Host: Matěj Podzimek, scénárista. Jak pozná, že našel dobré téma pro scénář? Proč zvažovali, zda uvést původní název seriálu Smysl pro tumor? A je otcem, který bývá u porodu? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Host: Milan Jaroš, fotograf. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 17. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Zbývá poslední den k podávání přihlášek na střední školy. Elektronickou cestu včera využila rekordní počet lidí. Osvědčil se online systém navzdory počátečním problémům? Válka na Ukrajině vyhnala za dva roky z domovů miliony lidí a mnozí se doteď nemůžou vrátit. Moderují Pavlína Nečásková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 2. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Eduard Freisler, Dominika Kubištová. Dabing Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, Český rozhlas Radiožurnál, YT – Firstpost.
Hovoří ukrajinská novinářka Olga Tokariuk.
Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Ukrajinská novinářka: Rusko cítí, že je Kyjev oslaben. In web Seznam Zprávy, 20. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ukrajina se blíží k milníku dvou let od počátku ruské invaze do země. Ukrajinští vojáci se přitom v posledních týdnech musí bránit tlaku ruské armády, zatímco se potýkají s nedostatkem munice. Úsilí Ukrajinců navíc komplikuje váznoucí vojenská a finanční pomoc Spojených států. V jaké fázi se konflikt po dvou letech bojů nachází? (…)
Ukrajina v minulém týdnu stáhla vojáky z dříve třicetitisícového města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě země. Armáda tento krok vysvětluje nedostatkem munice a snahou zachránit životy vojáků, kteří město bránili.
Jedna z nejvýraznějších zpráv z ukrajinských bojišť z posledních dní podle ukrajinské novinářky Olgy Tokariuk dobře ilustruje, jak na tom země téměř dva roky od ruské invaze je. „Ukrajina je ve fázi, kdy začíná pociťovat, jak moc jim chybějí zbraně a munice. (…) A Rusko cítí, že je teď Ukrajina nedostatkem munice oslabená, což je problém, který bude nějakou dobu přetrvávat,“ popisuje v podcastu 5:59. (…)
Karel Prossliner. Feature rakouského rozhlasu je složen z kontroverzních výpovědí dvou účastníků expedice, která pěšky překonala napříč Grónsko. Po sportovní stránce velmi úspěšná výprava skončila naprostým krachem a rozpadem kamarádství. Redakce Zdeněk Bouček. Improvizace na syntezátor Jiří Doubek. Režie Ivan Holeček.
Účinkují Alois Švehlík, Jiří Zahajský a Jiří Klem.
Natočeno 1992. Repríza 27. 3. 1994 (Vltava, 13:00 h.); 6. 3. 1999 (Praha, 20:05 h.); 15. 3. 2002 (Vltava, 17:00 h.).
Šťastný podcast o přežití v hnutí ANO. Připravili Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.
Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 19:26 h.; 52 min.).
Lit.: anonym: Šťastný podcast: Změna jména a věrnost za hrob. Kurz přežití pro členy ANO. In web Seznam Zprávy, 19. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak přežít v hnutí ANO a co o sobě ve svém podcastu prozradil Tomio Okamura, o tom dnes mluví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.
Vydržet v ANO víc než jedno volební období není vůbec nic jednoduchého. Své o tom ví velká část europoslanců, někteří ministři, bývalí místopředsedové i další výrazné tváře hnutí, mezi jinými například Martin Stropnický, Milan Hnilička nebo Martin Komárek.
Že své místo nemá v Babišově politické straně jistý vůbec nikdo, dokazuje třeba příběh bývalého prvního místopředsedy ANO a člověka, kterého policejní záznamy znají pod familiární přezdívkou ‚Velké Efko‘.
Připravil FilipTitlbach. Spolupráce Matěj Škop.
Hovoří šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Studio N: Proč chce Fico poslat našeho kolegu do vězení. In web Deník N, 19. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Navzdory masivním protestům si Ficova vláda prosadila reformu trestního práva, napsanou i advokáty stíhaných politiků. Koho chce díky novele slovenský premiér ochránit před vězením? A proč by Fico naopak rád viděl našeho kolegu za mřížemi? (…)
S redaktorem poezie Martinem Stöhrem si o fenoménu Krchovský povídá autorka podcastu Klára Kubíčková, básník si čte své básně sám. Znělka a hudba Andrej Nechaj. Logo Alena Gratiasová. Technická spolupráce Martina Škrabalová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 13. 2. 2024 (Spotify, 27 min.). K poslechu zde.
Pozn. Žádný jiný český básník neprodává tisíce knih. Jen tento dekadent skrytý na brněnské periferii, který sype ptáčkům a po nocích v rytmu svých čtyřverší osahává smrtelnost a marnost lidského bytí, hledí do zrcadla i zvedá oči k nebesům, spílá Brnu a má ho rád jen nazapřenou. J. H. Krchovský. Proč ho tolik čteme? A může se stát představitel undergroundu svou vlastní značkou? (anotace)
Z čeho vyplývá český odpor k náboženským institucím? Jak to, že měly ženy v minulosti větší náboženskou svobodu než muži? Jaké jsou inspirativní osobnosti dnešní církve?
Natočeno 2024. Premiéra 19. 2. 2024 (ČRo Rádio Wave, 54 min.).
Lit.: Staňková, Klára – Rahimi, Fatima: Masaryk už je něco jako svatý Václav, říká Zdeněk Jančařík, autor knihy Český bůh. In web ČRo Radio Wave, 19. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.
Český bůh je podle Jančaříka spíše takový bůžek. Češi totiž už v minulosti tíhli k různým alternativám a k vládnoucím byli nedůvěřiví. To se projevovalo i v náboženství. „Většina lidí potřebuje vidět něco ryzího, aby se k tomu přiklonili a jakmile je něco mainstream a táhne je to do masovosti, tak začínají mít nedůvěru,“ soudí Jančařík. V historii byli takovými alternativami třeba Jednota bratrská, spiritistické hnutí nebo tajná církev za minulého režimu.
Víra Čechů se často charakterizuje jako „něcismus“. Toto označení není podle Jančaříka úplně přesné. Typickým něcistou byl podle něj T. G. Masaryk, který nevěřil v církve a bůh byl pro něj spíše obecnou hodnotou humanity. „Absolutní důvěra v Masaryka byla až zbožštění. Když si vezmete tatíčka Masaryka na koni, který vládne z hradu mírumilovnou mocí, tak to je obraz, který nám nahrazuje pána boha. Dneska už je z Masaryka trochu svatý Václav, je to taky taková mytologická postava,“ říká Jančařík. (…)
Viktor Smirnov. Překlad Jaroslav Machek. Dramatizace Jarmila Vacková. Hudba Vlastimil Hanuš. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Ivan Nikolajevič Kapelejuch, četař Rudé armády (Luděk Munzar), Serafina, jeho babička (Lída Plachá), náčelník okresního oddělení státní bezpečnosti (Miloš Nedbal), děda, povozník (Jan Vávra), Popelenko, příslušník domobrany v Hlucharce (Bohumil Švarc), Hlumskij, předseda (Antonín Hardt), Hnat, obecní blázen (Bohumil Křížek), Varvara, vdova (Květa Houdlová), Miron Ostanovič Sahajdačnyj, bývalý soudce (Jiří Dohnal), Teremenkov, hrnčíř (Bohumil Bezouška), Krot, kovář (Karel Máj), Klimar, řezník (Svatopluk Skládal), Horelyj, vůdce tlupy banderovců (Zdeněk Kutil), Semjonko, Štička a Brych, banderovci (Miroslav Saic, Ladislav Kazda a Karel Meister).
Premiéra 1. dílu 3. 9. 1975 (Praha, 19:30 – 20:32 h.); 2. dílu 10. 9. 1975 (Praha, 19:30 – 20:30 h.). Repríza 1. dílu 7. 10. 1976 (Vltava, 11:00 – 12:02 h.); 2. dílu 14. 10. 1976 (Vltava, 11:00 – 12:00 h.).
Powered by WordPress