Host: Milan Bauer, světově uznávaný plzeňský grafik. Co považuje za svůj největší úspěch? Jak moc ho inspirovalo dílo Julesa Verna? A co se mu osvědčilo jako kompenzace hodin strávených v ateliéru? Moderuje Magdalena Vokáčová.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Karla Charvátová se v roce 1948 dostala kvůli distribuci protikomunistických letáků do vyšetřovací vazby, kde ji v 23 letech znásilnil bachař a ona otěhotněla. Holčičku dala po porodu – na doporučení svého advokáta – k adopci. Soud ji sice zprostil obžaloby, ale nálepku politicky „nespolehlivé“ se už nikdy nezbavila. I to jsou Příběhy 20. století. Autorem je Adam Drda.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat genům BRCA 1 a BRCA 2 a jejich dědičnosti. Pokud zdědíme některý z těchto genů, znamená to celoživotně zvýšené riziko vzniku rakoviny, především prsu a vaječníků. Novinkou je vyšší záchyt žen takto geneticky zatížených a možnost úspěšnější a rychleji započaté léčby. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal MUDr. Filip Frühauf, Ph.D. – onkogynekolog Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1.LF UK a VFN v Praze u Apolináře a také paní Eva, která je nositelkou jedné ze zmíněných genetických mutací. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 27. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Říká se jim zapomenuté děti. Mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení, a na vyrůstání a dospívání tak zůstaly samy. Jak situaci vnímají a jak se cítí rodiče, když nemohou být se svými potomky? Dokument „Zapomenuté děti“ je mozaikou vyprávění několika takových dětí a jejich rodičů. Připravila ho Kateřina Kubalová. Dramaturg Jakub Horáček. Mistr zvuku Tomáš Gsöllhofer. Produkce Štěpán Ron.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.; 27 min.). Repríza 22. 9. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Lit.: Kubalová, Kateřina: Trauma, jako by šlo o život. Děti, které mají tátu a mámu za mřížemi, se cítí ohroženi. In web ČRo Plus, 22. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká se jim zapomenuté děti – jednoho nebo rovnou oba rodiče mají ve vězení. V České republice jich podle odhadů založených na počtu vězňů může být 30 až 40 tisíc. Řeší trable, se kterými by se pral i dospělý, a často jsou na to samy. Rodina přitom přichází i o to nejcennější – o společně prožitý čas. Dokument Kateřiny Kubalové vypráví příběh několika dětí a jejich rodičů a ukazuje, jak se s takovou situací rodina vypořádala a jak ji změnila.
15letý Fíla se musel bez rodičů obejít od svých dvou let, kdy si pro oba přišla zásahová jednotka. Chvíli vyrůstal s dědečkem později v dětském domově. „Na rodiče jsem měl velkou zlost. Mámě jsem řekl, že jestli se ještě někdy dotkne drog, tak už s ní nikdy nepromluvím.“ (….)
Podle Gabriely Kabátové z Mezinárodního vězeňského společenství je největším problémem dětí vězněných rodičů neošetřené trauma. „Děti se cítí ohrožené na životě. Odchod rodiče prožívají podobně, jako kdyby zemřel. Rodina většinou neví, jak na situaci reagovat. Problémy se v dítěti zazdívají a to může mít velmi vážné následky.“
S vězněným rodičem se může v současné době jeho dítě vídat tři hodiny jednou za měsíc. Covid přinesl častější využívání videohovorů. Své o tom ví také Hana, maminka pětileté a devítileté dcery. Bez táty byly skoro čtyři roky.
„Hodně jsme si telefonovali. Dobré bylo, že měl 20 dní přerušení trestu, ale když jsme si ho vyzvedávali, věděli jsme, že to zase skončí.“ (..)
Cena kakaa je na rekordních hodnotách, brzy ale mohou podražit i káva nebo banány. Důvodem je horší úroda způsobená klimatickou změnou. Farmáři si stěžují na sucho nebo naopak přívalové deště a šířící se choroby rostlin. Jaká je budoucnost zemědělství nejen v rozvíjejících se zemích? A v čem mohou farmářům pomoct moderní technologie? Připravil Patrik Salát.
Hovoří expertka na zemědělství a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Barbora Chmelová.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.). Repríza 28. 4. 2024 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Lit.: Salát, Patrik: Klimatické změny už zvyšují ceny kakaa, kávy i banánů. Farmáři by měli začít pěstovat rýži bez vody, nabádá analytička. In web ČRo Plus, 24. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ceny kakaa šplhají do výšin, brzy si připlatíme i za kávu nebo banány. Důvodem je horší úroda v důsledku změn klimatu. Farmáři si stěžují na sucho, ale také naopak na přívalové deště a choroby rostlin. Expertka na zemědělství a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Barbora Chmelová tvrdí, že problém s produkcí kávy se týká všech pěstitelů – od jižní a západní Ameriky až po Etiopii a Latinskou Ameriku. A v důsledku změn klimatu bude produkce plodin nejspíš ještě klesat.
Už teď farmáři přicházejí o zhruba 20 procent původní zemědělské výroby. Vlivem změn mají stále menší úrodu, naopak náklady na zavlažování, hnojiva a další dál rostou. (…)
Zofia Baldyga. Reflexivní cesty i návraty v první česky psané sbírce polské básnířky a bohemistky. Připravila Zuzana Burianová.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Burianová, Zuzana: Zofia Bałdyga: Poslední cestopisy. Cesty i návraty v první česky psané sbírce polské básnířky. In web ČRo 3 Vltava, 28. duben 2024 (článek). – Cit.: Zofia Bałdyga (1987) je polská básnířka, bohemistka a překladatelka žijící v České republice, aktivní na české básnické scéně. Svou loňskou sbírkou Poslední cestopisy zároveň debutuje v českém jazyce a v české literatuře. (…)
Titul sbírky nás zasazuje do kulis světoběžnictví, častým motivem řady básní bude ale také domov, blízký i vzdálený, myšlenky na něj, tázání. Reflexivnost básní Bałdygy spočívá v ohledávání a dotazování se po jednotlivostech i celcích svého básnického bytí na cestě, přičemž hranice jsou často rozostřené, abstraktní, nahodilé.
Nejde tedy o konkrétní krajinu, ale bytí v ní a zdomácňování v prostoru jazyka, kterým autorka nejen že vládne mistrně, ale dokáže v něm překvapit. Svou intelektuální, reflexivní lyrikou si sbírka vysloužila nominaci na výroční ceny Litera 2024.
Hostem je Jan Rychtařík, bývalý manažer, cestovatel. V roce 2018 se rozhodl, že dost bylo korporátního života. Jan Rychtařík vzal rodinu do světa v obytném autě. Jak vzít vlastní osud do svých rukou? Kdy měl pocit, že obytňák raději hodí ze skály? A co ho pobyt v takovém prostoru naučil pro současnou profesi? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 31 min.).
Lit.: opa – Strouhalová, Patricie: Manažerské jistoty vyměnil za dobrovolničení na farmách. „Už umím nechat věci plynout,“ říká cestovatel. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na začátku byla touha trávit čas se svými dětmi a ukázat jim, jak funguje svět, vzpomíná Jan Rychtařík.
Měl dům, dobrou práci i peníze na život, úplně šťastný ale nebyl. Jak těžké bylo pro cestovatele Jana Rychtaříka přestěhovat se s manželkou a čtyřmi dětmi do karavanu a začít cestovat po Evropě? Co mu dal pobyt na evropských ekofarmách? A jak na změnu reagovaly jeho děti? (…)
Hudba pro ni byla vším a svým nádherným hlasem si podmanila svět. Přestože od jejího skonu uplynulo bezmála 100 let, její jméno stále není zapomenuté. Čím byla Ema Destinnová výjimečná a čím je i dnes inspirativní? Odpovědi nabídnou další Úžasné životy. O světoznámé pěvkyni bude mluvit dlouholetá sólistka Národního divadla Andrea Kalivodová. Autorka: Kateřina Kubalová.
Natočeno 2024. Premiéra 28. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Host: Bořivoj Čermák, herec. Má raději jeviště nebo filmovou kameru? Po kom z rodičů zdědil orientační smysl? A z čeho čerpá inspiraci při ztvárnění náročné divadelní role, v níž vystoupí po boku svého otce, známého herce? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Jak dostat z Československa po listopadu 1989 sovětskou okupační armádu? A jak rozpustit Varšavskou smlouvu? Nad tím se zamýšlejí hosté Jana Sedmidubského v pořadu Téma Plus.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Na pohřbu Varšavské smlouvy aneb Hlavně ne „kolektivní bezpečnost“. In web ČRo Plus, 27. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátek 90. let minulého století: československá zahraniční politika se probudila z hibernace. Po celá desetiletí byla diplomacie podřízená Sovětskému svazu a najednou se prakticky ze dne na den změnila v diplomacii sebevědomého státu, který ví, že chce radikálně změnit své místo ve světě. A mimo jiné vycouvat z vojenského paktu, jehož jediným smyslem bylo své členy držet na krátkém vodítku a v případě neposlušnosti na ně vzít hůl.
Varšavská smlouva v létě 1991 skončila. Ale co dál? Jak zabránit tomu, abychom se ocitli v mocenském a bezpečnostním vakuu? (…)
Powered by WordPress