, vytvoří se kolem něj hlouček lidí. In web Respekt.cz, 21. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Vláda může navrhnout Jozefa Síkelu ze Starostů a nezávislých na českého eurokomisaře. Jeho nominaci projednal sněmovní výbor pro evropské záležitosti, který kandidaturu podpořil. Vystoupila ovšem senátorka Pirátů Adéla Šípová, která připomněla požadavek Ursuly von der Leyen, aby státy nominovaly ideálně dva kandidáty, mezi nimiž bude i žena. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, to se v Česku s největší pravděpodobností nestane: „Premiér Petr Fiala reagoval tak nějak vágně, začal říkat, že česká vláda původně měla tři kandidáty, že jedním z kandidátů byla i žena, ale vláda nakonec vybrala jednoho nominanta, a to muže, a to už premiér nezodpověděl. Odmítnul ale, že by to, že navrhujeme muže, jakkoliv snižovalo možnost dosáhnout na důležité ekonomické porfolio, o které Fialova vláda usiluje.“ Má Síkela šanci v tomto portfoliu u šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen uspět? Nemůže Česku uškodit, že nevyslyšelo její apel? A jaké má vůbec Síkela v Bruselu postavení?