Veronika Jonášová. Kompletní audiokniha.
Čte Miroslav Táborský, Marie Štípková.
Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, září 2024 (MP3, celková délka 8 hod. 50 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Je důležité najít svoje kořeny… Román je inspirovaný osudem autorčiny německé praprababičky, jejíž rodina v květnu 1945 prošla nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo.
Mladá novinářka Anastázie prochází osobní i profesionální krizí, hledá proto útočiště u své milované babičky. Jednou jí začne babička vyprávět o osudech rodiny. Její vzpomínky na poválečné dny jsou protkány líčením hrůz, které zažívali němečtí obyvatelé Olomouce. Na několik tisíc jich bylo internováno a nejméně 235 zemřelo v nechvalně proslulém táboře v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo. Touto děsivou zkušeností prošli i babiččini nejbližší, kteří byli posléze odsunuti do Bavorska. Příběh, jenž se postupně rozvíjí před užaslýma očima Anastázie, která o něčem takovém doposud neměla ani potuchy, je proložený autentickými dobovými dokumenty, vzpomínkami vysídlených Němců z Olomoucka, zážitky lidí internovaných ve sběrných táborech a vzpomínkami autorčiny babičky. (anotace)
Audiokniha vychází s laskavou podporou Ministerstva kultury České republiky.
Připravila Zdenka Trachtová.
Hovoří .
Natočeno 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 30 min.).
Lit.: and – Trachtová, Zdenka: Faktor: Europarlament před grilováním komisařů hledá nejslabší kořist. Von der Leyenová zůstává silná. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Postavení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává podle šéfa bruselské sekce institutu Europeum Žigy Faktora silné. Nic na tom nemění ani fakt, že členské státy ignorovaly její žádost, aby na posty nových eurokomisařů navrhly dva kandidáty: muže a ženu. „Jakékoli posilování Evropské komise mimo vymezení, které jí dovolují zakládající smlouvy, je něco, na co musí členské země reagovat. Ale nejsou to naschvály vůči von der Leyenové,“ říká Žiga Faktor.
Návrh svého nového týmu eurokomisařů by měla von der Leyenová představit každým dnem – ve středu o něm bude jednat s vedením politických frakcí v Evropském parlamentu. Právě europoslanci budou nyní na tahu, a to při veřejných slyšeních – takzvaných grilováních – všech kandidátů do nové Evropské komise.
Při grilování obvykle několik eurokomisařů pohoří a členské státy poté musí hledat náhradníky. „Je nepsaným pravidlem, že Evropský parlament si vyhlídne tu nejslabší kořist a na tu se vrhne,“ komentuje Žiga Faktor.
Mezi slabšími kandidáty je podle něho nominant Malty, bývalý poradce premiéra Glenn Micallef. Dobrou pozici neměl ani Slovinec Tomaž Vesel, který ovšem v pátek svoji kandidaturu stáhnul a Slovinsko proto aktuálně jedná o náhradníkovi či náhradnici. (…)
Dokument připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2024. Premiéra 8. 9. 2024 (ČRo Plus, 24 min.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Bludiště z betonu aneb Jak satelitní města ovlivňují okolí Prahy. In web ČRo Plus, 8. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.
Jesenice představuje typický příklad obce, která se v posledních letech potýkala s přívalem nových obyvatel a novou výstavbou satelitů.
Do města pravidelně jezdí autobusy se studenty architektury, aby se podívali na odstrašující příklad, jak by takové nové osídlení, kterému architekti říkají sídelní kaše, vznikat nemělo.
„Obec si nepohlídala, aby s výstavbou pro bydlení vznikala i veřejné vybavenost a aby byly zkapacitněny silnice, které vedou na Prahu,“ říká místostarostka Jesenice Iva Řehulková (STAN).
Připravil Petr Král.
Hovoří ředitel odboru regulace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Adam Kučínský.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min.).
Lit.: prh – Král, Petr: Po vysokých školách chceme, aby zabezpečily IT vzdělávání a výzkumu, přibližuje šéf kyberúřadu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se na chystaný zákon o kybernetické bezpečnosti musí připravit i samotný kyberúřad? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem odboru regulace kyberúřadu Adamem Kučínským (…).
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zvýší počet institucí a firem, které budou muset spolupracovat s národním kyberúřadem. Změna by se měla dotknout taky vysokých škol. „Vysoké školy jsou závislé na IT, pokud by se to vyplo, tak by prostě nefungovaly. Nejde jen o přednášky, ale i o výzkum, a ty poznatky mohou být ztraceny nebo je někdo může ukrást,“ říká ředitel odboru regulace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Adam Kučínský.
Psycholožky v županu, Karolína Peruth a Tereza Jirotka Beníčková, přináší aktuální témata nejen z psychologie. Neformálně, s nadhledem a bez nesmyslů. Pohodový poslech po cestě do práce nebo při relaxu v županu.
Natočeno 2021-2024. Webová premiéra 1. dílu 7. 2. 2021 (YouRadio Talk, 42 min.).
Rozhovor připravila Dita Vojnarová.
Hovoří Adam Adamčík.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo Olomouc, 11:04 h.; 29 min.).
Lit.: voj: Z učitele tělocviku v Československu kapitánem Boeingu 737 v Kanadě. Profesní cesta Adama Adamčíka je pestrá. In web ČRo Olomouc, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pochází z Olomouce, kde se věnoval ploutvovému plavání. Úspěšně, překonal několik národních rekordů. Vystudoval učitelství, obor tělocvik – branná výchova. Žít chtěl ale mimo Evropu, ve svobodě.
Kvůli sportu a přírodě zvolil Kanadu, do které emigroval v polovině 80. let. „Věděli o tom jenom čtyři lidé. Rodiče mé rozhodnutí pochopili hned při první návštěvě,“ vypráví Adam Adamčík. (…)
Nejen o dvou tvářích Tomia Okamury uslyšíte v otázkovém speciálu Vlevo dole. Připravili Lucie Stuchlíková, Václav Dolejší.
Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 9. 2024 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 45 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Kdo se nejvíc změní, když zhasnou kamery? Havlíček a Okamura. In web Seznam Zprávy, 4. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nová politická sezona je tu! Čekají nás podzimní volby, sjezd lidovců, hádky o rozpočet a začátek koaličního pnutí před sněmovními volbami. Ideální chvíle na otázkový speciál podcastu Vlevo dole – Interpelace, jehož témata udáváte vy. (…)
Hodně posluchačů zajímalo, proč vláda víc nekritizuje Andreje Babiše ve Sněmovně nebo neudělá kampaň pro jeho voliče, aby zjistili, co je ANO doopravdy zač.
„To je vlastně trochu kontraproduktivní. A nenechte se mýlit, Babišovi voliči dobře vědí o všech jeho problémech. A je jim to jedno, oceňují na něm jiné věci,“ myslí si Václav Dolejší. (…)
Malá čarodějnice nebo Čarodějův učeň – asi nejznámější díla německéh spisovatele s českými kořeny Ottfrieda Preusslera. Připomene ho pořad Portréty. Připravil David Hertl. Host: Jan Kvapil.
Natočeno 2013. Premiéra 1. 8. 2013 (ČRo Plus, 20:10 h.). Repríza 9. 9. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.; 49 min.) v cyklu
Lit.: Hertl, David: Otfried Preußler – nekorunovaný král německých pohádkářů. In web ČRo Plus, 1. srpen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nekorunovaný král německých pohádkářů – tak říkali Otfriedu Preusslerovi. Rodák z Liberce nejen příběhy psal, ale sám byl hrdinou jednoho tajemného, který se uzavřel letos v únoru. (…)
Malá čarodějnice, Anděl v Kulichu nebo Čarodějův učeň – to jsou namátkou vybrané práce velkého vypravěče příběhů pro děti, spisovatele dobře známého v německy mluvícím prostředí, ale pocházejícího z Čech – Otfrieda Preußlera.
Jako jsou tajemné jeho pohádky, je tajemný i jeho životní příběh. Mnohé z něj se lze v náznacích dočíst v jediné knížce pro dospělé – jmenuje se Útěk do Egypta přes Království české a německy vyšla v roce 1978, česky 1996. Už tam se lze dozvědět cosi o Němcích v Čechách, kteří se přes své proněmecké cítění potýkali s tím, že byli držiteli silně neněmeckého příjmení. Je to i případ pozdějšího slavného pohádkáře, který na svět přišel s příjmením Syrowatka. Jeho tatínek se jmenoval Josef Syrowatka a maminka Erna Syrowatka měla v rodném listě příjmení Tscherwenka.
A právě takoví Němci, aby nějak podtrhli své němectví, dávali dětem křestní jména typicky německá. Otfried… V roce 1941 si rodina změnila příjmení na Preußler; zda se tak stalo dobrovolně nebo pod nějakým tlakem, o tom všechny dostupné prameny mlčí a sám spisovatel o tom nikdy nehovořil. A nezmínil se ani o tom, že jeho milovaná babička z otcovy strany Dora Syrovátková, rozená Jirešová, přišla do Liberce z okolí Mnichova Hradiště – a do konce života mluvila jen lámanou němčinou. Nechtěl o tom Preußler mluvit? Je to zajímavé i proto, že nepatřil k těm, kteří by se po válce pustili do nadávání na vše české. O svých českých kořenech ale nemluvil – a ve vzpomínkové knize Otfried Preußler, ich bin ein Geschichtenerzähler konstruuje neskutečnou a těžko uvěřitelnou legendu o příbuznosti svého rodu s rodem tiskařů Prieslerů… (…)
Host: Veronika Šporclová, psycholožka. Proč se věnuje malým pacientům, psychodiagnostice a osobám s poruchou autistického spektra? Jaké zkušenosti získala coby pedagog na své alma mater? A co jí vždy s jistotou dopomůže k účinnému odpočinku a vlastní psychické pohodě? Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hostem je Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Je koncern Volkswagen, do něhož patří také Škoda Auto, nucen zavírat některé své továrny? Obhájí vedení koncernu takový záměr před odboráři? V jakém postavení je v tuto chvíli česká automobilka? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Powered by WordPress