Audio literární reportáže z terénu připravuje Ivana Myšková.
Hovoří Milan Ohnisko (1) a další.
Natočeno 2024-2025. Webová premiéra 1. dílu 17. 4. 2024 (Spotify, 40 min.) v rámci cyklu HostCast.
Obsah: 1. Milan Ohnisko (40 min.) – 2. Jonáš Hájek (43 min.) – 3. Simona Bohatá (47 min.) – 4. Kateřina Rudčenková (75 min.).
Lit.: anonym: Fascinace: Milan Ohnisko. In web Podcasters Spotify, 17. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přestože ve verších miluje zenovou přesnost a čistotu, v životě miluje bloudění, špínu a prodírání. Milan Ohnisko je básník žonglující s paradoxy. Jeho rozjařené literární hry však bývají tesknější a niternější, než by si býval sám přál. Nechte se provést tímto „Vergiliem urbexu“ po fascinujícím komplexu kladenské Poldovky.
Fascinace. Reportážní rozhovory Ivany Myškové o tom, co autory přitahuje, provokuje a děsí. Nově každý měsíc na Hostcastu.
Lit.: anonym: Fascinace: Jonáš Hájek. In web Spotify HostCast, 23. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jonáš Hájek je břitký glosátor provinčnosti a světa přesyceného násilím a nerovnostmi. Jeho štiplavým básnickým rovnicím a souřadnicím je dobré naslouchat. Přesto přehlednost není to, co staví do popředí. Z nalinkovaných cest uhýbá do neprobádaných terénů, i s mapou v ruce je ochoten k bloudění. Pojďte se s tímto soucitným Theseem, který by nenechal Ariadnu ve štychu, procházet fascinujícím labyrintem slov a not z Rilkovy Loučně do Smetanových Jabkenic. (…)
Lit.: anonym: Fascinace: Simona Bohatá. In web HostCast Spotify, 20. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Simona Bohatá je vášnivou voyeurkou od útlého dětství. S ironickým humorem a bez lítosti vypráví o ryzích a svérázných „slonech v porcelánu“, kteří si nevědí rady se svými rolemi rodičů, učitelů a podobně. Město, kde vyrůstala, je pro ni palimpsestem, v němž s lehkostí luští původní slova a obrazy. Kamkoliv se s touto Mnémosyné periferie vydáte, tam povstanou zaniklá místa ve své dřívější kráse a významu. A možná s ní objevíte i bájný pertinax…
Lit.: anonym: Fascinace: Kateřina Rudčenková. In web HostCast Spotify, 19. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pro Kateřinu Rudčenkovou je psaní stejně dobrodružné jako cestování. Nikdy se nespokojí s málem, chce všechno – poznat, milovat, zachytit. Ale proč vlastně chtít méně? Její básně jsou neodvratně osudové jako výstřely. Její verše jsou tepny, kterými proudí život lidí, zvířat, rostlin ve své plnosti, leposti a velkoleposti. Afrodíté zvídavosti a úžasu, zrozenou ze sovího houkání, žabího kuňkání, ptačího trylkování, pablesků a potlesku, v honbě za zvuky divočiny nezastaví ani údery blesku! Vydejte se s námi prázdninovým speciálem na dramatický lov z Prahy do jižních Čech, z parku u Kobyliské střelnice až do Frahelže a po hrázích Nadějské rybniční soustavy. (…)
Lit.: anonym: Fascinace: Kamil Bouška. In web HostCast Spotify, 25. 4. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hněvivě láskyplný rošťák české poezie. Poťouchlý Pan z pískovcových slují kralupského Hostibejku. Kašpaří, provokuje, hraje na syrinx z vyhozených trubek. Nechce míň než vše, jednou provždy, na doživotí! Shromažďuje dokumenty k poslednímu soudu s lidstvem a každým druhým přísně přesným veršem vznáší spravedlivá obvinění. Povstal z prachu ruin, zoufalství zmařených životů a jedovatých výparů nejrozbombardovanějšího města naší vlasti. Vlasy mu rostou do výšky, jeho druhé jméno je Vzpoura a první Kamil Bouška. (…)
Lit.: Myšková, Ivana: Na jaře pro mě a moji rodinu opravdu náročného roku 2024… In Facebook, 3. 9. 2026 (status). – Cit.: Na jaře pro mě a moji rodinu opravdu náročného roku 2024 mi, aniž to tušil, Ondřej Nezbeda hodil záchranné lano – ať si prý vymyslím vlastní Hostcast. Jako vůbec první autor FASCINACÍ mě napadl Milan Ohnisko, kterého jsem rok či dva předtím náhodně potkala na Strossmayerově náměstí, odkud jsme spontánně podnikli veselou průzkumnou procházku podél vltavského nábřeží, včetně poskakování po odstavených železných lodích a objevu lodního kostela.
Milan byl přirozeně fascinován vším, co jej obklopovalo a básnicky vnímal a glosoval skutečnost, kterou by kdokoliv jiný opomíjel. Stavby, které dávno pozbyly svého účelu, ale nikoli smyslu, jsme pak spolu v horkém dubnu 2024 prolézali „naostro s mikrofonem“ v bývalé kladenské ocelárně Poldi a nesmírně sečtělý Milan je na místě dotvářel novými obrazy a konotacemi. Jestliže Milana fascinovaly ponuré konstrukce prorostlé stromky, relikty minulého života, mě fascinovala Milanova hravost a znalost té postapokalyptické krajiny.
S lehkostí hopsal po odrolených escherovských schodištích, upozorňoval mě na díry v chatrných podlahách, na divné nápisy na zbylých zdech, přebíhal obratně po úzkých traverzách, pod nimiž bylo jen prázdno, škumpa a mech a na konci dne mi na kraji toho zoufale nádherného světa přečetl Wernischovu báseň ze sbírky Ó kdežpak, kde se mj. píše: „tak dlouhý život, život k nepřežití, a najednou je pozdě“. A najednou je pozdě, a já už Tě na oplátku, drahý Milane, neprovedu některou ze zaniklých obcí v Českém středohoří, jak jsme si plánovali. „Kdyby se přidala i Olina, vznikla by expedice, o jakých jsem sníval jako hoch: Zubrnice – a pak hned Ohňová země nebo tak něco,“ psal jsi. Expedice Zubrnice se odkládá a „po nebi plují bílé lodě/ přátel již nás opustili“. A Ty jsi kapitán!