Martina Pouchlá. Audiodokument o přežívání s nemocí, které nerozumí ani lékaři. Dramaturgie Brit Jensen. Hudba, zvukový design a mix zvuku Adam Voneš. Grafika Michelle Adlerová. Režie Martina Pouchlá.
Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 2. 2024 (HateFree, 34 min.) v rámci cyklu Exteriéry. Rozhlasová premiéra 31. 3. 2024 (Rádio Proglas) v cyklu Za kostelem.
Lit.: anonym: Permanentní lockdown. Audiodokument o přežívání s nemocí, které nerozumí ani lékaři. In web HateFree, 11. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byli to mladí, aktivní, umělecky nadaní a společenští lidé. Poslední měsíce ale strávili částečně zapomenuti světem, ve stavu naprostého vyčerpání. Společným jmenovatelem trápení Adama a Hany je postcovidový syndrom v podobě ME/CFS.
Jedná se o komplikovanou nemoc bez jednoduché diagnózy a spolehlivého léku. Okolí lékařů jejich trápení zlehčuje, nebo jim rovnou nevěří. Kvůli křehkosti svého stavu se raději izolují v osobním lockdownu. Hana začala jejich každodennost zvukově zaznamenávat. Dokument je výpovědí nemocné dvojice ušima autorky, která se snaží přiblížit, co to znamená žít s pro společnost neviditelnou nemocí. (…)
Lit.: Franková, Veronika: Velikonoce na Proglasu. In web Radio Proglas, 21. března 2024 (článek). – Cit.: Speciální premiéry, živé přenosy bohoslužeb nebo tematické Čtení na pokračování. To a mnohem víc jsme si pro vás připravili na letošní velikonoční svátky. (…)
Hana i Adam trpí postcovidovým syndromem neboli long-covidem, komplikovanou nemocí bez jednoduché diagnózy nebo spolehlivého léku. V pořadu Za kostelem patnáct minut po osmé hodině odpolední přiblíží svůj audiodokument Permanentní lockdown Martina Pouchlá. (…)
Lit.: Pouchlá, Martina: Poslouchat audio v jazycích, kterým nerozumím? In Facebook, 23. 5. 2024 (status). – Cit.: POSLOUCHAT audio v jazycích, kterým nerozumím? To je nějaká další nová vychytávka AI? Ne. Už přes padesát let se to běžně děje. Nejdřív s listováním v přeloženém psaném scénáři. A později už pak paperless prostřednictvím otitulkovaného videa. A to na mezinárodních audio festivalech i online.
Včera poslouchali lidé od Islandu přes Srbsko až po Austrálii češtinu.
Permanentní lockdown se dostal z více než stovky přihlášených děl do programu EBU Audio Storytelling Festival do Říma. Je to zajímavá zkusenost – člověk trne, kolik se toho ztratí v překladu, zda budou diváci stíhat tempo, jak intimní zážitek stříhaný pro sluchátka zazní z velkých beden, jak se do přijetí tématu promítne nátura té či oné země.
Celý festival jsem měla z nervozity žaludek v krku. Jak přijmou audiofilové z velkých produkcí dílo, které je z velké části natočené na mobil a má “škaredý” zvuk? Co mapuje téma, které leze lidem krkem? Něco tak depresivního? Stojíte navíc před lidmi, jejichž práci znáte a obdivujete.
Reakce byly nakonec pozitivní – silný příběh a přenos emocí hlasem je prostě univerzální prostředek komunikace.
Po třech a půl dne poslouchání italštiny, litevštiny, němčiny a dalších jazyků mi praská hlava. Ze všech sessions si odnáším tunu inspirace. A z neformálních rozhovorů s dalšími tvůrci v mezičase dalších deset tun. Kolektivní poslouchání je neopakovatelná zkušenost. To, že se vše dělo v překrásném Římě, je jenom třešnička na dortě.
Na příštím ročníku EBU Audio Storytelling Festivalu se budu moci podílet jako nově zvolený člen EBU Audio Storytelling Group reprezentující Českou republiku a svůj domovský Český rozhlas. Těším se, kam to s kolegy z RTE, BBC, Radio Arte a z dalších stanic včele s hostujícím litevským rozhlasem posuneme. Laťka je vysoko.
Jsem vděčná za velkorysost Českého rozhlasu, že mi tu umožnil být. Pracovně to pro mě je obrovská radost a těch pár dnů tady v RAI (italský rozhlas) byl skutečně dost profesní ráj.