Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Hana Dvorská, filmová kaskadérka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2023. Repríza 25. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Ivan Malý. Druhá epizoda z nové řady dokumentů založených na bohatých materiálech rozhlasového archivu RADIOSTOPY. Ivan Malý, Martin Riegl a Kateřina Midlerová zmapují proces osamostatnění jihoafrické Namibie. Přednes lidové slovesnosti Petra Tanclová. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Jiří Benák. Produkce Petra Petříčková.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument – Radiostopy. Repríza 13. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: ivm (= Malý, Ivan): RADIOSTOPY. Namibie – cesta poslední africké kolonie k nezávislosti. In web ČRo 3 Vltava, 25. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhá epizoda z nové řady dokumentů založených na bohatých materiálech rozhlasového archivu RADIOSTOPY nás zavedou až do jižní Afriky. Ivan Malý spolu s politickým geografem Martinem Rieglem a afrikanistkou Lindou Piknerovou přiblíží vývoj dnešní Namibie, která byla dlouho mimo pozornost Evropy, a nejen ji. Na mapu někdejšího světa se dostala až v osmdesátých letech 19. století. (…)

Tehdy se stala kořistí německé touhy po koloniích a tím potvrzení jejích velmocenských snah. Dostala i název – Německá jihozápadní Afrika. Po první světové válce, se dostala pod kontrolou Jižní Afriky, kterou ji potvrdila i Společnost národů, tu po druhé světové válce vystřídala Organizace spojených národů. A Jihoafrický republika (JAR) se nadvlády nad tímto územím odmítala dlouhodobě vzdát. Svobodu proto získala Namibie až v roce 1990.

A proč Namibie? – Pro její specifičnost a jedinečnost. A protože i když je to dnes samostatný a na africké poměry stabilizovaný stát, její svoboda netrvá dlouho. Navíc jak probíhala její cesta ke svobodě a jak tvrdý byl její emancipační boj, zaznamenávalo a komentovalo i tehdejší vysílání Československého rozhlasu. Zda se to tehdejším redaktorům dařilo, je možné slyšet i díky využití digitalizovaných dobových nahrávek uložených v Archivu Českého rozhlasu

Cvičení, trénování a sportování patří k člověku přinejmenším od antiky. Ostatně olympijské hry se zrodily právě v této době a tzv. sparťanský výcvik má podobné kořeny. Jak si dávají do těla různé kultury na světě, promluví Martin Rychlík a Martin Soukup s hostem nejpovolanějším.

Hovoří kajakář Vavřinec Hradílek.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Vaše každodenní inspirace: Dávná i blízká minulost (v) odpadu. Host: Jan Hasil, PhD., Archeologický ústav AV ČR.   Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je Pavel Jirásek, režisér a sběratel loutek. Spolu s manželkou jsou majiteli ojedinělé sbírky loutek. Pavel Jirásek je televizní režisér, ale po třicet let se věnuje také loutkovému divadlu a jeho dřevěným hercům. Jak se v jejich podobě a funkci projevuje dlouhá historie českého loutkářství? A kdo všechno ze slavných tuzemských umělců vytvářel loutky? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Madeleine Orr, odbornice na sport v extrémních podmínkách z Univerzity v Torontu. Letní olympijské hry lákají diváky na rozpálené stadiony. Může být horko v době klimatických změn pro diváky nebezpečné? Jak působí na sportovce? Mohl by olympijské soutěže někdo z účastníků zaplatit životem? Moderuje Jan Kaliba.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Host: David Drábek, divadelní režisér. Co ho inspirovalo k napsání jeho zatím poslední divadelní hry Pitevna, kterou i sám režíroval? Nelákalo ho někdy herectví a dokázal by žít bez sociálních sítí, kde je hodně aktivní? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Michaela Maurerová.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Profesor Jaroslav Petr, biolog a bioetik. „Pokud je sám, může se jedinec chovat kultivovaně. V davu je to barbar – je to stvoření konající na základě instinktů,“ napsal v roce 1895 francouzský psycholog Gustave Le Bon. Proč jsou lidé zlí a škodí druhým, i když tím sami nic nezískají, a dokonce na svou zákeřnost doplácejí? Bude mít na lidské chování vliv umělá inteligence v dlouhodobém horizontu? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.). Repríza 9. 9. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: aste – Tachecí, Barbora: Každého můžete donutit k páchání zla. Stačí mu říct, že je to tak správně, popisuje biolog Petr. In web ČRo Plus, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud je člověk sám, může se chovat kultivovaně. V davu je to barbar, napsal už v 19. století Gustave Le Bon. Podle biologa, bioetika a popularizátora vědy Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi leží pravá podstata člověka někde na pomezí mezi jeho chováním o samotě a chováním v davu. „I relativně slušného člověka je možné k podobným zvěrstvům – jako je třeba lynč – donutit,“  upozorňuje v Osobnosti Plus. (V premiéře jste mohli slyšet v červenci.)

Biolog Petr se zaujetím sleduje to, co je na pomezí mezi živočišnou a lidskou civilizací. „Člověk se vyšvihl z přírody jen díky tomu, že řadu věcí, která umí zvířata, povýšil na vyšší úroveń. Mně třeba přijde spolupráce mezi lidmi úžasná. Nebo altruismus,“ přiznává.

„Francis Collins, šéf projektu, který četl lidský genom, říká, že altruismus je tak zvláštní věc, že to musel dát lidem Bůh. Collins je silně věřící člověk a říká, že toto se nemohlo vyvinout evolucí. Zatímco evoluční biologové vám jasně vysvětlí, proč jsme altruisté a proč se nám to vyplácí. Tyto věci mně přijdou úžasné,“ popisuje Petr. (…)