Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Andrea Procházková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 8. 2024 (Respekt.cz, 16:07 h.; 16 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Jednání o příměří je poslední šancí dostat rukojmí domů, řekl Blinken. Realita, nebo tlak na Izrael? In web Respekt.cz, 19. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Tříhodinová pondělní schůzka amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s premiérem Izraele Benjaminem Netanjahuem skončila prý pozitivně. Konkrétní ale úřady nebyly. Informaci přinesly poté, co Blinken řekl, že současná jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která kromě USA koordinuje také Egypt a Katar, jsou možná poslední příležitostí dostat rukojmí domů. „Je to apel na to, aby se ta jednání posunula někam, kde budou vyhlídky na klid zbraní. Bojí se toho, že by mohlo dojít k eskalaci v celém regionu, mohlo by totiž dojít k válce s Libanonem a Íránem. To by mělo nedozírné důsledky nejen pro region, ale i pro zbytek světa,“ říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová s tím, že Blinkenova slova mohou být i určitým tlakem na Izrael, který je partnerem Spojených států. „Může to být tlak na to tvrdě pravicovější, nacionalističtější jádro izraelské vlády či válečného kabinetu. Jsou tam totiž členové, kteří by nikdy nepřistoupili na jakékoliv vyjednávání, pokud by nebyl vymýcen Hamás, což by pravděpodobně znamenalo úplně zlikvidovat celé Pásmo Gazy.“ V jaké fázi je momentálně jednání o příměří? A co je „kamenem úrazu“, který dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem znemožňuje?

Vrchní soud se znovu bude zabývat sporem mezi Andrejem Babišem a Piráty. Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Andrea Procházková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 15. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:30 h.; 18 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Babiš, Piráti a kauza migranti: Je důležitější svoboda projevu, nebo ochrana pověsti? In web Respekt.cz, 15. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu Pirátů a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše neúplně, tedy nesprávně. Vyplývá to z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu, který zrušil loňské rozhodnutí a vrátil ho k opětovnému projednání. Jde o případ, kdy Andrej Babiš před volbami do sněmovny v roce 2021 napsal na nynější síť X příspěvek, ve kterém naznačil, že Piráti „chtějí lidem nastěhovat do domácností migranty“. Vrchní soud Babišovi nařídil příspěvek smazat, Nejvyšší soud ale namítl mimo jiné, že je potřeba poměřit právo na svobodu slova s právem na ochranu pověsti právnické osoby. „Vrchní soud řekl, že je to nepřijatelné, protože Andrej Babiš dal bytové politice jiný kontext, spojil ji s migrací, a že v demokratické společnosti není přípustné, aby někdo takto účelově poškozoval něčí pověst. A Nejvyšší soud teď řekl, že se Andrej Babiš omlouvat zatím nemusí, a vrátil to Vrchnímu soudu. Neřekl, že by Babiš nemusel být shledán vinným, ale řekl, že je to nedostatečně odůvodněné, že poškodil pověst Pirátů,“ říká ve Výtahu Respektu Andrea Procházková. Kde je hranice mezi svobodou slova a ochranou pověsti? Jaké jsou podle soudu možné výklady Babišova příspěvku o Pirátech a migrantech? A jaký další vývoj by spor mohl mít?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd a z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Natočeno 2024. Webová premiéra 15. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:57 h.; 18 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Na vedra umírají tisíce Evropanů. Jak se na ně adaptovat? In web Respekt.cz, 15. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V souvislosti s vedry zemřelo v Evropě v minulém roce – který byl na kontinentu druhým nejteplejším v historii měření – 48 tisíc lidí. Vyplývá to ze studie španělských a francouzských vědců, kterou vydala revue Nature Medicine. Zároveň se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. I proto bude do budoucna potřeba se na extrémně vysoké teploty adaptovat nejen jako jedinci, ale také systémově, říká ve Výtahu Respektu Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd a z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze: „Trend oteplování je poměrně rychlý a každá společnost má nějaké kulturní a stavební návyky. Často pracujeme s tím, co bylo postaveno pro úplně jiné klima a podmínky. Neexistuje zatím žádný jednotný akční plán pro zdravotnictví. Určitě to bude klást různé nároky například na pečovatelské služby a domovy seniorů, aby tyto instituce byly připraveny i na rizika vysokých teplot.“ Jak vedra dopadají na lidské tělo? A co by mohlo extrémně vysoké teploty zmírnit jak ve městech, tak i v interiérech?